Už zaklepalo...
Foto: J.Hošková

Už zaklepalo...

24. 10. 2023

Co zaklepalo, ptáte se. No samozřejmě mé stáří! Doposavad jsem mu vždycky zabouchla dveře, až jsem mu jeho vlezlý nos přiskřípla...

Teď to začíná být občas "hustý". Tuhle jsem vyzvedávala nejmladší vnučku prvňačku z družiny. Táhla jsem její těžkou tašku, neboť se mi zželelo jejích ubohých šestiletých zádíček. Brejle na dálku nasazené, neviděla jsem na blízko, navíc se mi vnučka za ustavičného brebentění pletla pod nohy. Zakopla jsem o bouli na chodníku, vnučka uhnula (naštěstí) a už jsem letěla! Rozcápla jsem se jak široká, tak dlouhá. Tašku jsem bohužel nepustila, abych použila ruce ke zmírnění pádu. Kolena to odnesla, myslela jsem, že nevstanu.

Dobelhala jsem ven z areálu školy a na zídce venku požadovala na vnučce ošetření krvavého kolena náplastí. Vnučka namítala, že nesnáší pohled na krev, a tak jsem ji donutila, že prostě musí, jestli nechce, abych vykrvácela cestou domů. Zvládla to. Já ošetřovala doposud její rozbitá kolena, tak co by teď nemohla ona ta moje, že. Ale  došlo mi, že už asi já leccos nezvládnu, a to nebylo příjemné zjištění. 

A tak bych mohla pokračovat v tom, co všechno se mi děje. Občas to jsou humorné chvíle a já se pak musím smát sama sobě, ale občas to humorné přestává být a je to k vzteku.

Takže vybavena ve své pověstné těžké kabelce věcmi na přežití včetně dostatečného množství náplastí se zatím nevzdávám...

Foto: Jdu cestou necestou...

 

Můj příběh Podzimní soutěže 2023 stárnutí
Hodnocení:
(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Francouzský spisovatel 16. století, Michel De Montaigne, vyslovil moudrou myšlenku: „Dbejme, aby nám stáří neudělalo vrásky také na duši, když je dělá na tváři.“ Pokud své stáří žijeme ve dvou, je to pořád dobré, jeden o druhého se může opřít. Horší život má ten, který žije sám. Pak si musí nějakou životní náplň vyhledat.
Dana Straková
Milá paní Jano, život je boj a hlavní je se nevzdávat. Copak si to stáří myslí, že kvůli věku ztratíme i smysl pro humor? Děkuji za hezké povídání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.