Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence, tvoří 60–80 % případů. Ačkoli může postihnout i padesátníky, riziko jejího vzniku se s věkem zvyšuje – po 60. roce věku se počet pacientů v této věkové skupině každých pět let zdvojnásobuje a až dvě třetiny nemocných tvoří ženy.
Pohlaví, hormony anebo imunitní systém
Proč vůbec demence vzniká, není dosud zcela jasné. „Kromě vyššího věku jsou známy faktory jako genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, užívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk,“ říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Ačkoli ale ženy žijí v průměru déle než muži, souvislost mezi věkem a Alzheimerovou nemocí není zcela jasná a příčina těchto rozdílů v riziku vzniku mezi pohlavími je stále předmětem bádání.
Jako další možné příčiny Alzheimerovy nemoci související s pohlavím se uvádějí například rozdíly ve složení pohlavních chromozomů, rozdílné způsoby života mužů a žen, rozdíly ve struktuře a metabolismu mozku a pohlavních hormonů. Tuto teorii podporuje například skutečnost, že trvá několik desetiletí, než Alzheimerova nemoc přejde z počátečního stadia onemocnění do klinických příznaků. K těm patří ztráta paměti, zmatenost, poruchy řeči nebo zhoršení pozornosti. Mnoho žen prochází menopauzou přibližně ve stejné době, kdy se začíná rozvíjet tato preklinická forma nemoci. Vědci se proto domnívají, že ztráta pohlavního hormonu estrogenu může ženy v tomto období vystavit vyššímu riziku rozvoje Alzheimerovy nemoci.
Další ze studií, na které pracovali harvardští vědci, zase poukázala na to, že amyloid – tedy bílkovina, která se při Alzheimerově nemoci nekontrolovaně hromadí v mozku a poškozuje ho, se v mozku ukládá v rámci boje proti infekcím. To může naznačovat, že tato nemoc je vlastně vedlejším produktem aktivity imunitního systému našeho mozku. A protože ženy trpí autoimunitními chorobami dvakrát častěji než muži, může se u nich vyskytovat i více těchto amyloidních plaků.
Neurologické potíže, nebo jen stárnutí?
Odhaduje se, že v současné době žije na světě více než 50 milionů lidí s tímto typem demence. Výzkumy však ukazují, že většina pacientů není diagnostikována – v zemích s vysokými příjmy je v primární péči rozpoznáno a zdokumentováno pouze 20–50 % lidí s demencí, v rozvojových zemích dokonce jen 10 %. „Stanovení diagnózy hraje přitom u Alzheimerovy nemoci klíčovou roli, protože lze díky tomu zahájit včasnou léčbu a zpomalit progresi onemocnění,“ upozorňuje prof. Hort, a dodává: „U Alzheimerovy nemoci mohou změny v mozku nastat ale již patnáct až dvacet let před tím, než se naplno projeví.“
Diagnostika Alzheimerovy nemoci je však složitý proces, který vyžaduje komplexní zhodnocení klinických příznaků a výsledků testů. Jedním z hlavních problémů je, že počáteční příznaky se často podobají příznakům normálního stárnutí nebo jiných neurologických poruch. Pro potvrzení diagnózy je nutné provést důkladné vyšetření, včetně testů paměti, kognitivních funkcí a neurozobrazovacích metod. „Přesnost diagnózy může být ovlivněna také tím, že někteří pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou mít současně i jiné neurologické problémy. Kromě toho neexistuje žádný definitivní diagnostický test, který by jednoznačně určil přítomnost onemocnění,“ upozorňuje prof. Hort.
Lidé s Alzheimerovou nemocí žijí v průměru asi osm let od stanovení diagnózy, ale v některých případech mohou žít 15-20 let či déle. V současné době neexistuje na Alzheimerovu nemoc žádný lék který by jí zabránil nebo zastavil, i podpůrná léčba však může zpomalit progresi onemocnění. Klíčové je ale zahájit ji co nejdříve.
AI v praxi: rychlejší a přesnější diagnostika demence
I vzhledem k prodlužující se průměrné délce života a rostoucímu počtu lidí s demencí proto v této oblasti probíhají intenzivní klinické studie nových léčebných postupů a vývoj nových technologií pro lepší diagnostiku. V této oblasti se intenzivně angažuje i česká společnost Neurona Lab. Ta pracuje na vývoji technologií využívajících umělou inteligenci k zajištění spolehlivé a rychlé diagnostiky nejen Alzheimerovy nemoci, ale i dalších neurodegenerativních onemocnění. Po dokončení vývoje a certifikaci tak bude moct nabídnout hned tři typy softwarů využívajících AI – Neurona PET, Neurona ARIA a Neurona VOX. „V současné době se k diagnostice Alzheimerovy nemoci využívá MRI* mozku. Rovněž se může použít PET**. Vyšetření PET prokáže přítomnost beta amyloidu v mozku. Výsledkem vyšetření je informace, zda a kde se amyloid v mozku vyskytuje či nikoliv. Neurona PET využívá specifický algoritmus k výpočtu výstupu z obou vyšetření. Dokáže určit množství amyloidu v mozku, rozlišit změny v čase při opakovaných vyšetřeních a zpřesnit lokalizaci v mozku,“ vysvětluje MUDr. Pavlík, MBA, ze společnosti Neurona Lab. Tyto funkce výrazně zlepší přesnost diagnostiky a lékaři budou moci také sledovat vývoj a případně i účinnost léčby onemocnění v čase.
Zatímco Neurona PET bude schopen vyhodnocovat výstupy z magnetické rezonance a PET během několika minut, aplikace Neurona VOX se zaměřuje na vývoj algoritmu pro včasnou diagnostiku onemocnění prostřednictvím mobilní aplikace, která odhalí možné příznaky z nahrávek pacientova hlasu. Technologie Neurona ARIA zase umožní rychlou a přesnou detekci komplikací léčby Alzheimerovy nemoci pomocí umělé inteligence, která rozpozná abnormality spojené s amyloidem. „Největší výzva nás ale teprve čeká. Jedná se o proces certifikace zdravotnického prostředku dle legislativy EU. Výzva je to především proto, že jde o nový a zcela unikátní software a neexistuje podobná metoda, se kterou bychom se mohli porovnávat,“ dodává MUDr. Pavlík.
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/1314-alzheimerova-choroba
https://www.brightfocus.org/alzheimers/article/why-does-alzheimers-disease-affect-more-women-men
https://www.alzint.org/about/dementia-facts-figures/dementia-statistics/
https://www.nzip.cz/clanek/1314-alzheimerova-choroba