Příležitostí, jak se s někým seznámit, je čím dál méně. Mladí lidé tráví většinu času s internetem a nejčastější způsob, jak se dávají dohromady, je přes sociální sítě. Prostě se jim někdo líbí, připadá jim zajímavý, tak si začnou psát a po čase se sejdou. Považují to za naprosto normální věc, přitom jde vlastně o stejný princip, na jakém byly dříve založeny seznamovací inzeráty. Nyní mají na svých profilech také uvedeno, zda jsou ve vztahu nebo volní a tím okolí dávají najevo, zda je vhodné projevit zájem. Je to stejné, jako když jejich rodiče psali do inzerátů slova svobodný, nezadaný a podobně.
Starší generace se někdy takovému veřejnému proklamování – chci se seznámit – vyhýbá. Zejména ženám bývá nepříjemné dát si inzerát na seznámení. „Měla jsem pocit, že tak budu poněkud trapně nabízet. Nelíbilo se mi vytrubovat do světa – hledám chlapa. Říkala jsem si, že pak půjdu naším malým městem a všichni si budou říkat, že jsem chudinka, která chce někoho sbalit,“ vypráví třiašedesátiletá Marcela. Velkou změnu v jejím myšlení způsobila slova její sedmnáctileté vnučky. „Řekla mi, že je naprosto normální mít na profilech na sociálních sítích uvedeno, zda je někdo volný či ne, tedy svolný k seznámení a že je to přece úplně stejné jako si dát profil na seznamku. Holt, v něčem je dobré mladé poslouchat a ne jen jen odsuzovat, vždyť měla pravdu,“ uzavírá Marcela své vyprávění.
Zajímavým příkladem toho, že seznamky už dávno nejsou považovány za prostor pro nešťastníky a ztroskotance, je příběh bývalé české top modelky Pavlíny Pořízkové. Ta nedávno propagovala svou novou knížku a doprovázel ji nový přítel. Holohlavý sympaťák, úspěšný producent a spisovatel Jeff Greenstein, který stojí za řadou amerických seriálů. A všem vyprávěli, jak se poznali díky seznamce. U takových lidí by si člověk řekl, že jsou stále ve společnosti, že mají spoustu známých, že jsou úspěšní. Tak co dělají na seznamce?
„Když je vám přes padesát, seznámit se je velmi těžké, ale člověk to nesmí vzdávat,“ vyprávěla Pavlína Pořízková a vysvětlila, že se s partnerem poznali na seznamovací aplikaci speciálně určené pro takzvaně úspěšné lidi. Prezentují se na ní láskychtiví sportovci, umělci, producenti, spisovatelé, zkrátka smetánka. Jenže pozor, teď není třeba ohrnovat nos nad elitářským spolkem. Specializace seznamek je naopak výborná věc. Je jasné, že modelka zvyklá na ruch velkoměst a cestování si nemůže v padesáti rozumět s instalatérem z malého města, který hledá partnerku, se kterou bude vyrážet na kole. A naopak herec, který tráví večery v divadlech, asi nebude na seznamce kontaktovat dámu, která o sobě píše, že ji moc nebaví kultura, ale moc ráda slézá velehory. Stejně tak movitá podnikatelka asi na seznamce neosloví pána, který píše, že ho manželka připravila o vše a hledá paní, u které by mohl bydlet.
Typickým úspěšný příkladem toho, že seznamky by měly být specializované, je jejich dělení podle věku. Člověk aspoň předem ví, že má šanci natrefit na své vrstevníky a pak si mezi nimi může vybírat podle toho jaké mají zájmy, jak jsou mu sympatičtí, kde žijí. Protože i místo bydlení hraje při seznamování velkou roli. Pavlína a Jeff jsou oba z New Yorku a proto je větší předpoklad, že jim to bude klapat, než třeba nějakému Ferovi z Popradu a Marušce z Prahy, kteří si spolu díky seznamce hezky píší, ale když se chtějí setkat, je to složitá logistická akce a o stěhování nechce slyšet ani jeden z nich. Takový vztah je tak trochu od začátku odsouzen k zániku.
„Každý potřebu něčí blízkost, doteky, porozumění. A v hloubi duše se všichni cítíme stále mladí, i lidé ve velmi vysokém věku přece často říkají, že si uvnitř připadají stejně jako když jim bylo třicet, čtyřicet,“ říká psycholožka Laura Janáčková. „Proto se seznamování není třeba bát. Hlavní je nesrovnávat s minulými partnery a brát život tak, že je třeba prožít každý den,“ dodává.
„Pamatuji si, že si jedna kolegyně kdysi dala inzerát na seznámení. Našli jsme ho náhodou v časopise Mladý svět a poznali jsme, že je to ona. Potají jsme se jí posmívali. Nebyla moc atraktivní a my jsme to brali jako že jí nic nezbývá, že je na tom tak špatně, že hledá chlapa na seznamce,“ vypráví jednasedmdesátiletá Marta. „Líbí se mi, že nyní už se na seznamky nepohlíží jako na prostor pro nějaké chudáky. Moje dcera si nedávno našla těsně před padesátkou partnera díky seznamce a je to moc fajn mužský,“ dodává.
Vztah k seznamovacím aplikacím a různým druhům seznamek je jednou z ukázek, jak svět změnil internet, sociální sítě.
„Je to také ukázka, jak se změnilo vnímání věku. Nyní si lidé běžně dávají inzeráty na seznámení v padesáti, v šedesáti a nikdo se tomu nediví. Před třiceti lety takových případů tolik nebylo a rozhodně by se mnozí lidé na šedesátnici veřejně hledající lásku dívali divně,“ říká novinářka a spisovatelka Scarlett Wilková, které v říjnu vychází kniha Desetkrát a dost zabývající se právě fenoménem randění zkušených lidí ve zralém věku. „Přijde mi to jako fascinující prostředí. Znám spoustu atraktivních, chytrých, hodných ženských, které nemají muže a naopak spoustu sympaťáků, kteří jsou bez žen. Vztahy zralých lidí jsou ještě neprobádané téma a já jsem si při jeho zkoumání užila spoustu legrace a zábavy. Ale každý, kdo se ve vyšším věku rozhodne prezentovat se na seznamce, by si měl pamatovat, že je to tak trochu bažina, která vás každým dalším krokem stahuje dolů. Přežijí a zvítězí jen ti silní, kteří umí dobře plavat,“ říká.
Každopádně jde o trend, který do našich životů přinesl více dobrého než zlého. Nejlepší na něm je, že po padesátce už lidé na seznamkách nehledají člověka, se kterým založí rodinu, budou mít děti. Takže vlastně vůbec nevadí, když se v někom spletou, když vztah nakonec nevyjde, protože ve vyšším věku už neúspěch v lásce vlastně nemá žádné fatální následky. Hledání lásky už je jen a jen zábava a vyplnění volného času.
