Nikos má sedmdesát jedna let a provozuje malý hotýlek na jednom řeckém ostrově. Každé ráno si obléká bílou košili s krátkým rukávem, černé kalhoty a vychází dělat dozor nad tím, zda jeho personál dostatečně kmitá mezi hosty. Postává či posedává pod olivovníkem, ostrým zrakem vše kontroluje. Je jako připomínka starých časů. Sluší mu to, je elegantní, krásný muž.
Jeho hosté kolem něj chodí v plavkách, v trenkách. Mají velká břicha. Ženy mají bikiny, podprsenky, které zakrývají minimum. „Někdy je mi trapné se na ně dívat. Nevím, kam s očima. Nejhorší je, když si v plavkách sedají v restauraci, v baru a nedají si pod sebe ručník. Plavky přestaly být úborem na koupání, turisté v nich prožívají celou dovolenou, klidně si v nich vyrazí do města. Mrknou se v nich do kostela, nakoupí v supermarketu. Dříve to tak nebývalo,“ říká Nikos, ale za žádnou cenu si nepřeje zveřejnit své jméno ani název svého hotelu, aby to nevypadalo, že své hosty kritizuje, že si jich neváží. „Děláme vše proto, aby se u nás cítili dobře, ale mrzí mě, když jim nestojíme za trochu úcty,“ říká. A chození v plavkách, odhalování se v restauracích či v obchodech považuje právě za projev neúcty.
Tři české kamarádky si letos vyrazily na Krétu. „Ubytovaly jsme se v pěkném větším hotelu. Při první snídani jsme zíraly. Vedle nás seděl chlap v trenkách s holým panděrem. U vedlejšího stolu paní v tílku s takovým výstřihem, že se vše valilo ven. Nejsme žádné puritánky, za mlada jsme nosily mikrominisukně, stále máme rády moderní oblečení. Ale to nás znechutilo. Kdyby šlo o pěkné mladé holky, pochopím, že se chtějí ukázat. Ale když padesátníci a starší vyvalují na veřejnosti špeky, je to smutné,“ vypráví sedmdesátiletá Milena.
„Tím, co máme oblečené, vyjadřujeme úctu k sobě samému i k lidem, se kterými se setkáváme. Ukazujeme tím, jakou máme hodnotu sami pro sebe,“ říká lektor etikety Daniel Šmíd. To je podle něj pravidlo, kterým by se člověk měl řídit.
Těžko říct, jakou hodnotu sami pro sebe mají lidé, kteří si dovolenou u moře spojují s tím, že chodí polonazí. Jejich časté argumenty jsou: je horko, chci si užít pohodlí, jdu z pláže, přece se nebudu převlékat, když si jdu do obchodu pro cigára nebo na zmrzlinu. Možná jsou se sebou spokojení, mají pocit, že jejich těla jsou pěkná, hodná prezentace a obdivu. Nebo nad tím, co mají na sobě, vůbec nepřemýšlejí?
Jenže jiní lidé mají argumenty přesně opačné: proč bych měla stát u pokladny, když si ráno kupuju pečivo, těsně vedle chlupatého tlustého chlapa, který má na sobě jen trenky?
Obyvatelé turistických letovisek a měst, která turisté hojně navštěvují, v posledních letech vytáhli proti polonahým hostům do boje. A stal se z toho trend, který se šíří.
Mnohé hotely na svých stránkách začaly zveřejňovat upozornění, že k večeřím vyžadují určitý dress code. Nejčastějí dlouhé kalhoty u mužů, nepříliš odhalené oblečení u žen, to znamená stop tílkům, mikrokraťasům.
A v některých místech na to šli docela drasticky.
Například v italském Sorrentu hlídkují policisté a pokud shledají někoho příliš odhaleným mohou mu udělit pokutu. Takže v Sorrentu stejně jako třeba v Benátkách rozhodně není radno vyrazit v plavkách nebo podprsence či pouze v trenkách. A pozor, na ostrově Lipari jsou zakázány ve veřejných prostorách i žabky. Ano, plážová obuv je v restauracích a v obchodech nevhodná. A pokuty nejsou malé, pokud by někdo protestoval, policie má právo zkasírovat ho až o pět set euro.
„Chceme takto chránit naše trvale žijící obyvatele a vylepšit kvalitu jejich života ve městě. Když se musejí dívat na polonahé osoby, je to pro ně nepohodlné, obtěžující,“ uvedl starosta Sorrenta Massimo Coppola.
Italové, Řekové i Chorvaté přitvrdili i proti turistům, kteří se snaží koupat ve fontánách nebo vstupují nevhodně oblečení do kostelů a jiných památek. Každopádně letošní sezóna potvrzuje, že svět se v tomto směru mění a po době naprosté volnosti přichází doba určitých restrikcí, pravidel.
Je dobré si pamatovat, že je vhodné mít na výletě tričko, košili či nějaký ten šátek. Aby se pak někdo nedivil, že někam nebude vpuštěn nebo dokonce dostane pokutu.
Někdo to může brát jako omezování, někdo naopak jásá a bere to jako zprávu, že svět je ještě v pořádku.
„Mám rád, když má v sobě žena stud. U nás není zvykem, že se ženy odhalují na veřejnosti. Ani mladé holky to nedělají. Vždycky zírám, když se mnou mluví postarší turistka, má jen plavky, všechno se jí valí ven a ona to bere jako naprosto přirozenou věc. Myslím, že když je žena lehce zahalená, je to vkusnější. Nemluvě o mužích. Jak říkám, vážím si toho, že sem turisté jezdí a chci, aby se tu cítili dobře. Ale očekávám, že budou aspoň trochu respektovat naše zvyky, tradice,“ říká jednasedmdesátiletý řecký hoteliér Nikos.
