Potvrzeno: Jsem dinosaurus
Ilustrační foto: Pexels

Potvrzeno: Jsem dinosaurus

20. 10. 2023

Podívám se na datum narození a vím, že nepatřím mezi rozvíjející se poupátka. Potvrzuje to i pracovnice v obchodě u samoobslužných pokladen, když načtu kód láhve s alkoholem a displej mi přikáže, že mám počkat na obsluhu, aby potvrdila můj věk.

Na moji ironickou prosbu - prosím, zadejte do systému, že mi už bylo osmnáct - paní s úsměvem odklikne dokonce věk 21 let! C'est la vie, jediná spravedlnost na světě - všechno živé stárne. Já na zádech nosím už sedm křížků.

Nedávno mě moje neteř pochválila, že se neuzavírám moderním technologiím. V duchu jsem povyrostla do výše hubených modelek (váha a s tím spojené tělesné proporce zůstaly na úrovni atletek ovládající vrh koulí). Když zjistila, že chytrý telefon nejen vlastním, ale jeho různé funkce běžně využívám, chválu zopakovala. Její obdiv jsem záhy utlumila sdělením, že využívám možná deset procent možností, že ignoruji hry, youtube,  instagram a další a další. "Teto, ale vždyť ty fotíš, fotky upravuješ, vytváříš z nich koláže," snažila se mě uchláchoĺit. Ujistila jsem ji, že to nepovažuji za supervýkon, že to dnes umí snad každý, kdo ty telefonní chytrouše vlastní.

Inventurní proces v úřadě nebo výslech před ostrým světlem by se nemusely stydět za to, co následovalo. Neteř chtěla vědět, kam jsem se to vlastně s moderními technologiemi dostala. Kromě telefonu nosím i chytré hodinky, které zapínám při chůzi a cyklovýletech, abych pak v aplikaci sledovala například trasu pohybu, kilometry, výškový profil, rychlost. Občas sleduji procento kyslíku v krvi, tep, někdy délku a kvalitu spánku, mohu s nimi telefonovat. Co mi na nich vadí, jsou poznámky vyskakující v tom nejnevhodnějším okamžiku. Třeba na konferenci se mi na displeji objeví upozornění: je čas na protažení. To se klidně napíše, ale zvedněte se uprostřed nějakého referátu a obejděte sál, nebo proveďte pár dřepů. Za to nepříjemné pozdvižení mi to nestojí, to raději vydržím další hodinkové upozornění. 

Základní práci na počítači beru jako základní dovednost, s tímto tématem se neteř nechtěla zdržovat. Zajímaly ji aplikace v mobilu. "Teto, ty hodně jezdíš vlakem, jak si vlastně kupuješ jízdenky?" Samozřejmě přes aplikaci, takže průvodčímu ukáži QR kód v mobilu. V mobilu sleduji počasí, počet kroků, schůzky a termíny už dávno nezapisuji do papírového diáře, pracuji s maily osobními i pracovním. Internetovému bankovnictví jsem se dlouho vyhýbala, dnes si tuto možnost nemohu vynachválit. Jako milovnice geocachingu hledám kešky jen prostřednictvím aplikace. V notesu mám zaznamenané adresy, odkazy, do mobilu si ukládám různé soubory. Pro objednání taxi mám také aplikaci, když nejsem líná, procvičuji anglická slovíčka. Plastové platební karty mám, ale nevyužívám, mám je v telefonu. Kalkulačka, mapy, překladač, budík už se staly samozřejmostí. Prý, co obchody. Ale jo, mám několik aplikací, ale používám jen občas, protože se mi zdá, že obchody se zákazníky jednají v duchu hesla: nechci slevu zadarmo. Neteř ztichla, aby poté zhodnotila: "Teto, víš co by se na tebe hodilo?" "Dítě moje skoro vlastní, to opravdu nevím," odvětila jsem. "Jsi cool!" To ne, vyhrkla jsem. Teď se dostáváme na tenký led. Vím, co znamená být - cool -. Ale, zatímco s mobilem jsem kamarádka, se současnými mladými bych se možná domluvila s obtížemi. Coolem to začíná a bůhvíčím to končí. Prý, kdybych se pohybovala na sociálních sítích, poučila bych se. Jenže, tam jsem nikdy nebyla, nejsem a nebudu. Nemám potřebu světu sdělovat, co jsem uvařila k nedělnímu obědu, zda jsem uklouzla na ledu nebo na banánové slupce nebo brečela u romantického filmu. Takže tady moje coolení začíná blednout,  naparování splaskávat. Mám velké mezery nejen v moderních technologiích.

