Z míst popisovaných v knihách se stále častěji stávají cíle turistických výletů
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné. FOTO: Tadeáš Bednarz, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Z míst popisovaných v knihách se stále častěji stávají cíle turistických výletů

2. 5. 2024

Chci vidět na vlastní oči šikmý kostel v Karviné. Chci jet na dovolenou do Řecka přesně tam, kde se Sotiria potkala s Makisem. Chci tam, kde se odehrávají Chaloupky a Sudetský dům. Taková přání čtenářů často dostávají autoři úspěšných knih. Do Češka dorazil celosvětový fenomén – literární turistika.

Jde o to, že když se nějaká kniha stane populární, čtenáři se s místem, v němž se odehrává, ztotožní tak, že ho chtějí vidět. Stalo se to už u řady světových bestsellerů a v poslední době se s tím čím dál častěji setkávají i čeští autoři.

Do lokality, kde se odehrává úspěšná literární sága Šikmý kostel autorky Karin Lednické, v posledních letech míří desítky tisíc lidí. Všichni chtějí vidět místa, o nichž v knize píše. Přesněji, touží na vlastní oči vidět kostel, podle něhož dostal román název. Je opravdu šikmý? A jsou v okolí vidět pozůstatky zaniklého města, které je v románu popisováno? Opravdu je tam stále ještě zámek? To teď zajímá ty, které kniha okouzlila.

„Návštěvnost kostela je téměř pětkrát větší, než byla průměrná návštěvnost v letech před vydáním knih Šikmý kostel,“ říká Tereza Ondruszová ze spolku, který si klade za cíl propagovat oblast Staré Karviné a přibližovat lidem historii této oblasti. Po úspěchu knihy autorka Karin Lednická a další nadšenci začali organizovat komentované prohlídky oblasti, těch se účastní desítky tisíc lidí. Další přijíždějí na vlastní pěst, takže nejsou nijak započítáváni. Dříve by oblasti zničené těžbou turistu někdo pohledával těžko, nyní jich je tam spousta.

„Mám z toho samozřejmě radost. Turistický ruch představuje pro Karvinou velký potenciál. I ve světě bychom našli jistě pár krásných případů, kdy nějaká lokalita začala profitovat z literární turistiky a postavila na tom svůj růst,“ míní Karin Lednická, která nyní vydává třetí díl své úspěšné ságy.

Podobnou zkušenost má spisovatel Štěpán Javůrek, který říká: „Chci, aby se Krušné hory dostaly na seznam nejpopulárnějších destinací.“ Tuto oblast má rád a napsal několik úspěšných knih, které se v ní odehrávají. Román Chaloupky zasadil do stejnojmenné zaniklé obce kousek od Nových Hamrů. Původně tam zašel náhodou během výletu s přáteli. Místo okouzlilo stejně jako jeho i řadu čtenářů a ti se teď po něm pídí, chtějí tu oblast vidět, jezdí tam na výlety. Javůrek se postavil do čela agentury Krušnohoří, která si klade za cíl toto území propagovat a dělat atraktivním. Daří se mu to, stejný úspěch jako jeho Chaloupky zaznamenal i román Sudetský dům, který se odehrává tamtéž. „Organizuji výlety s fanoušky mých knih, beru je do míst, kde se mé romány odehrávají. To je přece krásné, mám z toho radost,“ říká autor.

 

Bílá_Voda.jpg
Bývalá piaristická kolej a kostel Navštívení Panny Marie v Bílé Vodě. FOTO: Ondřej Žváček, CC BY 2.5

 

Turistický boom zaznamenala i obec Bílá Voda poté, co Kateřina Tučková napsala stejnojmenný román. Do odlehlého místa u polských hranic, kde v padesátých letech komunisté internovali řeholnice vystěhované z klášterů, mířily davy lidí. Někteří byli lehce klamaní, že vypadá jinak než byla jejich představa z knihy.

Občas pak autoři musí vysvětlovat, že šlo částečně o fikci. Jiní se naopak přesně drží popisu nějakého místa a lidé ho pak přesně poznávají.

