Chci tady ještě být
FOTO: Z archivu Hany Šimkové

Chci tady ještě být

19. 11. 2023

Víte, co je lidičky zajímavé, že jak je člověk starší a netrápí ho takové ty neduhy neslučitelné se životem, tak se života čím dál, tím víc drží. Nechci ještě odejít a začínám si všímat věcí, kterých jsem se dříve vůbec nevšímala.

Vím, že mladým začínáme vadit. Jsme přece staří, užili jsme si a máme tedy odejít. Já ale nevím, jestli jsem si užila. Život mě totiž otloukal ode zdi ke zdi. Maminčina rozmazlená holčička byla neúprosně vtržena do tvrdého života a musela se s ním naučit nakládat. No, lehké to nebylo a i když se mi maminka snažila pomáhat, tak žít za mne nemohla. Jediné, co mi snad pomáhalo, bylo, že jsem nebyla hloupá, ani ošklivá.

Co se mi v životě ale opravdu povedlo, bylo narození dětí. To bylo moje nejkrásnější období, i když jsem k tomu neměla nějakou zvláštní mužskou podporu. Před dětmi jsem se snažila dlouho tajit svůj neúspěšný manželský stav, až už se to vydržet nedalo a rozvedla jsem se. Nevím, co dětem můj bývalý muž napovídal, ale ony mi to měly za zlé. Náš vztah se změnil. Bylo vidět, že jim situace vadí, ale nedařilo se jim v tom dobře orientovat. Zjistila jsem, že s tím nic neudělám, až snad až budou dostatečně dospělí, něco jim dojde.

Asi nedošlo dodnes. Já je ale milovala, dělala pro ně to, čeho jsem byla schopná. Říká se, že máma vydrží pro děti všechno. I když už jsou vlastně hodně dospělí, pořád jsem chtěla vědět, jak se mají a co dělají. Protože byly ode mne daleko, tak jsem jim alespoň často telefonovala. Začala jsem jim tím jít hodně na nervy a vlastně to stále trvá. Vnoučata také stará bába už nezajímá. Mají svoje životy .Já tedy nevolám a oni také ne.

S tím jsem se musela vypořádal až vlasně na stará kolena. No co, stará kolena ještě funguji, i když to jedno už je umělé a umělé jsou i obě kyčle. Přišla jsem též ještě o některé orgány v těle, ale pořád ještě držím pohromadě. Jo, bolesti přicházejí, ale zase odejdou a v tom mezičase se životem kochám. Život mě připravil o hodně radostí, ale hlavně, že tady je.

Mladým se opravdu nelíbí, když se dožíváme nějakého vyššího věku, protože překážíme. Překážíme v dopravncích prostředcích v obchodech, u doktora atd. Mají také dojem, že nás musejí živit a vůbec si neuvědomují že nám byla ukradená penze, kterou jsme si šetřili za komunistů.

Teď už budu mluvit jenom o sobě. Stále jsem tady, i když ne nejmladší. Mám radost, že se ráno můžu probudit a že jdu na procházku se svým milovaným pejskem, který mě má opravdu rád. Je mi docela hezky. Všímám si všeho krásného. Všechny maličkosti si užívám.

Všímám si také lidí a když se se mnou zastaví, mám radost. Na mladé lidi nežárlím, dívám se jen, jak se chovají a oblékají a když se mi to líbí, jsem ráda. Nehci je moc kritizovat, ale když si rozbijí frňák o kandelábr, protože telefonují, jsem tak trochu škodolibá.

O takovou zábavu jsem ošizená, protože chytrý telefon nemám. I když se ta elektronika rozlézá všude. Pořád na mne někdo chce, abych elektroniku ovládala, ale toho se asi nedočkají. Asi budu odtržena od normálního zivota.

Když někam volám a potřebuji se na něco zeptat, ozývají se jenom nějaké bláboly, které mě odkazují na nějaká čísla. Žádné mě nenapadá, a tak telefon ukončuji. No, asi mě jednou vypnou a já nebudu existovat.

