Výchova dětí v současnosti
Ilustrační foto: Pixabay

Výchova dětí v současnosti

29. 7. 2023

Vlastně ani nevím, jak začít. To, co jsme prožili v autobusu s ostatními staršími cestujícími, se vymyká všem pravidlům slušnosti a slušného chování, úcty ke starším, ohleduplnosti i taktnosti. 

Vracela jsem od lékaře domů běžnou autobusovou linkou jedoucí do Zlína. Na nastupišti je několik starších lidí, kteří byli na nákupech nebo u lékařů a těsně před odjezdem se najednou objeví spoustu dětí, asi tak okolo 8 -10 let se svým vychovatelem a vychovatelkami. Řidič nechá nejdříve nasednout běžné cestující a naposledy do autobusu pustí zadními dveřmi tyto děti s vychovateli. Zejména vychovatel se hned při nástupu chová poněkud zvláštně. Organizuje, které dítě si s kterým má sednout a po nás, co sedíme na kraji, požaduje, abychom se posunuli, že děti si chtějí sednout. Jenže většina z nás vysedá na prvních zastávkách, a tak děti pouštíme pochopitelně k oknu. No, nelíbí se mu to, že jestli není jedno, kde si sedneme. Odpovídáme mu, že není, že vysedáme na prvních zastávkách. 

Autobus se plní a vychovatelé zjištují, že ne všechny děti sedí, a tak zaznívá od vychovatele další pokyn, aby si děti sedaly po třech a div by nechtěl, aby se scvrkli také běžní cestující. Načež se samozřejmě ozýváme, co je to za výchovu, když děti musí sedět. Jeho odpovědí jsme však byli šokováni. Prý kvůli bezpečnosti. A to už jsme psychicky nevydrželi a pěkně jsme mu dali najevo, zda nechce, aby staří vstali a pustili děti. Opět jsme šokováni jeho pohotovou odpovědí. Prý mají na sedadlo stejný nárok jako ostatní, že zaplatily cestovné a jednou prý na nás, důchodce, budou tyto děti platit ze svých mezd odvody na naše důchody. Tak to jsme už skoro všichni vybouchli jako raketa na Ukrajině a hned jsme mu pohotově vysvětlili, že tyto děti na nás dělat rozhodně nebudou, že budou dělat právě na své současné vychovatele. A já sama jsem jen dodala, že jak si děti vychovají, takové je budou mít a dle toho se k nim budou chovat. A další paní dodala, že doufá, že se mu jeho postoj vymstí v jeho stáří. A vychovatel nás ještě informoval, že v přepravním řádu není nikde napsáno, že děti nebo mladí lidé musí uvolnit místo starším a starým cestujícím. Tak to nás dostalo. Dříve jsme žádné pravidla slušného chování nepotřebovali a věděli jsme že staršího člověka, nebo mamince s bříškem je slušností uvolnit místo. Učili nás tomu rodiče, ve škole a i tehdejší řidiči nás do autobusu nepustili dříve, až nastoupili dospělí. A pokud řidič během jízdy viděl, že někdo ze starších stojí, tak si v autobusu dokázal udělat pořádek. Zejména pokud to byl už opravdu starý člověk.

A jak to dopadlo na dalších zastávkách? Bohužel dost špatně, nasedali další starší lidé a děti seděly a vychovatelé byli vysmátí. Jak ubohé...

Když jednoho chlapce paní požádala, aby pustil sednout staršího pána, tak se vychovatel osočil, že za dítě zodpovídá on. Přece musí sedět kvůli bezpečnosti! A já se ptám, jak bezpečné je sedět po třech lidech na sedadlech, kde patří 2 osoby? A neměl pro děti kvůli "bezpečnosti" objednat zájezdový autobus? Zřejmě jej neobjednal proto, že by to jejich cestování vyšlo mnohem dráž. Ale pro děti by bylo "bezpečné".  

Toto všechno ty děti slyšely, jak je pomalu vychovatel navádí, že nemusí pustit staršího sednout. Co to je za výchovu? Vždyt ten vychovatel by potřeboval sám vychovat. Pak se nemůžeme divit, že mnozí mladí se ke starším chovají nedůstojně, ošklivě, násilnicky a zcela bez úcty a mnohdy i s posmívaním se. Jak asi by se tomuto vychovateli líbilo, kdyby jeho maminka sotva stála na nohách a musela v autobuse koukat na sedící dítě? 

děti glosa životní postoj
Hodnocení:
(4.8 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Aničko je to bohužel smutné. Včera jsem se vracela vlakem z Fr.Lázní a zažila jsem jak nastoupila do vlaku parta dětí vracejících se z nějakého výletu. Naštěstí jsme s kamarádkou měly místenky a tak nás děcka musela pustit sednout. Jinak bychom z Chebu do Plzně musely stát.
Marcela Pivcová
Přestože jsem velmi často cestovala s celou třídou dětí, mohu říci, že se nám nestávalo, abychom vyvolali v dopravním prostředku nějaký podobný výstup. Samozřejmě jsme s kolegyněmi vyučujícími před cestou připomínaly, že existují nějaká pravidla chování mezi dětmi a dospělými v hromadné dopravě, která by se měla dodržovat. Ten "vychovatel" byl doufám jen atypický příklad namyšleného blbce a doufám, že učitelky, které dbají na slušné chování dětí, stále ještě existují.
Soňa Prachfeldová
To je ošklivý zážitek, ten vychovatel je nevycválaný hulvát. Snad vše se dá řešit slušně i s ohledem na děti.
Jana Jurečková
Váš článek mě šokoval. Přesně si vzpomínám, že jsme byli vedeni pustit staršího člověka sednout v autobuse. Dokonce i pan řidič vyzval děti, ať tak učiní. Dnes je vše jinak. Moc smutné!
Jitka Hašková
Aničko, to je hrozné. Já jsem pražské dítě, které si nikdy nesmělo sednout, brala jsem to jako samozřejmost. Spíše zažívám, když jedou školní děti s učitelkou nebo i mateřské školy, že učitelky hledí, aby děti seděli pokud možno, také aby pouštěli starší sednout, ti stojí se musí dobře držet. V mém okolí je hodně mateřských školek a škol, takto hrozné chování jsem od učitelů nezažila.
Zuzana Pivcová
Městská hromadná doprava v Praze je kapitola sama pro sebe. Od metra C, stanice Chodov, se rozjíždějí různé sídlištní autobusy na Chodov a Háje. Jsou to poměrně krátké trasy, tak si polovina cestujících sedne na krajní sedadla do uličky, vedle sebe klidně tašku a ostatní cestující je nezajímají. Argumentují tím, že budou hned/brzy vysedat. Zbytek cestujících se nechce hádat, tak si těch pár stanic odstojí. A tento nešvar se týká hlavně žen středního věku. Takže má mládež vzor.
Jana Šenbergerová
Toť otázka, Aničko! Už se tomu nedivím, ale s vděčností přijmu místo, když mi ho někdo nabídne. Když jsem byla mladá, ani mě nenapadlo sednout si, když v plném autobusu stál někdo evidentně starší než já. Jiným faktem ovšem je, že případný úraz dítěte by si nepochybně odskákal vedoucí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.