Pak se mi do rukou dostala nenápadná brožurka s názvem: 10 fíčur bezpečného chování v onlinu a na sítích. No, rozumíte tomu? Třeba: Hajduj své osobní údaje. Nebo - Hustej týpek se na síti neflexuje poušnem, emkem a dickpickem. Nebo - Nenech se vyprankovat, ať nejsi jako enpísíčko. Nebo rozumíte  snad tomuhle - BFF na síti nemusí být chábr nebo feláč?

Tahle brožurka je důkaz: Jsem dinosaurus. Pro mě a pro další, kteří netuší, co mají odpovědět na otázku, zda nechtějí dostat ban, nebo jak se tedy mají zachovat, když nemají posílat dajrekty, či třeba kdy ze sebe udělám skammera, by měl být vydán slovník moderních neologismů. Naštěstí, autoři textu s námi, dinosaury, počítali. A vzápětí se  dovídám, že se jedná o deset rad v informačním materiálu v rámci Evropského měsíce kyberbezpečnosti určené žákům a studentům, kde jsou jejich jazykem popsány základní body bezpečného chování na internetu. Jinými slovy doporučení: Nebuď jako dinosaurus, mysli na svou digitální stopu. Přeloženy do lidštiny  jsou i ony rady. Konečně tomu rozumím! Nicméně, i když semtam se v moderním světě orientuji, je to málo, takže DINOSAURUS, to mně už nikdo neodpáře.  

 

20231017-163433.jpg
                                                 

 

 

 

 

 

 

 

 











FOTO: Jana Vargová

 

 

 