Žiji a ještě chci žít dál a budu se držet na světě zuby nehty. Jdu na operaci srdce a pokud se vzbudím, budu ráda. Čeká mě tady pejsek a hodný přítel, kterého mi osud na stará kolena poslal.

Můj příběh rodina
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
To je pěkný článek, a krásný čivaví pejsek.. To ti jistě věřím, že je to důvod k žití. A máš zastání, k ohlídání čumáčka. Tak ti přeji úspěšnou pomoc i od lékařů. Nemám už tvé telefonní číslo a tím spojení.. Měj se dobře...
Anna Potůčková
Článek se mě moc líbí. To že starší lidé mladým zavazí jsem nejvíce pocitovala v práci. Byli totiž mistři, kteří se snažili lidem před důchodem dát práci takovou ab ji zvládli a většinou to byla práce, kde se chvíli stálo a sedělo a pak také kde není moc fyzické zátěže. Ne vždy to ale šlo. A byli tam mladí lidé, kteří se neštítili docela nahlas před starší generací vypustit ze svých úst věty tipy " Ta stará p... zase dostala pohodovou práci a já musím tahat krabice na paletu. A to jen jedna věta z mnohých dalších. Jinak co se týká mých dcer, tak je mám na blízku, s mladší dokonce bydlíme pod jednou střechou a pomáháme si díky Bohu navzájem. Tobě Hani přeji všechno dobré, hodně zdraví, energie. Operace jistě dobře dopadne a určitě i já budu držet pěsti!
Zdena Tesařová
Hezký článek a k Vašemu uzdravení, přeji hodně štěstí! Nebojte se ! Budeme držet palce a čekat na zprávu, Jsem tady a zdravá!
Jana Kollinová
Krásný článek psaný srdcem. Děkuji
Jan Zelenka
Hanko, život i se zdravotními problémy stojí za to ho žít. Problémů mám fůru, ale občasná návštěva dcer a přítelkyně a posezení s přáteli dokáží vše kompenzovat. Hodně pohody do dalších dní!
Marcela Pivcová
Paní Hano, věřte tomu, že všechno dobře dopadne a s přítelem i pejskem budete dál prožívat hezké chvíle. Když - někdy s obavami - odjíždím z domova na lékařské kontroly nebo vyšetření, slíbím kočkám, kdy se vrátím, ať se Zuzkou hlídají a čekají. Sliby se přece mají splnit!
Zuzana Pivcová
Hani, v kardiochirurgii jsou naši lékaři opravdu mistři, vše bude dobré a Ty budeš moct napsat ještě hodně úsměvných článků.
Hana Práglová
Hani, život holt je boj.. Přeji hodně síly!!!!
Ingrid Hřebíčková
Paní Hanko, děkujeme obě dvě (já i sestra) za váš sice smutný, ale krásný článek. I my máme něco z vašeho života... Přejeme vám brzké uzdravení, ať se z vašeho návratu těší nejen pejsek a přítel, ale i my zde na íčku.
Štefan Haviar
Mládí je pryč a stáří se ohlašuje bolestmi, nejen na těle, ale i na duši! Kdo by chtěl odejít, pokud žije bez bolesti? Sám jsem starší než Vy, ale stále vitální. Jsme zatím s manželkou ve svém rodinném domku, při které máme i zahrádku, kde si vypěstujeme běžnou zeleninu a ovoce. Každé ráno vstávám bez bolesti, mám všechny klouby vlastní a proto se mohu věnovat nejrůznějším zálibám, i rannímu rituálu: rozcvičení kloubů a ranní intenzivní procházky, a stejně i večer.. Nejsem úplně zdráv, avšak vlastní fyzickou aktivitou se udržuji v dobré fyzické kondici. Na druhé straně po 80--tce Vás už nikdo nepotřebuje, mimo vlastní rodiny. Nemám zuby ale protézy, které nedrží, a ani sluch tak neslouží, tedy společenská prestiž je ta tam, ale nerezignuji. Nevyhledávám konflikty a nerezignuji na aktivní život v rámci domácnosti a stejné je to i s manželkou. Přesto mám jedno přání, netrápit se nemocemi a odejít z tohoto světa náhle.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.