FOTO: Alena Velková

Výchova pozitivní motivací

21. 3. 2024

Dobré vzdělání a slušné vychování jsou podle mého názoru základem úspěchu. Děti už naštěstí vychovávat nemusím, ale jak zvládnout ty naše chlupáče? Rozhodla jsem proto začít studovat online psíchologii.

domácí mazlíčci Můj příběh Soutěž - zima 2024

Autor: Alena Velková

Hodnocení:

(4.9 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Miloslava Richterová 21.3.2024 11:23

Super článek i foto, pejskové zlatíčka :-)))

Eva Mužíková 21.3.2024 11:18

U " mojí" Dorinky kterou venčim kamarádce je to trochu jinak. Ta celou i dlouhou procházku označuje jako pes, ovšem na bobečku. Za každou "akci" se olizovánim hlasí o odměnu. No, alespoň mám 100% jistotu, že domů jí odvádim s úplně prázdným měchýřem. Váš způsob psaní mne baví. Pohlazení pro chlupáče.

Naděžda Špásová 21.3.2024 09:35

Tak to se fakt nenudíte, my už máte jen dědečka Boonečka, zatím se drží. U vás jsou určitě moc spokojení a to je dobře. Dneska mi vydali článek z Milady. Přeji všem krásný den. :-)

Alena Velková 21.3.2024 09:26

Ano Nadi, kromě Bobiny mám ještě třináctiletého welsch teriéra Dixíka a syn má další dva psy, Harryho a Fíka, kteří jsou u nás také poměrně dost často, takže je to občas hukot. Zlatý děti :-))

Naděžda Špásová 21.3.2024 09:21

No paráda, nevěděla jsem, Álo, že ty pejsky máte dva. Dixi je taky vaše? To mi nějak uniklo. Je vidět, že se opravdu nenudíte. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nik

Vyrušil ho lehký dotek na noze. Hned pochopil, sehnul se a pohladil původně černého, nyní bílého a všemi mastmi mazaného pejska, který ho vděčně olíznul.

Jan Podešva

Láska kvete v každém věku?

Byla u mne na návštěvě vnučka a dělali jsme spolu něco na počítači. Při povídání jsem jí řekla i o…

Marie Ženatová

Jak jsem přišla o svoji oblíbenou kšiltovku

Tento příběh mi připadal legrační až z odstupem času. Patří spíš do oblasti černého humoru. Bylo mi dvacet, pracovala jsem v Otrokovicích v Moravanu, kde se vyráběla malá sportovní letadla, v plánovacím oddělení.

Marie Měchurová

U hrobu

Neznáte-li Mirka Mezeru, tak to máte obrovskou škodu! Kdo se s ním dá do řeči, docela určitě se zasměje. Býval celý život nadšeným řidičem autobusu, napřed podnikového v zemědělském družstvu, potom linkového. Všichni jsme s ním rádi jezdívali, vždycky bylo v autobuse veselo.

Rostislav Mraček

Starý muž a mourovatá kočička

Budu vám vyprávět příběh lásky mezi starým mužem a jeho kočičkou. Dostal ji před deseti lety od dcery a jejího manžela k narozeninám. Byl si ji vybrat v útulku.

Věra Ježková