Příliš mnoho možností činí život komplikovaný a těžký
Ilustrační foto: Pexels

Příliš mnoho možností činí život komplikovaný a těžký

11. 11. 2023

Třicet druhů jogurtů, desítky televizních programů, tisíce typů triček či šatů, regály plné knih. Dříve narození pamatují doby, kdy podobnou pestrou nabídku všeho možného obdivovali v západních zemích a toužili po ní. Jenže nyní mnozí lidé mají pocit, že nabídka zboží či zábavy je zbytečně velká.

Mezi psychology se čím dál častěji mluví o tom, že současná nabídka všeho možného je tak vysoká, až ji naše mozky přestávají být schopny vnímat, zpracovávat, vyhodnocovat. Typický příklad? Jdete do obchodu pro džem a skončí to tím, že bloudíte supermarketem, ohlížíte jednu sklenici džemu za druhou a nejste se schopni rozhodnout, kterou vybrat. Někteří lidé si v takové situaci libují, je pro ně symbolem blahobytu, ve kterém žijeme. Jiní jsou z ní spíše rozčilení, mají pocit, že na ně obchodníci příliš útočí, cítí se být unaveni, zahlceni, nakupování pro ně není radostí, ale spíše otravou a chtějí být z obchodu co nejrychleji pryč.

Toto téma je často důvodem k neporozumění mezi generacemi.

„Ty už nevíš, co by. Prostě si vyber školu a studuj. Všechno si jen komplikuješ, jsi příliš náročná. Takové věty pořád slyším od své babičky,“ říká osmnáctiletá Veronika, která se nemůže rozhodnout, který obor chce studovat, zda v Praze či v Olomouci nebo zda nemá zkusit nějakou vysokou školu v zahraničí. „Máma mi taky říká, že jsem příliš náročná, že ona byla ráda, když ji vzali na peďák, přestože učit nikdy nechtěla. Ale já se rozhoduju mezi osmi vysokými školami a stále nacházím další možnosti. Mám šílený strach, že nezvolím dobře, že se třeba připravím o nějakou šanci. Pokud vím, hodně lidí v mém věku trpí nejistotou z toho, že vlastně nevíme, co si vybrat, jakou cestu zvolit. Já bych chtěla studovat několik oborů, zároveň chci cestovat, ale i vydělávat peníze, takže vlastně nevím, co si počít,“ vypráví Veronika.

„Ona by prostě chtěla všechno. Její očekávání nejsou realistická. Je zvyklá mít dvacet triček a myslí si, že snad vystuduje dvacet oborů. Přitom je roztěkaná, nesoustředěná, pořád někam cestuje, pořád něco nakupuje,“ říká o Veronice její babička a často zdůrazňuje, že ona byla v devatenácti více dospělá, tedy už měla dítě, byla vdaná, její o dva roky starší muž už musel pracovat, aby zabezpečil rodinu.

Psychologové z Masarykovy univerzity publikovali výzkum s názvem Cesty do dospělosti, v němž naznačují, že mladí lidé nyní jsou ve složitější situaci, než bývali jejich rodiče a prarodiče. „Když má člověk mnoho možností a svobodu rozhodování, cesta k vlastní nezávislosti je mnohdy složitější. Má totiž zároveň méně jistot, více nejasností a pak se mu obtížněji dělají dlouhodobá rozhodnutí,“ říká Petr Macek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jako problém vidí to, že mladí lidé nyní mají mnoho cest a způsobů, jak žít, je pro ně těžké si vybrat, ale starší generace to nechápou a srovnávají je se sebou samými.

Dnešní mladí lidé mají téměř neomezené možnosti, co se týká cestování, volby studia, volby zaměstnání. „Když jsem se chtěl dozvědět něco týkajícího se mé práce, bylo téměř nemožné získat odbornou literaturu ze zahraničí. Vážil jsem si každého cizího časopisu, každé knížky. To dnešní mladí lidé nepochopí. Já jim přeju možnosti, které mají, ale někdy mám pocit, že už je kolem nás všeho moc. Například knihkupectví jsou tak zahlcená, že se v té přemíře průměrné a podprůměrné literatury ztrácí ta kvalitní. Člověk už nemá šanci na ni natrefit, vůbec se už v těch hromadách knih neorientuje,“ říká svou zkušenost sedmašedesátiletý Pavel.

