Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Vždyť víš, hvězdy nehasnou

23. 8. 2023

Všechno je jinak. Měla jsem bratra. Měli jsme oslavit jeho sedmdesátiny. K takovému jubileu se schází většinou celá rodina, aby oslavila společně s jubilantem významné a krásné výročí.

Můj příběh rodina úmrtí

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 45 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Vladislava Dejmková 23.8.2023 13:23

Soňo, cítím s tebou. Vzpomínky naštěstí zůstávají.

Blanka Lazarová 23.8.2023 13:05

Soni, těžko hledat slova. Ve vašich myslích a ve vzpomínkách bude stále.

Dana Kolářová 23.8.2023 12:21

Soni, vzpomínky zůstávají a hvězdy nehasnou…Drž se.

Alena Adam 23.8.2023 12:18

Milá Soňo, svým smutným příběhem jste mi připomněla mého bratříčka, s kterým jsme byli neskutečně sehraní. Odešel už téměř před dvaceti lety ve věku 47 let. Je to stále jako by to bylo včera, myslím na něj denně a od té doby je mě jen půl..

Jana Kollinová 23.8.2023 11:57

Odchod blízkého člověka bolí tak, že to mnohdy nelze vypsat slovy. Soňo, přeji bratrovi klidnou cestu tam, kde jeho duše najde klid a mír

Ludmila Černá 23.8.2023 11:22

Ano, naši blízcí odchází, ale v našich vzpomínkách žijí dál s námi. je to těžké, vyrovnat se s tím. Přeji hodně sil.

Zuzana Pivcová 23.8.2023 11:11

Soňo, to bolí. Zvláštní, kolik lidí odchází z tohoto světa těsně před narozeninami, v den narozenin, těsně po narozeninách. I naše maminka. Soňo, hvězdy tady pro nás nehasnou a duše neumírá. To Ty dávno víš.

Zpět na homepage Zpět na článek

Takový malý rodinný propletenec

Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší protektorát. A taky se svou bandou dělali strašné voloviny.

Šárka Bayerová

Tak jsme to zvládli!

Vše začalo jako další den blbec. Nejdříve to vnukovi ukazovalo na Edupage, tedy na školních…

Dana Straková

Hana (68 let): Rodina mě odsoudila, protože jsem se nepostarala o manžela

Jednou jsem někde četla, že pokud se někdo nestaral o těžce nemocného seniora odkázaného na pomoc druhých, nemá právo odsuzovat nikoho, kdo to nezvládl. Tak se tou větou nyní utěšuju. Nezvládla jsem se postarat o muže, který trpí těžkou demencí a dalšími potížemi.

Redakce