Podle mě dělat děti v pozdějším věku nebo žití staršího muže se ženou, co má nezletilé děti, je zadělávání na problém. Takoví chlapi ve svém věku chtějí již mít klid, a rozpustilé děti je obtěžují. Jsem rád, že jsme své děti zplodili a vychovali mladí a odolní. Dnes jen hýčkáme vnoučata.
Mám dva kamarády. Jeden má 52 a druhému je 56 let. Oba se rozvedli a ženy střídali. Jsou to pohlední muži. Nakonec se podařilo. Našli si každý tu pravou. Věkový rozdíl mezi nimi není zas tak velký. Háček to má ten, že obě měly děti v pozdějším věku. Obě své partnery milují. Vybraly si je, protože se jim líbili, a k sobě pasují. Po nevydařených manželstvích si život konečně užívají. Oba jsou sportovci, kteří doma na gauči neleží. Jezdí s nimi a dětmi na výlety, na dovolenou, na hudební produkce a další zajímavosti. Oba dva mají své děti dospělé, které jsou již samostatné a najednou jim klid ohrožují pubertální holky.
Po tenise mi Franta povídá: „Jindro mám doma dusno. Žena mi chce utéct.“
„Co jsi, proboha, zase vyvedl?“
"Mám problém s její dcerou. Ta nejmladší je v pubertě. Neposlouchá a vyvádí. Já jsem ji seřval a Janě vynadal, že jí všechno dovolí a ona nemá žádný řád.“
„Jsi cholerik a umím si představit, jak jsi jí to sdělil. Musíš se zklidnit, zatnout zuby a s Janou si to v klidu vyříkat. Nezapomeň, že jsi potřetí ženatý. Budeš opět sám“.
Nakonec se objednal u psycholožky, šli tam spolu, která mu vysvětlila, jak to jeho žena cítí, co dělají špatně a jak problém řešit. S každým hovořila zvlášť a potom dohromady. Krize pominula. Zvládli to, protože chtěli. Spokojeně dále žijí ve svém domečku.
Ten druhý to má složitější. Ona bydlí na vesnici, kde pracuje a její děti tam chodí do školy. Má je ve střídavé týdenní péči. Také její exmanžel bydlí ve stejné dědině. Takže i k němu to mají blízko. Franta bydlí u nás ve městě v rodinném domě. Pokud jsou dcery u otce, tak se Jana nastěhuje na týden k němu. Ten druhý týden k ní dojížděl. Vracel se tam unavený z práce a v 21 hodin se mu již chtělo spát, ale děti skotačily déle. Brzy ráno vstával do zaměstnání. Také jí vyčítal, že jak za ní dojede, ona se věnuje jen dětem. Vyřešil to nešťastně. Přestal za ní dojíždět.
Ona si to vysvětlila tak, že jejich vztah se nikam neposouvá. Proto to ukončí. Na jedné straně si přijela pro věci a na druhé straně plakala, protože ho pořád milovala. Říkám mu: „Franto, přitahuje Tě, máš ji rád a spolu si rozumíte. Musíš pro záchranu vztahu něco udělat. Já jsem ženatý 41 let a pořád se snažím ho udržet. Je to dřina. O tom to je. Chápu, že je zatím lépe pro děti, že bydlí na vesnici, ale čas letí. Budete za chvíli sami a sestěhujete se. Byt může potom ona nechat svým dospělým dětem nebo pronajmout. Můžete spolu zestárnout. Také ji můžeš, nabídnout sňatek. Myslím si to, že si to zaslouží. Bylo by to u vás pouze podruhé. Jezdi tam, řeš to a hlavně komunikuj. Přijmi fakt, že její dětí jsou její součástí."
Šel do toho. Ona také snaží své děti uklidnit. Válí to spolu dál.