Typickým příkladem, jak přemíra věcí a zážitků může fungovat opačně, než by měla, jsou hromady hraček, kterými jsou nyní děti zavaleny. „Většina rodičů zažila situaci, kdy si dítě obklopené drahými a krásnými dárky o Vánocích nakonec nejvíce vyhrálo s nějakou krabicí nebo balícím papírem. Mnoho dětí sice s nadšením přijme padesátého plyšáka, ale za pár dnů si ho přestane všímat. A tak je to i v jiných oblastech života. Z přemíry věcí, zábavy, možností, časem otupujeme, přestáváme si jich užívat,“ říká terapeutka Jana Novotná.

Právě přemíra podnětů, možností je podle různých studií a výzkumů důvodem, proč se starším lidem mladá generace často zdá roztěkaná, nezodpovědná, nedospělá. Jenže mladí lidé skutečně vyrůstají v jiném světě, než jaký znali jejich rodiče a prarodiče. Nesmírná nabídka možností všeho druhu je jeho typickým rysem, ať už jde o možnosti studovat, cestovat nebo vybrat si jakoukoli značku oblečení či jogurtu. Zkrátka, z života se nyní zcela vytratilo pořekadlo, že méně znamená více.
 

S využitím zdroje: Cesty do dospělosti, nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress

 

 

 

