Nejvíce nemocných je v Jihočeském kraji, nejméně v Karlovarském. Podle dostupných dat se klíšťata vyskytují i v oblastech s nadmořskou výškou nad 1000 metrů. Jedinou prevencí je očkování. Hladinu získaných protilátek lze ověřit pomocí laboratorního testu.
Klíšťata začínají být aktivní již při teplotách nad 5 °C, proto bychom s příchodem jara měli být na pozoru a pravidelně se po návratu z parku či lesa kontrolovat. Nejčastěji se nenápadní roztoči vyskytují na okrajích lesů a podél vodních toků – nevyhneme se jim ale ani ve velkoměstech, v parcích a zahrádkách. „Riziko nákazy platí zejména v oblastech položených do 600 metrů nadmořské výšky. Vlivem změny klimatu ovšem i toto číslo postupem času narůstá a není neobvyklé na klíště narazit třeba i na vrcholcích našich nejvyšších hor. Právě v těchto lokalitách mnohdy lidé riziko podcení a nechrání se dostatečně,“ vysvětluje MUDr. László Wenchich, odborný ředitel EUC Laboratoří.
Z hlediska výskytu infekce virem klíšťové encefalitidy patříme bohužel mezi pomyslnou evropskou špičku. V rámci zemí EU totiž Češi představují téměř čtvrtinu (23 %) všech případů. Srovnatelné riziko nákazy nám ale hrozí i při návštěvě Slovinska nebo Slovenska. Naopak vyrazíme-li k našim bezprostředním západním sousedům, s klíšťaty se pravděpodobně setkáme o něco méně často.[7] Nesmíme ale zapomenout, že tímto virem se můžeme nakazit nejen po kousnutí klíštětem, ale i po konzumaci dostatečně nezpracovaných jídel od nakažených zvířat (například čerstvým mlékem či sýry od zvířat chovaných ve volné přírodě).
První fáze je zrádná, druhá zákeřná
„Infekce virem klíšťové encefalitidy má typicky dvoufázový charakter. Než onemocnění propukne v plné síle, trvá to zpravidla týden až dva. První fáze často připomíná chřipkovitou nákazu – pacienti si stěžují na únavu, bolesti hlavy či svalů. Nemoc doprovází nechutenství, nevolnost nebo horečka. Záludnost onemocnění spočívá v tom, že první fáze odezní a následuje období klidu – týden až dva bez klinických příznaků. Nenechme se tím ale uchlácholit. Virus se množí a připravuje na další útok,“ vysvětluje MUDr. László Wenchich.
Druhá fáze onemocnění je ještě závažnější – mezi symptomy patří zvracení, horečka, ztuhnutí šíje, světloplachost, poruchy spánku a koncentrace nebo dezorientace. Diagnózu lze potvrdit krevními testy a vyšetřením mozkomíšního moku. Léčba vyžaduje hospitalizaci a po propuštění z nemocnice často i dlouhou rekonvalescenci. V nejzávažnějších případech napadá klíšťová encefalitida i centrální nervovou soustavu, následkem čehož může dojít k obrně nervů i smrti.
Cílená léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Pokud dojde k nákaze, léčí se pouze příznaky, nikoliv samotné onemocnění. Ani po vyléčení ale nemají pacienti zdaleka vyhráno. Hrozí jim chronické bolesti hlavy, poruchy sluchu i spánku, soustředění, dále třes, deprese nebo obrna svalů. Po prodělání onemocnění získáme imunitu v řádu až 30 let. Kromě ní je jedinou možnou prevencí očkování, které probíhá třemi dávkami. Přeočkování se doporučuje každých 3 až 5 let.
Laboratorní vyšetření poradí s přeočkováním
Vzhledem k dlouhému časovému intervalu mezi dávkami můžeme snadno ztratit přehled o tom, kdy jsme byli naposledy proti encefalitidě přeočkováni. V takovém případě je vhodné podstoupit test na hladinu protilátek proti klíšťové encefalitidě. Ten nám poskytne relevantní informace o naší obranyschopnosti. Díky testu pacient zároveň zjistí, kdy je na přeočkování správný čas. Po kousnutí klíštětem, zejména, vytvoří-li se po několika dnech v místě po přisátí zarudnutí s výrazným červeným lemem a centrálním vyblednutím, je nutné myslet i na lymeskou boreliózu.
Eva Pánová, EUC
