Alespoň jednou za život stanout na vrcholu Bezdězu

Na Bezděz to nemám moc daleko, dokonce na něj i na Ralsko od nás ze shora z kopce vidím, ale přiznám se, že jsem tam taky ještě nebyla. Na rozdíl od Máchova jezera, tam jsme jezdili s rodiči už jako malé holky. Dokonce jsme tam s kamarádkami byly i na tehdy vyhlášené Benátské noci, ale na Bezděz nějak nevyšel čas. Budu to muset ještě stihnout napravit, dokud "mě oči povedou a nohy donesou".

Děkuji za zprostředkování parádního, byť náročného výletu a úžasnou fotodokumentaci. Díky Vám jsem si tento výlet hezky užila u ranní kávy v pergole, ani nohy mě nebolí :-). Pro nás je Bezděz trochu z ruky. Jen bych připomněla náš blízký hrad Buchlov z poč. 13. století, rovněž zachovalý a hojně navštěvovaný.

Děkuji za tuto reportáž. Na zámku v Mnichově Hradišti jsem byla a prohlídku jsme s kamarádkou absolvovaly samy s průvodcem, byla poslední před zavíračkou a ve všední den. Na Bezdězu jsem byla také, svobodná a zamilovaná ... to se to šlapalo. Dnes po něm pošilhávám, ale vím, že autem tam se mnou nikdo nepojede a nebude čekat, než se vyplazím nahoru a vrátím. Veřejnou dopravou je to časově náročné. Už se asi spokojím s tím, že jsem hrad viděla shora z letadélka při vyhlídkovém letu ... výletům zdar!

I já ze srdce moc děkuji za dokonalý popis náročného výletu a moc vás obdivuji, že ještě dokáže tentýž den přetáhnout fotečky z fotoaparátu do počítače. Já už po náročnějším dni nejsem schopná večer vůbec ničeho. Přeji mnoho dalších zajímavých zážitků ♥

Po téměř puntičkářském popisu vašeho výletu cítím se v tak časných ranních hodinách stejně unavená, jako bych ho absolvovala sama. Vychutnala jsem si atmosféru, kterou jste zažili vy, ale i my, když jsme se pohybovali stejnými místy, když nám ještě nechyběly síly, abychom to v pohodě zvládli. Díky vám jsem teď byla poprvé až na Bezdězu a vybavily se mi z paměti jen samé hezké vzpomínky na tento kraj a lidi, se kterými se pojí.