Zážitek roku: Zrcadla času
Ilustrační foto: Pixabay

Zážitek roku: Zrcadla času

18. 12. 2023

Před lety jsem viděla pořad o starých lidech. Redaktorka se jedné dámy úctyhodného věku zeptala, jestli se jí nestýská po minulosti, po mládí. Odpověděla: "Ne, proč? Mladá už jsem byla."

V zrcadle se shlíží rozesmátá dívka, koketně si upravuje vlasy, kriticky zkoumá, jestli jsou její oči dost hezké a jestli má nos tu správnou velikost. "Budu se mu líbit?" Pak se roztočí zběsilý kolotoč času, kdy se člověk v tom zrcadle jen tak mihne – vypravit děti, včas na směnu, vyzvednout děti, uvařit, poklidit. Trochu spát. A znovu to celé od rána a běží rok za rokem a desetiletí za desetiletím. Zrcadlo podstrčí tu nějakou vrásku, tu zase šedý vlas, někdo jen mávne rukou, jiný se radši zrcadlům vyhne.

A jednou nastane čas, kdy nás potká něco tak úžasného, kdy se nám přihodí zázrak, který přemaže nejen důležitost zrcadel, ale změní nás navždy.

Stoupám po schodech do čtvrtého patra, těch 96 schodů málem vyběhnu, nadnášená nadějí, že za chvíli, už za pár minut, HO zase uvidím a přivítá mě jeho úsměv, za který bych dala všechny poklady světa. Už jsem málem nedoufala, že se mi to stane, čas běžel a naděje byla čím dál menší.

Ale loni v létě se ten zázrak stal a ON mi vstoupil do života. Je nádherný, dokonalý, cítím se bohatá a poctěná tím, že ho mohu vídat. Bydlíme od sebe na můj vkus dost daleko, občas přijede on za mnou, já za ním jezdím o něco častěji. Těch několik hodin jízdy se cítím slavnostně a natěšeně a vím, že toho setkání budu zase plná a oči mi omládnou štěstím.

Tak, už jsem u dveří. Jemně zaťukám, dveře se otevírají... A za nimi stojí ten úžasný člověk. Podívá se na mě, první úsměv je jen náznakem, ale pak už se ozve: "Babí!" a jsme zase spolu. Hrajeme si, čteme si, děláme na sebe u zrcadla obličeje a malujeme pastelkami po zrcadle, co se nám zamane. Je mi úplně jedno, jestli vypadám přijatelně. Zrcadlo je opět kamarád.

Letošní rok mi přinesl to, co žádný předtím. Až do roku 2023 mě nikdo nikdy neoslovil: "Babí!"

Můj příběh Poslední soutěž 2023 stárnutí
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Divišová
Mám hodně kamarádek , se kterými se ráda setkávám nebo jen tak pokecám. Mám je ráda. Ale všechny vědí, že na prvním místě pro mne jsou vnuci. Jsem tu pro ně, kdykoliv potřebují. Protože vím, že časem potřeba babičky pomíjí a oni se pomalu učí samostatnosti. Jsou pro mne vším.
Soňa Prachfeldová
Ano, od vnoučat je pojmenování babi, babičko kouzelné slovo. Vnoučata, to je naše pokračování a naděje.
Naděžda Špásová
Tak nevím, máme jen jednu vnučku. Je jí šestnáct a slovo ,, babí" od ní skoro neslyším, častěji asi říká ,,dědo", protože pro ní jezdí do školy, když jí ujede autobus. Když byla malá, tak jsem to občas obrečela, teď už je mi to jedno. Hlavně ať je zdravá.
Daniela Řeřichová
Moc hezké vyznání. Být babičkou je velký dar a já za něj děkuji již 21 let.
Pavlína Vavříková
Pěkné zamyšlení.
Zdenka Soukupová
Duchem se na babičku moc necítím, ale věk na to mám a babička jsem. A jsem za to ráda. Vnoučata vnesou do života trochu jinou dimenzi, než kdysi vlastní děti. Dagmar, moc hezky jste to "babičkovství" popsala.
Alena Velková
Na oslovení Babi! jsem pyšná:-)
Jana Kollinová
Babi, kouzelné oslovení ve chvíli, kdy jsme otevření jej přijmout s nekonečnou láskou a něhou, zahřeje a splyne s naší duší. Znám ten pocit a děkuji za něj. Zrcadlo ale umí nabídnout svoji "odvrácenou" tvář a oslovení "babi" je zraňující tvrdá realita vycházející z úst "ČASU." Zažila jsem a popsala v glose "Nepustím si stáří k tělu, ještě ne."
Danuše Onderková
Souhlasím s vámi i předchozími pisateli, oslovení babi, babičko je moc pěkné. také jsem si myslela, že se toho oslovení nedočkám, ale přišlo. Dnes už mám 8 svých vnoučat a další 3 Zmrzlinová vnoučata. Asi jim babičku připomínám nebo jsem jim přirostla k srdci, protože za mnou vždy běží a já mám radost asi stejnou jako oni. A také mi přirostli k srdíčku. Tomu nejstaršímu Zmrzlinovému vnukovi je už 13 let a chodí za mnou od samého začátku prodeje. A i jejich oslovení "ahoj babi" mě hřeje u srdíčka...
Vladislava Dejmková
Ano, na slovíčko "babí" jsou také čekala hodně dlouho a jsem moc ráda, že jsem se dočkala. Užívat si s vnoučaty je jedna z velmi příjemných a obohacujících věcí v seniorském věku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA