Vtipnější vyhrává: Jak dojet do práce s úsměvem

Mě se to stalo taky, když jsem dojela Na Knižecí, všichni už vystoupili a já na konečné stanici klidně spala dál. Řidič spokojeně svačil, když jsem se probudila. Zeptala jsem se ho, proč mě nevzbudil. On se jen smál. A naopak když jsem jela domů, usnula jsem a na své zastávce slyším hlas řidiče: "Haló, paní, už jste na místě, vstávejte." Jezdila jsem pravidelně a řidič své ovečky znal.:)

Děkuji za vaše komentáře. Taky jsem ráda, paní Naďo, že už dost let se tím busem mohu vozit jen dobrovolně. A stejně jako paní Eva nerada v autobuse spím, jen se prostě výjimečně stalo, že mi ta hlava klesla z únavy a vyčerpání, nepodařilo se mi odolat... Panu Oldřichovi děkuji také za milá slova a pochvalu fotky. :) Práce řidičů je extrémně náročná, zažila jsem jich spoustu za mnoho let dojíždění. Někteří jsou opravdu borci a je na nich i vidět, že tu práci mají rádi a s chutí komunikují s lidmi. No a jsou i jiní...Co si budem povídat, jako v každé profesi.

Usnout v autobusu se mi podařilo málokdy, bránila jsem se tomu. Když cesta netrvala alespoň půl hodiny, probuzení bylo horší nežli vůbec nespal

Ani si z toho neberu tu vtipnost jako ten jednoduchý a hezký popis, i trochu poetický. A moc pěkná fotka!

Pobavila jsem se a jsem moc ráda, že už vůbec nikam nemusím jezdit a hlavně ráno vstávat.

Hezké :-)

Vida, i z autobusu má člověk zážitky na celý život. Hezké...

Vtipné okamžiky. I řidiči jsou lidé a jejich práce je náročná. Sama často nastupuji do místní dopravy na konečné, kde mají ŕidiči k dispozici malý domek pro pár minut odpočinek mezi dvémi jízdami. Mohou si tak odskočit, nebo si dát třeba malou kávu. Nékteŕí v létě chvíli svačí na lavičce pŕed domkem. Jsou určitě rádi, že mohou na chvíli vylézt z té své kukaně.