O knížkách
FOTO: M. Richterová

O knížkách

14. 2. 2024

Knížky mne provázejí celý život, mám je ráda odmala.

Nejdříve nám dětem maminka četla večer před spaním, pak jako větší školačky četly jsme si se sestrou pravidelně samy. V zimě mě vždycky těšila nějaká menší nemoc z nachlazení, protože číst jsem si v tom případě pak mohla celé dlouhé dny.

Měla jsem ráda knížky o dětech, o přírodě, dobrodružné knihy pro mládež, milovala jsem dětskou poezii. Některé verše odříkám zpaměti ještě dnes, když mi je v přírodě něco připomene.

I moje babička byla pilná čtenářka, té jsem chodila vždy s plnou síťovkou k panu učiteli do vesnické knihovny vracet a půjčovat knihy. Byla zvyklá od malička tvrdě pracovat, přesto ráda četla a předala mi lásku ke čtení, stejně tak, jako moji rodiče. Maminka objednávala knížky v Klubu čtenářů během roku, tatínek je kupoval k Vánocům. On sám měl postupně celou dlouhou polici s odbornou literaturou pěstitelskou a chovatelskou. Stejně jako rodiče, i já čtu nejvíce přes zimu. V létě si čas na knížky víceméně kradu po chvilkách po práci na zahrádce. Přesto teď mám na čtení času nejvíce a užívám si to.

Naše děti také rády čtou, navzájem se obdarováváme knížkami, které pak kolují v rodině. Knížky si doporučujeme a povídáme si o nich. Když byly děti malé, měly v pokojíku pěknou dětskou knihovnu, občas jsem neváhala koupit knížku, o kterou jsem měla zájem, i v antikvariátu.

Letos v lednu jsem přečetla něco ze současných knih, vánočních dárků. Byly z válečné doby a zdeptaly mne. Přečtenou knížku mívám několik dní na stole, přemýšlím o ní, než se pustím do jiné. Teď jsem si chtěla přečíst něco pěkného. V domácí knihovně jsem našla knížku vydanou v roce 1981, máme s mužem pár knížek na památku po našich rodičích a na některé ještě nedošlo. Takže čtu knihu Jamese Herriota ,,Když se zvěrolékař ožení“, laskavou, vtipnou, pravdivou, mému srdci blízkou a psanou krásným stylem, jaký mám ráda. Je plná zvířat, která se potřebují uzdravit, a lidí, kteří se nebojí života na drsné anglické vysočině.

Kéž by láska ke knížkám kvetla lidem v každém věku a v každém koutě naší planety. Kéž by místo zloby kvetla láska, je to mé velké přání.

 

 

 

 

 

 

 

knihy kultura Soutěž - zima 2024
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Mám to s knížkami podobně. Ty od Jamese Herriota čtu velmi ráda, jsou opravdu laskavé.
Jana Šenbergerová
I mě provázejí knihy celým životem. Skrze ně jsem propojena s těmi, kteří byli před námi, i s těmi, co přijdou po nás. Moc nám přeji, aby se vám vaše přání splnilo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.