Sladkosti v propadlišti dějin
FOTO: Pinterest

Sladkosti v propadlišti dějin

14. 11. 2023

Vitacit, Sisinky, Pedro… Nedávno jsem otevřel starý atlas a tam jsem našel – obal od čokoládové tyčinky Milena. To mne inspirovalo, že jsem začal pátrat a vzpomínat, jaké všechny sladkosti jsme mlsaly/i jako malé děti.

Později jsem přidával další značky, až jsem si přestal být jistý, co jsem mlsal sám jako malý v 50. a 60. letech a co jsem kupoval svým dětem v sedmdesátých a osmdesátých. Naštěstí pomoc je jednoduchá: doplňte mě nebo opravte, kde se pletu. Nemá smysl kolem toho vzpomínat a spřádat příběhy, jednoduše vám opíšu svůj seznam a vy si s tím poradíte.

Mejdlíčko, bonbóny Atlasky, bonbóny Fialky, Angrešty nebo Maliny, bonbóny Hašlerky. Peprmintové či jaké Lesněnky (zelené kloboučky), dlouho cumlané špalíčky, později bonbóny Bon Pari. Ovocné Sisinky, geniální kostičky Žužu. Dvousložkový šumák (červená a bílá kostička), později Šuměnky, Furé s griotkou (bonbóny s náplní), lékořicový pendrek (odmítal jsem), nesmrtelné Lentilky (daly se dobře sypat do pusy). Lipo (ovocný cukr?).

Tyčinka Milena, tyčinka Kofila, tyčinka Deli, oplatky Disco, oplatky Vlnky (mňam!), oplatky Kávenky nebo Kávěnky, později čokoládové Miňonky. Čokoláda Zora, čokoláda Orion, čokoláda Figaro (nemyslím fidorku). Kakao Granko (nevím, jestli se dělá). Rumové Pralinky (óóó!).

Ovocit, Vitacit, žvýkačky Pedro a Bajo. Kočičí jazýčky tu jsou pořád. Kyselý drops taky. Pro pořádek jmenujme i Soletky, což ale byly tenké slané tyčinky.

Už mi došly nápady, nastupte prosím se svými. Přidám jen jednu vzpomínku, jak jsme jako děti šli (zde správně „i“) do biografu, což bylo jen sto metrů přes klidné Karlovo náměstí a přes ulici do kina Lido Bio. Samozřejmě jsme si v levé pěsti nesli peníze na lístek (50 haléřů?) a v pravé sáček s bonbóny.  Během představení měla sáček nejstarší holka na zemi pod sebou nebo mezi nohama (jistota je jistota). Když jsme šli zpátky, dokonce jsme se o něj někdy rvali, neboť někdo dostal chuť na další dřív než ostatní. A mně se zdá, že znovu cítím jemnou chuť fialek nebo měkkost barevných Žužu. Kéž by to takhle bývalo bylo pořád.

gastronomie vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Potůčková
U mnohých zminovaných bonbonech jsem ve Sfinxu pracovala na balírnách těchto bonbonů. Atlasky, Ledovky, bonbony se včelou, obalované arašídy v cukru, mléčné a kávové karamely, Sisinky, také ovocné karamely, lesněnky, bílé větrovky, zminované lentilky. Se všemi jsem měla co dočinění při jejich výrobě. V Čokoládovnách ve Sfinxu jsem skončila před 5ti roky a výroba se rozšiřuje, budou prý nabírat další zaměstnance. Prim je ted výroba želé
Daniela Řeřichová
Cukrovinková vzpomínka. Bydleli jsme v domku nad modřanskou čokoládovnou Orion a podle vůně poznali, co se právě vyrábí. Chodili jsme tam na brigády a zjistili, že sladké se brzo přejí. Občas si v Dianě koupím třeba fialky, ale chutnají jinak. :-)
Alena Velková
Já jsem milovala sojový suk. Ještě se dělá.
Elena Valeriánová
Milovala jsem eskymo, tři koruny na svačinu (tvarohový sýr za 2,20 + 2 rohlíky za 0,60 a tabulka mejdlíčka za 0,20) ale často jsem si svačinu nekoupila a když jsem šla ze školy koupila jsem si šest eskym, domů jsem to měla 2 km pěšky, ale musela jsem je sníst rychle, aby se mi nerozpustila. Bonbony fialky, to byla lahoda a vůně. A cukrkandl, ten sekala prodavačka nožem. Dnes pytlík bonbónů pěkně nafouknutý se tváří jako sto gramový a na obalu je 80. Chuť i váha hodně pod rysku.
Jana Tulejová
Kaštany, Kofila, Milena, oblíbené čokolády, pořád jsou, ale zmenšily se.
Jana Šenbergerová
Oldřichu, to je neobnovitelné. Pár pokusů jsem "ochutnala", ale na minulost neměly. I dobré byly jiné. Já měla ráda arašídovou čokoládu za tři koruny, polomáčené sušenky v čokoládě, nepohrdla jsem alaburkami (pražené arašídy), turecký med a cukrová vata mi tehdy také chutnaly. Kandované ovoce nemělo chybu a nemá konkurenci, stejně jako rahat. Ani ty rozinky nejsou, co bývaly, bývají cítit po žluklém tuku. Mimo jiné se určitě změnily i mé chutě. Hezká připomínka časů minulých.
Oldřich Čepelka
No lidi! To jsem tušil, že mi hned připomenete další, čím jsme si opakovaně plnili bříška: energit, eskymo, hadi, později medvídci. Co kdyby to někdo obnovil? My bychom kupovali a kazili vnuky, žejo?
Hana Řezáčová
Jé, to jsem si zavzpomínala! Měla jsem ráda Milenu, Kofilu, ovocné hady, žužu ... Ještě bych vzpomněla Tatranky (a Horalky) - ty nesměly chybět nikdy doma, na žádném výletě, měl je obzvlášť rád můj tatínek. Jsou pořád v prodeji, ale už to není ono ...
ivana kosťunová
Mám ráda žužu.... viz Videa
Rostislav Mraček
V poslední době často vzpomínám na pomerančovou kůru v hořké čokoládě. Měl jsem si aspoň jeden sáček schovat! :) A co vážený nugát? A voňavé sušenky Orange a Lemon. Jedlé byly i náhražky čokolády: Pochoutka nugátová, arašídová i kávová. Výroba dobrých a pěkných Lentilek ve Sfinxu Holešov byla zastavena, vozíme nevalnou imitaci z Německa. Vámi vzpomínané oplatky Disko jsou ve skutečnosti sušenky!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.