Vězeň č. 4

Vězni č.4 přeji aby se noha dala co nejdříve do pořádku a hlavně ab také nebolela.

I já přeju vězni č.4,aby byla noha v pořádku. Vím o čem píšu. Jo kosti jsou někdy až moc křehká část našich těl....

Tak ať se vám noha dobře hojí a moc nebolí... věřím, že i v domácím vězení se nebudete nudit.

:-) Veletrh splněných přání.... :-)

Díky, přeji trpělivost a dobré uzdravení. Můj muž taky slyšel praskot větve, při fotbale, už je to dost let, vyléčil se, ale ke sportům jako dřív se už vrátit nesmí. Naštěstí (pro mne) může zrýt zahrádku :-) Tak hodně štěstí!

Přeji vám, abyste se brzy mohli se ženou opět toulat po horách. :-)

Jindřichu a Jano, rozumím velice. Byla jsem 3 měsíce na jedné noze a na berlích, nyní už 2+2 a učím se chodit. A ten komfort ve dvou mi už chybí dlouho, obzvlášť teď. Přeji vám, ať se daří bez komplikací a posunuje se to k lepšímu. :-)

Zpočátku jsem článek vnímala jako chválu stavu manželského, ale po Vaší kritice singl existence jsem rychle "vystřízlivěla."

Pane Berko, přeji Vám brzké uzdravení v láskyplné péči manželky. Před rokem jsem měla úraz s trvalými následky a po dvou měsících na oddělení následné péče jako singl seniorka dlouho hledám opět své místo na slunci. Chápu o čem píše, ale Vaše závěrečná úvaha o singl jedincích se mi zdá příliš ovlivněna komfortem ženatého muže opečovávaného manželkou a velmi málo tolerantní k těm, jejich singl dráha nebyla primární vztahovou volbou - můj případ a mnoha dalších zde na i60.