Co by, kdyby…?

Je hezké, že je paní tak spokojená s tím co kdy v životě spáchala a nezatěžuje se pochybnostmi.

Věrko, Honzo, a co by bylo, kdyby....kdybyste se nepotkali na íčku? Nebyly by vaše hezké společné články a my bychom měli o radost méně.

Osobně nemám ráda uvažovat nad tím, co by bývalo bylo, kdyby něco jiného bylo nebo naopak nebylo. Všechno následující by bylo zcela jiné a to jiné by postupovalo až do přítomnosti, v níž bych právě teď nepřemýšlela nad tím, co by bylo.....Věřím, že jsem byla na správném místě, i když jsem to mnohdy pochopila až s docela velkým zpožděním. Oběma děkuji za úvahu i za sdílnost.

Taky nečtu a nakoukám na sci-fi, lepší je tvořit sám. Ale "co by kdyby", to je podle mne jeden z vůdčích principů tvůrčího psaní, kdy si autor představuje,jak by to vypadalo, kdyby se určitá situace vyvíjela jinak, než jak se to v reálu dělo.. Všichni známe. Čili "co by kdyby" otočené do minulosti, tím se nezabývejme, ale ale uvažovat nad různými "scénáři" budoucnosti je nejen hezké, ale často i produktivní. Viz vynálezci, objevitelé, spisovatelé. - Právě sním, co bych dělal, kdybych měl volných 200 tisíc Kč. No co, vydal bych svou knížku stovek aforismů. Sen přeměnit na skutečnost, to je docela dobrý plán :-)

Oba jste vybrali silné příběhy vašeho hluboce uloženého "Co by, kdyby…?" Už si takové otázky nekladu, protože nemají řešení.

Kdyby je slovo, které většinou rozesmutní. Slovem kdyby většinou člověk něčeho lituje. Slovo kdyby jsem ze svého slovníku úplně vyrušila.

Jano V., vůbec se neomlouvejte, alespoň já mám daleko raději familiárnější oslovení křestním jménem, než oficiálně - pane. Nechci mluvit za Věrku, ale myslím si, že to má podobné.

Oba jste to napsali moc hezky. Já si občas kdyby.... taky říkám, cituji si "kdyby" z filmu Knoflíková válka. " Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem byl býval nechodil. " Možná je to trochu jinak, paměť už není to co bývala. Já mám tak trochu jinou zásadu, do minulosti se nevracím. Jen opravdu občas si vzpomenu jen na to hezké. Třeba na to, když jsme do filmu "Ráno vstanu a opařím se čajem" oblékali do německých uniforem pány herce, byli to komici. Jendo, občas použiju i to nepoužitelné rčení o těch rybách. Tak se oba mějte hezky. :-)

Věrko a Honzo dík za to že jste, píšete a, Mám Vaše články moc ráda. Přinutí mi k zamyšlení o tom co "kdyby". Tak ještě hodně společné inspirace a zdravím i pejska.

Věro, Honzo (omluvte moje familiární oslovení cizí osobou), vaše vyprávění mě vždy přinutí k zastavení se, ohlédnutí, přemýšlení, rozjímání. Nechci mluvit o svých "kdyby", jen poděkovat za milý text a trochu odlehčit hláškou ze seriálu o rodině Smolíkových: "Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!" - Možná, kdyby si ho vzala, by litovala, že se nevdala za Pepu Smolíka :)