Můj mladický idol: Jules Verne
FOTO: Jan Zelenka

Můj mladický idol: Jules Verne

12. 10. 2023

Moje, v  mládí skoro až patologické, zalíbení v  četbě a literatuře vůbec, začalo tím, že jsem se v první třídě naučil číst. Do své maturity v roce 1961 jsem přečetl skoro celou obecní knihovnu a svému třídnímu jsem odevzdal seznam přečtených knih, kterých byla rovná tisícovka.

Po dlouhá léta jsem každé Vánoce dostával verneovky. Co Vánoce, to nový Verne. Těšil jsem se na ně pokaždé moc a jen kvůli nim mi bylo líto, že jsou Vánoce jen jednou do roka. V pomyslném žebříčku mých oblíbených autorů bude mít Jules Verne už navždy velmi čestné místo.

Karel May se svými příběhy z amerického Divokého západu byl vždy, s notným odstupem, až za ním. Skvělý inženýr Cyrus Smith z Tajuplného ostrova mne totiž vždycky přitahoval daleko víc než Old Shatterhand i se svým věrným ořem Hatátitlou. Nebylo nikdy nutné příliš dlouho bádat nad charakterem Verneových postav, které byly vykresleny natolik černobíle, že i dětský rozum nemusel dlouho přemýšlet o tom, co je dobré a co špatné. Verneovy knihy byly pro mne, krom svého napínavého obsahu, také i vynikající učebnicí zeměpisu. Když jsem četl nějakou verneovku, vedle knihy ležel vždy školní atlas.

O Julesu Verneovi jsem se zde, ve svých článcích, již zmiňoval, a proto není vyloučeno, že se budu v některých částech této úvahy opakovat. Ale Verne a jeho knihy jsou fenoménem, který mne provázel, jako největší můj idol, celým mým mládím. Nemohu proto jinak, než na něj znovu vzpomenout.

Verneovy knihy byly plné dobrodružství, statečných hrdinů, podlých zločinců, vousatých džentlmenů v  cylindrech a také šrafovaného moře, vlnícího se v rytinách pánů Férata, Riouxe či Benetta. Smál jsem se, když Verne líčil ve svých knihách nadutost Angličanů i rozpínavost Yankeeů, obdivoval jsem se jeho vizi, se kterou uváděl do života nejrůznější technické vynálezy a obdivoval jsem i jeho neochvějnou snahu o vítězství dobra nad zlem. Moje, do dnešních dnů přetrvávající, láska k moři má právě svůj počátek ve Verneových knihách.

Knihy Julese Verna byly až puntičkářsky přesným popisem míst, kde se odehrával děj jeho knih. Bylo to hlavně díky Verneově velkému archivu, který po celý život tvořil a ze kterého při psaní následně čerpal. Pro mne to byl zábavný zeměpis, plný dramatických dějů, plný ničemů na straně jedné a šlechetných a odvážných postav na straně druhé. A hlavně plný fantazie, která naplňovala moje smysly. A která také tehdy formovala i moje postoje k životu.

Dodnes mi utkvěla v paměti celá řada Verneových postav, ať už to byl již zmíněný inženýr Cyrus Smith z Tajuplného ostrova, nebo hrdinové knih Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta, Jangada, Druhá vlast, Vynález zkázy a další a další. Nemám dnes žádný problém si postavy Verneových hrdinů kdykoli oživit. Podařilo se mi totiž, až na jeden titul, nashromáždit kompletní sbírku Verneových knih. V různých vydáních jich mám celkem 81. Nejstarší z nich je kniha Pět neděl v ballóně, vydaná Spolkem pro vydávání laciných knih českých v roce 1874.

 

  

 

 

knihy kultura Podzimní soutěže 2023
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Polednová
Jendo, máš krásnou sbírku vernerovek. Hezký článek s dokumetací.
Lenka Kočandrlová
Verneovky jsem si přečetla někdy okolo 13 let,postupně všechny,co měli tehdy v městské knihovně. Mým dětem jsem většinu přečetla před spaním,od mala až cca do 1. třídy. Určitě to v nich někde zůstalo , ta dobrodružství - Dva roky prázdnin, Tajůplný ostrov ve mě zanechal poznatek,že tehdy byl v knize roven černoch orangutanovi,který tam dělal sluhu,nosil župan a kouřil dýmku a velmi si spolu rozuměli..... Možná ,že v dnešní době tohle už v knize není,asi jako detektivka od A.Christie už není Deset malých černoušků.....
Petr Dvořák
Také jsem četl verneovky, ale někdy ve věku 12-13 let jsem kápl na knížku od Ludvíka Součka Velké otazníky a přešel jsem spíš k "záhadologii" a následně klasické sci-fi bratrů Strugackých, Stanislawa Lema . . . atd. Včele s nedostižným Rayem Bradburym. Tajemno, stísněný pocit z něčeho, co neexistuje, ale co kdyby.... Při dnešní technice si lze jen těžko představit, že by někdo s mobilem v kapse četl např. knihu Liána smrti od Jarmily Loukotkové.
Marcela Pivcová
Já ještě k Zuzce doplním, že jsem s postupem let řadu knížek rozdala - nejčastěji dětem našich kolegyní nebo kamarádek, případně jako dárky do knihovny. Verneovky jsem si nechala a mám je doma dodnes. Byly totiž mé nejoblíbenější knížky - s neohroženými hrdiny i zákeřnými zločinci, kterým se dostalo zasloužené odplaty. Po dvou nebo třech desítkách let jsem se k nejoblíbenějším z verneovek vrátila. Začala jsem je číst dětem ve škole - při výtvarné výchově jsem zadala práci, vysvětlila a pak už se ve třídě poslouchalo. Většinu dětí to bavilo.
Eva Kopecká
Moje řeč....Třikrát podtrženo.....Verne je u mě král literatury...po celý život čtený a obdivovaný.
Eva Kopecká
Moje řeč....Třikrát podtrženo.....Verne je u mě král literatury...po celý život čtený a obdivovaný.
Dana Puchalská
Honzo. Já jsem taky měla v knihovně pár knih od J. Vernea. Ale bohužel jsem o ně přišla v srpnu 2002. Dokonce jsem i tu, kterou máš ve své sbírce - Dvacet tisíc mil pod mořem.
Rostislav Mraček
Úžasná sbírka verneovek! Také jsem je míval rád. A před pár lety jsem si přečetl Tajuplný ostrov a musel se poklonit sám sobě v dětském věku, že mi nevadilo přečíst návod k výrobě železa!
Zuzana Pivcová
Verneovkám jsme obě se sestrou propadly na 2. stupni základní školy. Měly jsme jich hodně, ale bylo to nové vydání z 50. let, pouze s převzatými originálními ilustracemi. Já jsem ale jako správně netrpělivý Beran hltala hlavně děj. Marcela četla všechno. Mayovky jsem nikdy nečetla. Stačily mi západoněmecké filmy z 60. let. V Mayově muzeu v Radebeulu v bývalé NDR jsem se dověděla o autorovi informace, které mě odradily. Vás a Vaši sbírku obdivuji.
Věra Ježková
Jendo, líbí se mi, že na svůj mladický idol vzpomínáš i v seniorském věku. Tvoje verneovky jsou krásné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.