Naše životní chvíle

Jendo, napsal jsi to moc hezky. Taky se mi občas vybaví minulost. Nechci se do ní moc vracet, žádná sláva to nebyla. Přeji ti ještě spoustu krásných chvil, určitě budou.

Pane Zelenko, děkuji za zajímavý článek, který je pozitivní zejména v tom, že vnímavého čtenáře přiměje ke vzpomínkám na jeho nezapomenutelné "poprvé." Pár velmi příjemných nebo humorných se mi vybavilo hned, ale po chvíli se mi do nich vloudily i ty, na které bych nejraději zapomenula a nejde to.

Některé věci nezměníme. Můžeme se snažit, volat, nebo se postavit na hlavu. Ale článek je moc hezký. Děkuji.

Věrko, znáš mne. Rád se vracím zpátky a nacházím tam většinou ty chvíle příjemné. Možná jsem to měl víc zdůraznit. Ty nepříjemné vystupují víc. Snad těm chvílím příjemným ještě s vírou vykročíme vstříc.

Jendo, jak víš, mnohé tvé životní chvíle znám z tvých vyprávění. Překvapilo mě, že píšeš, že ve vzpomínkách nacházíš vesměs jen chvíle méně příjemné. A přitom tak rád vzpomínáš. Na rozdíl ode mne. A tvé vzpomínky bývají často hezké. Na téma „poprvé“ jsem zde zveřejnila stejnojmennou básničku. Naše příští chvíle jistě nebudou jen příjemně pozitivní, to víš taky. Ale oceňuji tvé optimistické zakončení. Na úvodní fotce jsi kouzelný. :-)

Pane Zelenko, některá první rozhodnutí by člověk změnil, ale není to v jeho silách. Ze všech Vašich "poprvé " nás íčkare těší Vaše příspěvky i milé komentáře k těm našim. Přeji, a věřím v ano, ještě nějaké nejedno poprvé.

Je zajímavé si vzpomenout na naše "poprvé". Z mého prvního dne ve škole si pamatuji chlapce, který moc nechtěl do školy a moc plakal. Pak jsem ho viděla asi po 50 letech, on mě ale nepoznal. Už neplakal. Velký zážitek jsem měla z prvního letu letadlem a první pohled na moře. Těch "poprvé" by bylo hodně. Na některé vzpomínáme s úsměvem, na některé si raději ani nevzpomeneme. Hezky jste to popsal. Ve svém věku mám už více vzpomínek než čerstvých zážitků. Jsem ale ráda, že mám na co vzpomínat a těch lepších vzpomínek je víc než těch nepříjemných.

Paní Valeriánová, moc hezky jste to napsala. Děvčata, já nejsem ani pesimista, ale ani optimista. Jsem realista. Události přicházejí a zase odcházejí a některé z nich v našem vědomí zůstanou. Pro mne to byl a stále je i zdroj inspirací pro mé další psaní. Děkuji za vaše komentáře.

I já se připojuji s přáním, abyste měl stále spoustu inspirace, a aby těch smutných poprvé bylo co nejméně.

Pane Zelenko přeji hodně příjemných chvilek a dík za zajímavé články, které my íčkaři zase rádi čteme.