O balení holek
Ilustrační foto: Pixabay

O balení holek

13. 1. 2024

„Jsou tam dvě holky, pěkný. A s jednou jsem chodil. Když budeš chtít, tak nabalíš tu druhou,“ řekl mi přítel Jiří kdysi hodně dávno v prázdninovém vlaku, který mířil do Jižních Čech k jeho babičce.

„Nabalit“ holku, kterou jsem do té doby vůbec neznal? V mém případě to byla naprostá chiméra. Ale už ten prostý fakt, že bychom mohli nějaké to děvče nabalit, že jsme si v patnácti letech tuto myšlenku vložili do svých představ, ten byl pro nás silně povznášející. Skutečnost jsme však, v tomto věku, ale raději odložili až do prvních tanečních. Měli jsme tenkrát na práci důležitější záležitosti. Především ty méně rizikové.

Tak například, válení se na břehu Vltavy, kouření levných lip a hraní mariáše s šífáky, kteří v našem nelahozeveském minipřístavu nakládali vojkovický písek do svých lodí. A hlavně, nekonečné potulky po Ovčíně. Inu, mládí není zase tak moc složité, jak by se na první pohled zdálo.

Ale tak, jak život ubíhá, a pořád rychleji a rychleji, stále častěji se při tom běhu už zadýchávám a pociťuji silné nutkání zpomalit a občas se ohlédnout i zpátky, na tu dobu, kdy jsme kouřili mentolky a smradlavé lípy, házeli šišky na ševcovic Helenku, opalující se v plavkách na stráni pod lesem, přemýšleli o tom, jak balit holky a kdy jsme chodívali naším Ovčínem, pozorovali pasoucí se ovce a živili se třešněmi z obecního sadu. Až mám kolikrát obavu, jestli se už neohlížím až moc často.

Přitom se mi vkrádá do mysli, až neodbytně, jedna moudrá myšlenka klasika německé literatury, Johanna Wolfganga Goetha:

„Umění není stárnout, umění je to snášet.“ 

No jo, ale právě tohle bývá docela těžké. A na balení holek už nemám, bohužel, ten správný věk.

 


FOTO: Pixabay

 

glosa láska vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Polednová
Jendo, hezky sis zavzpomínal. U mě to tak časté a veselé nebylo, spíš jsem to brala vážně.
Irena Mertová
Hezky napsané...
Hana Šimková
Jendo v tomhle věku o balení asi opavdu nepůjde. Ale je hezké se podívat když je na co. Já se taky podívám na hezkého kluka. To balení bylo sice velmi pěkné, ale myslím, že to máme za sebou.
Soňa Prachfeldová
Jo jo bylo to prima, když mě balili kluci. Zajímavé, že ti hodní, u mě neměli takovou šanci, jako ti, co uměli dělat ramena. A řekla bych, že i nyní, třeba někde na tanečku se rád starý senior podívá na pěknou ženskou.
Alena Tollarová
Balení patřilo samozřejmě i k mému životu, kouření nikdy! A nakonec jsem si kuřáka vzala ...
Petr Dvořák
Tak si říkám, jestli to v dnešní době není trošku nekorektní, kddyž je článek pouze o tom, jak se holky balí s klukama. V dnešní době progresivního, duhového LGBTQ+++++++++ je již zcela normální, když nikdo neví, koho vlastně balí :-) Tedy pokud vůbec někdo někoho balí, že.
Zdenka Koldová
Zdravím...tak já jsem to měla jako paní Měchurová:hodně dlouho jsem měla mindráky z toho,že jsem vysoká a s prsy po tatínkovi,kdežto sestra byla vyvinutá a menší po mamince.Manžel měl dost dlouho práci mě přesvědčit ,že mu to nevadí.Ňěkdy mě i v mém věku/82/ napadá ,že kdybych žila jako mladá v této době,tak bych uvažovala o plastice,i když jsem si na chleba nevydělávala lehce.
Jan Zelenka
Milé dámy, děkuji za vaše komentáře. Občas se rád takto ohlédnu. Byly to krásné časy.
Eva Mužíková
Já jsem nebyla pro kluky zajímavá nejméně do 18ti let. Hubená, nohatá holka. Takže balení se konalo až když jsem " vyrostla do krásy", ale to už jsem byla bohužel zadaná a nápadniky odmítala. Občas si na některé zajímavé epizody vzpomenu, ale nemrzí mne, že už jsou dávnou minulostí. Myslím si, že stárnutí mne zatím netrápí. Článek se mi moc líbí.
Lenka Kočandrlová
Od 13 let jsem si psala deníček,tak tam mám zazanamenáno úplně přesně,s kým jsem kam šla,kdo se mi líbil,co jsme dělali...Stále se rozmýšlím,jestli to mám spálit,nebo si to nechat s tím,že to už asi nikdo číst nebude....a přitom je v tom duch doby.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.