Ilustrační foto: Pexels

Barevný podzim života aneb Nikdy není pozdě začít žít

30. 11. 2023

Když mi bylo 26 let, díky závadné kontrastní látce jsem byla šest týdnů v kómatu a poté kompletně celá ochrnutá. Místo toho, abych si užívala mládí, tancování, které jsem jako zdravá dělala závodně, místo cestování, romantiky, lásky jsem jezdila po nemocnicích a rehabilitačních ústavech.

Můj příběh Podzimní soutěže 2023 psychika

Autor: Věra Schmidová

Hodnocení:

(5.2 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 30.11.2023 19:09

Věro, přeji vám, aby vám štěstí vydrželo ještě hodně dlouho.

Jitka Hašková 30.11.2023 16:49

To je úžasné, co jste dokázala. Smekám.

Jiří Dostal 30.11.2023 16:07

:-) :-) Vy jste solí země! Když sůl zmařena by byla, čím pak by bylo osoleno? :-) :-) Schein ist mehr als Sein!

Blanka Lazarová 30.11.2023 15:08

Paní Věro, moc vás obdivuji. A přeji vám hodně radosti, štěstí a krásných prožitků i přes problémy, kterým se někdy nevyhneme.

Dana Hošková 30.11.2023 12:56

Pohnutý osud. Dojalo mě to. Obdivuji Vás a držím Vám palce, aby Vás květiny, radost a štěstí doprovázely i nadále.

Miloslava Richterová 30.11.2023 11:07

Smekám rovněž a přeji vše krásné do Vašeho života i nadále.

Daniela Řeřichová 30.11.2023 10:18

Děkuji, paní Věro, jste statečná, moudrá a láskyplná. Ztotožňuji se s názorem Marie M. Číst Vaše příběhy psané srdcem je balzám na duše. Přeji Vám vše dobré.

Alena Velková 30.11.2023 10:05

Smekám před vámi.

Marie Měchurová 30.11.2023 09:19

Jste velká bojovnice, přeju hodně hezkých podzimních dní. Vaśe články se moc hezky čtou.

Zpět na homepage Zpět na článek

O rytíři Uragánovi a královně Upírce

Žila jednou jedna holka. Schovávala se před světem v nejzazším koutě, kde byla neprostupná temnota,…

Martina Schmiedhuberová

Blízká setkání (tak trošku intimní zpověď)

Celý život, pokud nežijeme na pustém ostrově, se potkáváme s lidmi, ať se nám to líbí nebo ne. A lidé jsou různí. Nejlepší by bylo potkávat jen ty, které máme rádi, s nimiž si rozumíme a jsme naladěni na jednu notu.

Zuzana Zajícová

Nezlobme se na vlastní stárnutí, i když k nám mnohdy není laskavé

Nedávno jsem četla článek, v němž autorka tvrdí, že stáří je „potvora“. A že tu potvoru má ráda. Věřím. Nikomu totiž nepomůže nenávidět něco, co je tolik přirozené, neodvratitelné a pravdivé. Jednoduše – nemějme strach ze stárnutí a s odvahou mu nadělujme lásku.

Jana Mesarčová

Můj podzim života

Poprvé jsem se k němu přiblížila, když se z nás měli stát prarodiče. Přesně si pamatuji tu chvíli.…

Miloslava Richterová

Můj podzim života: Den každý vezmi vděčně

Když jsem byla hodně mladá, sbírala jsem citáty a psala si je do sešitu. Mezi nimi je i jedna básnička. Sešit leží v kufru pod postelí. Nemusím ho vytahovat, básničku si pamatuji.

Věra Ježková