Můj příběh stárnutí technologie
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Vargová
Milí íčkaři, děkuji za komentáře i za nástin dalších témat. K článku - v dnešní společnosti někdy stačí, že je člověk "jen" starší, a už dostane dinosauří nálepku. ?
Jana Kollinová
Rovněž oceňuji jak vtipný článek tak i diskuzi. Paní Jano, pokud Vy byste měla být dinosaurem, tak já jsem pouhým plazem, který je má rozcestí, kterou vývojovou linií se má vydat. Mám chytrý mobil, jehož možnosti využívám asi tak jako pračku s dvaceti programy, z nichž mě zajímají max. tři, tedy jen základní úroveň včetně elektronického bankovnictví s připojením na domácí WIFI, fotografování a úpravy fotografii a audiotéku s desítkami titulů pro poslech v posteli, rovněž po připojení přes domácí WIFI. Zatím mi to stačí a pokud budu okolnostmi přinucena do aplikací vyšší úrovně, tak doufám, že si to za pomoci vnuka brzy osvojím. S novými výrazy zápolím každý den a pokud chci některý rozklíčovat, jako první volím internetové slovníky nebo vyhledávače, a že jsem zde stále častěji Vám určitě nemusím říkat.
Marie Ženatová
Díky moc za vtipný článek* a zajímavou diskuzi. Včera jsem jela autobusem a celkem jsem po cestě 6x přesedala. Zjistila jsem, že jsem asi ještě normální a i mnoho dalších lidiček, s kterými jsem se po cestě setkávala. Jsem komunikativní, takže jsem našla mnoho takových spřízněných duší a když jsem některý úsek cesty jela sama - zase jsem si vychutnávala tu překrásnou podzimní přírodu, hýřící všemi barvami. Pochopitelně jsem si všimla jak některých mladých, tak i starších - jak usedli na místo v autobuse tak ihned vytáhli svoje "chytré telefony" a už oči od nich neodlepily. Nezávidím jim, já mobil na cestách nepotřebuji - potřebné spoje si vyhledám doma a mám je napsané na "papírku". Když si chci něco vyfotit, tak mám digitální foťáček. Příští týden mi přijedou v prázdninové dny dva vnuci - 17 a 14 let - pomáhat s podzimními pracemi na zahrádce. Při manuelní práci si povídáme a jen když potřebuji něco vyřešit na svém počítači nebo starém mobilu tak mi poradí. Dnes si pro změnu zase přímo vychutnvám svoji samotu při mnohých domácích pracích a zde na i60 mám svůj chvilkový odpočinový relax. A mám to téměř podobné jako p. Jan Zelenka. Proti mnohým z vás jsem skutečně "stará konzerva" - ale vůbec mi to asi nevadí ♥ ☺
Dušan Brabec
opravuji "lituji mladé chodící"
Dušan Brabec
Také si trochu přisadím. Na počítači umím, docela dobře pracuji s excelem, protože jsem to kdysi potřeboval v zaměstnání. Ale s mobilem je to k vzteku. Vždy jsem měl a mám Samsung a stále bojuji s nedostatkem prostoru v paměti, protože má napevno nainstalovány aplikace, které nechci, nepoužívám a používat ani nebudu. Každou jejich vnucenou aktualizací se prostorv paměti zmenšuje. Ale prý je nelze odinstalovat, je to prý holt byznys. Takže když se mne v supermarketech pokladní zeptá, zda mám jejich aplikaci, vraždil bych (navíc ještě v Albertu šetří papírem a ptají se, zda chci vytisknout účtenku - že by to byli takoví žebráci, když tak rdaho prodávají potraviny?!?). Na žádné sociální síti nejsem, facebook, instagram, twitter apod. znám jen jako slova, nic víc. Zaplať pán bůh. Přitom se za dinosaura nepovažuji a lituji vladé chodící s mobilem stále žmoulaným v ruce, nyní i s obrovitými sluchátky na uších. To jsou chudáci a dinosauři!
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám vnoučata ve věku 13 a 10 let. Mluví naprosto srozumitelně takže jim rozumím. Je pravda, že občas do svých hovorů přejímají anglické výrazy. Dříve se zase do češtiny dostávala spíše němčina. Platím mobilem, mám inter.bankovnictví a ke své práci používám počítačové programy. Už jsem se i naučila používat v marketech skenery a doma nemáme klíče, ale domeček se otevírá pomocí kódu, Takový je život a nevidím důvod se neučit novým věcem. Docela mi to baví.
Karel Maginot
Hezky napsáno s nadhledem. Pro začátek .. mám VŠ IT vzdělání a praxi a přesto patřím mezi dinosaury a nejsem cool. Chytré hodinky nepotřebuji, elektronické bankovnictví a různé jiné ptákoviny a appky v mobilu nemám.Platím normální kartou a s bankou komunikuji výhradně přes PC. Když vidím jak "dinosauři" pobíhají po obchodech s mobily napojenými na free wifinu obchodu (šetří data), u kasy tímto mobilem na free wiffině uplatňují v appce slevové letáky, věrnostní karty a nakonc mobilem platí nákup.. tak mi napadá, jak asi často jim vnoučátka kontrolují aktualizaci zabezpečení mobilu a jak mají jinak zabezpečený mobil. A to vůbec neřeším, zda bankovní operace (příkazy apod.) provádějí do banky i přes tento mobil. A o to by se vnoučátka měla postarat a nikoliv řešit zda babička nebo dědeček jsou cool- Banka totiž za nic neručí. Jedině do okamžiku než data opustí banku. Ale co mne zaujalo mnohem více je zmiňovaná brožura. Nechci hodnotit úroveň autorů a primitivnost textu (trochu mi to připomíná komunikaci v rámci tlupy lidoopů v pralese). Ale asi to má úroveň vhodnou pro žáky základní školy, včetně těch v inkluzi .. mohu posoudit na úrovní nastupujících do zaměstnání absolventů VŠ. Zřejmě to bude i výukový materiál pro žáky. Ale zaujala mne tam jedna stránka této "učebnice". Týkající se plnění základní občanské povinnosti ... tzn. vše hlásit. Doslovně " Bonzovat se nemá, ale nahlásit se to musí ..." Vem čert, že tam jsou uvedena místa kde vše se má hlásit (Policie, Linka Bezpečí), telefonní linky. Ale co si myslím je doslovně zrůdnost .. viz věta ...."Třeba tím někomu sejvneš life". Takovouto podprahovou manipulaci nepoužívali ani např. Němci v době okupace, když vyzývali k nahlašování, tzn. výzva ....bonzováním zachráníš někomu život. A nechtěl bych se dožít doby, kdy třeba malý vnouček nahlásí v dobré víře (zachrání jí tím život) svojí babičku, protože uvidí v jejím mobilu nebo při využívání sítí něco o čem ve škole slyšel, že to je škodlivé a nebezpečné. Vím, že to může někdo chápat jako dost přitažené za vlasy, ale bohužel mám již svoje životní zkušenosti. A myslím si, že nejenom já.
Miloslava Richterová
Nejste, jste šikovná :-) Hezky napsáno, díky.
Jiří Dostal
:-) Mám telefon, nepíši už/ na papíre ch příkazy./ Volám: " Haló, ať hned Lukič/ pole orat vyrazí!"// Pro babky dřív na vsi kostel/ býval radost jediná,/ teď však místo na modlení/ s vnoučaty jdou do kina.// :-)
Vlasta Ledlová
Zdenko, noob je ten, kdo něco dělá poprvé nebo to moc neumí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.