psychika společnost životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Monika Monca
Paní Lenko, dejte si prášek na tlak, ano? Ty vaše lži o tom, jak dnešní "lesany"??? rodí jedno za druhým se jaksi nezakládají moc na pravdě, když nám porodnost prudce klesá, žeano...normální člověk dnes horko těžko shání školku pro své tříleté dítě, aby mohla zpátky do práce, aby je byť jedno dítě finančně nezruinovalo...když už chcete lhát a vyvolávat rozbroje, tak si aspoň nastudujte fakta. Že jste věděli, kdo je váš nepřítel? Jako buržoazní vykořisťovatelé ze západu? Vy máte ten mozek vymytý dodnes. Měla byste se za svou hloupost stydět.
Irena Mertová
Danka to napsala hezky...
Jitka Caklová
Jsem "stará škola". Nevyrostla jsem na TV pohádkách, neboť televizor byl v naší kuchyni, až když si na něj o tři roky starší bratr ušetřil z výplat, takže TV mám jen na placení poplatků. Nadbytečnost všeho možného i nemožného mě nechává v klidu a jak to mají druzí, je jejich věc. Jogurt kupuji pouze desetiprocentní bílý, ochucuji si ho marmeládou, kterou si vařím a zeleninu si vypěstuji. Intuice mě spolehlivě zavede do "sekáče". Zrovna včera jsem byla na dechovce, na sobě jsem měla bílé rifle od Vietnamců á 200.-Kč, černou tuniku ze sekáče á 80.-Kč, bílou šálu za dvacku a byla jsem za hvězdu :-) :-) Jsem si jistá, že životní styl, alespoň co se mě týče, nemá souvislost s výší vzdělání. Pokud si je někdo jistý s opakem, tak mu to přeji.
Danka Rotyková
Pokud je společnost na vyšší úrovni, asi je normální mít výběr při nakupování. Ale trochu se to zvrtlo, nemyslíte? Stačilo by méně druhů, ale přidala bych na jakosti. Proč mít plné regály výrobků od různých výrobců, když jich většina neprospívá zdraví, protože je v nich spousta chemie. Například levnější mléčné výrobky nemusím tedy kupovat, koupím raději malé množství těch drahých. Dobře. Ale co udělám se zeleninou, kterou musím kupovat v supermarketech. Ne všechna je v bio kvalitě, ne vždy má člověk neomezený rozpočet. Škoda, že spousta potravin neodpovídá prodejní ceně, ale co má chudák zákazník dělat? No hlavně že si může vybrat z obrovské nabídky. Budou Vánoce a určitě se shodneme, že to jsou svátky hlavně pro děti, které milujeme. Tak proč jim už nyní nabízíme tak odpornou čokoládu, moc hezky zabalenou, ale přesto odpornou. Nikdy bych to nikomu nedala, i když jsou to lákadla typu vánoční kalendář apod. Neviditelná ruka trhu zde bohužel ukazuje, že lidé, kteří mají málo peněz, koupí i šunt, hlavně když dětem mají co dát. Takže výrobci využívají hlouposti lidí, jen aby vydělali co nejvíc. A děti se krmí cukrem a sušeným mlékem, které je spojeno tukem a chemií. Hrůza, jakmohou být děti zdravé? A to je 21. století, kdy máme na výběr všechno, jen ne kvalitní potraviny.
Stanislava Honcová
Každou změnou člověk něco ztrácí a něco získává. A změna je život. Osobně mám raději, když možností výběru není příliš mnoho. Zrovna nedávno jsem bloumala po Kauflandu a hlavou se mi honilo, kolik zbytečných, nepotřebných či nezdravých výrobků je v regálech.
Radmila Coufalová
Před rokem 1989 se často nechodilo nakupovat, ale shánět. A jakou měl člověk radost, když byl úspěšný! Tím nevolám po návratu starých časů, ale současný konzum mě také nebaví a do obchodů chodím jen když něco nutně potřebuji, rozhodně si tím nedělám radost. Přemíra věcí mě deprimuje.
Lenka Kočandrlová
Když jde člověk do obchodu se seznamem,co má přesně koupit,nemůže se mu stát,že by nevěděl co koupit !!! Co se týče ohlasu pí.M.M.,tak to je žvást na entou. Spíš dnes mají různé lesany jedno dítě za druhým,pěkně v rozmezí 4 let,jen aby nemusely do práce a bohatě využívají výhod rodičovské dovolené. Nemyslím si,že dnešní možnosti všelijakých vysokých škol jsou až tak ku prospěchu : kolik absolventů těch oborů to pak doopravdy dělají ??? Všelijaké religionistiky, sociální antropologie atd.atp. ,kde mají uplatnění ? Dnes se mladí zmítají v depresích,jelikož nemají vlastní myšlení, věří v různé nesmysly. Nám tedy nikdy nějaký papaláš nic nenařizoval, naopak jsme měli vždy jasno v tom,kdo je náš nepřítel !!!
Dana Puchalská
I mně často unavuje vybírat v obchodech, které jsou podle mého názoru přecpané. Jednoduše mně to nebaví.
Jiří Dostal
:-) Správně, příležitostí má být nejvýš mandel - deset žen sběraček, čtyři muži lovci a jeden mamut :-)
Monika Monca
Cituji:" ona byla v devatenácti více dospělá, tedy už měla dítě, byla vdaná, její o dva roky starší muž už musel pracovat, aby zabezpečil rodinu." To, že za minulého režimu měly děti děti, byli bez vzdělání a v podstatě odsouzeni k otročení ve státních fabrikách pod doktrínou "dělnické třídy" bere babička jako něco lepšího? Toto by chtěla pro své potomky? Bezmyšlenkovitě jeden vrh za druhým, jako chovná fena? Nebudu se vyjadřovat k výběru, my narození kolem revoluce jsme byli učeni kritickému myšlení a volbě toho, co je pro nás dobré, taky se umět postarat sami o sebe abychom nebyli závislí na dávkách. Tedy dnes máme na výběr pracovat za mizerný plat někde ve fabrice, nebo se vzdělávat a mít úplně jiné životní možnosti, jak finanční, tak sociální. Cestovat, sami či s dětmi, zajistit budoucnost pro své děti tím, že jim také dopřejeme kvalitní vzdělání. S tím vším souvisí možnost výběru. Chápu, že generace, nucené slepě poslouchat, co nějaký papaláš nařídil, s tím mohou mít problém. Nezávidím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.