Už zaklepalo...
Foto: J.Hošková

Už zaklepalo...

24. 10. 2023

Co zaklepalo, ptáte se. No samozřejmě mé stáří! Doposavad jsem mu vždycky zabouchla dveře, až jsem mu jeho vlezlý nos přiskřípla...

Teď to začíná být občas "hustý". Tuhle jsem vyzvedávala nejmladší vnučku prvňačku z družiny. Táhla jsem její těžkou tašku, neboť se mi zželelo jejích ubohých šestiletých zádíček. Brejle na dálku nasazené, neviděla jsem na blízko, navíc se mi vnučka za ustavičného brebentění pletla pod nohy. Zakopla jsem o bouli na chodníku, vnučka uhnula (naštěstí) a už jsem letěla! Rozcápla jsem se jak široká, tak dlouhá. Tašku jsem bohužel nepustila, abych použila ruce ke zmírnění pádu. Kolena to odnesla, myslela jsem, že nevstanu.

Dobelhala jsem ven z areálu školy a na zídce venku požadovala na vnučce ošetření krvavého kolena náplastí. Vnučka namítala, že nesnáší pohled na krev, a tak jsem ji donutila, že prostě musí, jestli nechce, abych vykrvácela cestou domů. Zvládla to. Já ošetřovala doposud její rozbitá kolena, tak co by teď nemohla ona ta moje, že. Ale  došlo mi, že už asi já leccos nezvládnu, a to nebylo příjemné zjištění. 

A tak bych mohla pokračovat v tom, co všechno se mi děje. Občas to jsou humorné chvíle a já se pak musím smát sama sobě, ale občas to humorné přestává být a je to k vzteku.

Takže vybavena ve své pověstné těžké kabelce věcmi na přežití včetně dostatečného množství náplastí se zatím nevzdávám...

Foto: Jdu cestou necestou...

 

Můj příběh Podzimní soutěže 2023 stárnutí
Hodnocení:
(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Jani, anděl strážný byl s tebou. Nic sis nezlomila, tak dobrý. Kdysi jsem učila svoje malý kluky vázat tkaničky. Nedávno se mi tkanička od tenisky namotala do sroubu kola a už jsem letěla.. Jen modřiny a od té doby dělám na dva uzle.
Alena Švancarová
Tak já také přidám něco k dobru.Nedávno jsem upadla,prostě jsem zakopla.,už jsem to nevybrala.Válela jsem se div ne na zádech s nohama nahoře.Nojo,ale já nemohla vstát.Co ted!Nedaleko mě byly schody,které jsem právě vyšla,šup na kolena a po nich fofrem,jak fredka k zábradlí jehož pomocí jsem vstala.Ještě,že nebylo mokro.Ale byla jsem štastná,že jsem si nic nezlomila,to vždycky děkuji tam nahoru.Nakonec jsem se musela smát jak komicky jsem vypadala když jsem lezla po těch kolenou.Ale nikdo mě zřejmě neviděl,asi by to byl dobrý snímek do FD.
Jana Jurečková
V dubnu jsem pomáhala manželovi se dřevem. Nosila jsem ho na hůrku. Spadla jsem ze žebříku. Naštěstí se mi nic nestalo, ale záda bolely měsíc...
Jana Hošková
Teda vstávat pomocí kastrólu je geniální!!! Když manžela chytl před léty hexenšus,podepřel si ruku smetákem (tím chlupatým nahoru), a tak jsme se zdárně dopravili na pohotovost. V čekárně jsme všem zvedli náladu ! :-))
Alena Velková
"Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál..." tuhle větu také nerada slyším :-) Hezky jste to napsala.
Zdenka Koldová
Zdravím..tak já mám taky problém ,že když upadnu/ani nevím jak/,tak se nemohu sama zvednout,zrazují mě kolena.Při posledním pádu mě chtěla pomoci švagrová,,ovšem při naší rozdílné hmotnosti/já o cca 10 kg více/ to nešlo.Nakonec jsme vymyslely to ,že pode mě strčila kastrol a pak jsme to nějak zvládly hihihi. Od té doby musím při práci na zahradě nosit při sobě mobil,abych si event.pokud by to šlo, mohla přivolat pomoc.
Miloslava Richterová
Tak příště opatrně :-) hezká fotka díky.
Naděžda Špásová
Jano, jestli vám to pomůže, tak v to nejste sama. Zažívám něco podobného, občas mi něco vypadne z rukou, což se nestávalo, dneska jsem se praštila do hlavy o roh otevřeného špajzu a dost to bolelo. Taky si na to nemůžu zvyknout. Nejhorší je, že líp už nebude.
Jana Hošková
Bezva, tak ještě mi zbývá uklouznout po slepičinci - to se mi zatím nepodařilo,asi se jich v mém okolí nachází málo :-)) :-))
Ludmila Černá
Tak tohle znám. Mám pocit, že nějak blbě chodím. Ale zatím dobře padám, často se mi daří to vybrat a neskončím na zemi. A nechápu, jak to, že manžel nepadá. I když... V létě sebou říznul ve stodole, smekl se po slepičinci a hodně si natloukl ruku. Takže proti mě padá málo, ale s následky. Asi to bude tím, že já už mám praxi. Doufám, že mi to vydrží. Náplasti zatím nenosím, ale asi začnu. Jistota je jistota.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.