Zkušenost s literární turistikou prožívá i spisovatelka Scarlett Wilková. Poté, co vyšel román Až uvidíš moře odehrávající se částečně v Řecku, obrací se na ni řada lidí s prosbou o radu, kde je to v Řecku nejhezčí, kam tam mají jet na dovolenou. „Je to krásné, akorát si mě lidé někdy pletou s cestovní agenturou,“ směje se autorka a pokračuje: „Radost mi udělala čtenářka, která chtěla jet přímo na Kefalonii, přesně do míst, kde se odehrává finále románu, dokonce chtěla na konkrétní pláž, kterou jsem tam popisovala. Další paní měla přání jet na místo, kde se setkaly mé románové postavy Sotiria a Makis, žádala, ať ji přesně popíšu, jak se tam dostane. Mně to připadá úžasné, že knížka v lidech vzbudí takový zájem. Šlo mi o to, abych popsala krásné prostředí, přenesla čtenáře někam, kde to třeba neznají, do míst, o nichž mohou snít. A docela mě baví lidem radit, vesměs jsou to totiž podobné typy jako já, tedy lidé, kteří nevyhledávají brutální organizovaný turistický ruch, ale chtějí poznat reálný život.“

Ať už jde o klášter v Bílé Vodě, pláž Lepeda na Kefalonii či zaniklou část Karviné, jisté je jedno – literární turistika dělá radost jak čtenářům, tak autorům, kteří si ta místa vybrali pro své knihy.

 

 

 

 

cestování knihy turistika
Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Také se ráda podívám do míst, o kterých jsem něco četla, zvláště, bylo-li to téma dobře zpracované. Poprvé jsem o literární turistice četla po přečtení a pak i shlédnutí filmu Šifra mistra Leonarda od Dana Brauna. To byly pořádány zájezdy do Paříže až z USA. Všechny výše jmenované knihy jsem četla a velmi mě zaujaly, po delší době to byly knihy s velkým K. Šikmý kostel jsem dnes viděla vystavený v našem knihkupectví. Já už si knihy nekupuji, ale chodím do knihovny, mám ji přes ulici. Teď "hltám" už 3. díl trilogie Roberta Harrise Diktátor o životě Marka Tullia Cicerona. Je to lepší než detektivka.
Zuzana Pivcová
Abych řekla pravdu, nejvíc mě šokovala informace o turistických zájezdech do Pripjati a Černobylu. Ale to není zdejší záležitost.
Jana Vargová
I já jsem neodolala. Ostrov If jsem alespoň objela. ?
Lenka Kočandrlová
Mně stačí to vidět např. v TV,nepotřebuji vše na vlastní oči, stejně by byl člověk zklamán, představy a realita jsou obvykle různé.
Marie Měchurová
Když jsme pochodovali po Bílých Karpatech, tak jsme šli přes Žítkovou. Na Karvinsko jedeme na týden v červnu.
Naděžda Špásová
Omlouvám se, nějak jsem se netrefila, správné je ******
Alena Letochová
Zrovna mám rozečtenou knihu Šikmý kostel 3. Šikmý kostel jsem znala a navštěvovala dávno předtím, než o něm paní Karin Lednická začala psát. Ve staré Karvinné žilo několik mých předků, samozřejmě chlapi pracovali na šachtách a v kostele jsem byla kdysi i na pohřbu manželova strýce. Jsem spisovatelce moc vděčná za celou trilogii o Šikmém kostele a také za knihu o Životicích. Těší mě, že konečně někdo píše knihy o našem regionu, já si tak dovedu snadněji představit jak se tady naším předkům žilo. Bohužel mě historie začala zajímat, když už jsem se něměla koho zeptat.
Jiří Dostal
:-) :-) Když slovo "destinace" někomu otevírá, jinému zvedá kufr... :-) :-)
Elena Valeriánová
Před lety jsem četla knihu Ostrov, ale nejdříve jsem viděla film. Toužila jsem se podívat na Spinalongu, malý ostrov s pohnutou historií, ostrov malomocných v první polovině 20. století. Tuto touhu jsem si splnila hned následující léto dovolenou na Krétě. Ještě nikdy jsem necítila a neprožívala tak intenzivně všechny ty pocity, které jsem tam cítila, vnímala. Dobrá myšlenka, ale nemyslím, že se vždy zdaří zachovat identitu toho daného místa a to je obyčejně ke škodě věci.
Dana Hošková
Ano, také mě lákají místa, o kterých čtu. A na Karvinsko se chci určitě podívat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA