Jedna zcela obyčejná neděle
FOTO: poskytnuto z archivu Jana Zelenky

Jedna zcela obyčejná neděle

23. 12. 2023

V dálce na obzoru, nad četnými sady a červenými střechami předměstských domků, se rýsují mírně rozostřené vlnovky středohorských kopečků. Zvlněný obzor mi připomíná až jakousi nepravidelnou sinusoidu, jejíž rovnici bych si netroufal stanovit.

Nikam nespěchám a vychutnávám si zas a zas ty příjemné pohledy, mně už tak notoricky známé.

Čtyřicet pět let jsem žil v Praze, ale zde, na samém okraji Českého středohoří, skutečně cítím, že jsem doma. Při pohledu na šedavě zvlněný obzor na západě se mi vybavují, a docela podrobně, mé dávné potulky s otcem po této krásné krajině. Zvláště na jaře a na podzim, kdy kraj hýří všemi možnými barvami. Vzpomínám si, jak jednou, počátkem května, jsme si s otcem vyšlápli, z jeho rodných Třebenic, na vrcholek nedaleké Kozí horky. Střechy chodoulických a dlažkovických stavení se skoro ztrácely v záplavě rozkvetlých jabloňových sadů a otec, velký patriot tohoto kraje, si utíral oči a omlouval to tím, že mu něco spadlo do oka.

Z útulného prostředí kavárny Anděl na náměstí sice panorama vzdálených kopců vidět není, ale zato jsou vidět lidé. Hodně lidí. Lidé, kteří někam spěchají, nebo jen poklidně korzují po náměstí a těší se příjemným počasím, nebo, stejně jako já, obsazují početné kavárny a jejich předzahrádky a při příjemné konverzaci relaxují při kávě, zákuscích nebo sklence vína. Já nikam nespěchám. Nemusím. Vychutnávám si, zcela normální, litoměřickou neděli.

A není tu ani politika, ani všelijaké mediální zprávy, které zůstaly kdesi daleko odtud v útrobách domácích počítačů, sportovci zde nezápasí o výsledky, o čest ani o peníze a pozdně odpolední slunce přináší na náměstí ničím nerušený mír a pohodu. Čas se zde na nějakou chvíli zastavil a já, při sklence vína a při pohledu na dvě mladičké a pohledné servírky, relaxuji a přemýšlím, co bych měl nového, a hlavně geniálního napsat. Je právě jedna, zcela obyčejná, litoměřická neděle. 

 

 

glosa Můj příběh
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
To jsou právě takové obyčejné chvíle, kdy člověk pociťuje klid a mír i v duši.
Eva Mužíková
Honzo, dej se brzo do kupy aby na Tebe ten Tvúj stůl dlouho nečekal.
Věra Ježková
Jendo, přeji ti, abys brzy mohl jet zase do Anděla - a nejen v neděli. :-)
Hana Šimková
Honzíku moc hezky napsáno. O tom to přece je a ať to trvá co nejdéle.
Jana Vargová
Pane Zelenko, hezký článek. Kéž by se lidi dokázali zastavit v jejich nekonečném shonu. Vy jim, nám, můžete být příkladem. Přeji klidné Vánoce.
Jan Zelenka
Ten stůl vpravo je už po dlouhá léta můj stůl.
Alena Tollarová
Honzo, víc takových zcela obyčejných litoměřických nedělí ...
Svatava Páleníková
Také mám ráda obyčejné dny, kdy se nic neděje.
Rostislav Mraček
Pěkné vyznání, radost z klidných chvil.
Jan Zelenka
Aničko, moc pěkně jsi to napsala - v obyčejnosti je krása. To si musím poznamenat. Všem díky. Mám rád takové obyčejné dny, kdy mohu v klidu relaxovat, nebo se vidět s někým blízkým.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.