Stačí tak málo, jak si zpříjemnit život, zahnat chmury a starosti
Ilustrační foto: Pixabay

Stačí tak málo, jak si zpříjemnit život, zahnat chmury a starosti

19. 6. 2023

Stále slyším hudbu, vidím velkolepé kostýmy labutí, dokonalou synchronizaci pohybů útlých baletek a vrcholné taneční výkony vynikajících sólistů.

Slyším hudbu P. I. Čajkovského, který svoji hudební genialitu vlastního pocitu věčné lásky svěřil i strunám houslí, jejichž tóny stoupaly do závratných výšek, beze slov rezonovaly s mojí duši, aby ve finále s celým orchestrem oslavily štěstí zachráněných milenců, napsala jsem kdysi po shlédnutí baletu Labutí jezero.

Miluji hudbu pro její estetiku formy a vyjádření emocí. Celoživotně vnímám některé skladby jako zdroj energie a dobré nálady, jsou mi lékem na smutek i bolest, pronikají mi hluboko do mysli i paměti.

Hudba provází člověka už od pravěku. Je darem z nebes, jak tvrdí nejstarší mýty a nebeský původ mají podle nich i některé hudební nástroje, jako je např. lyra, flétna nebo kytara. Lyru měla podle řecké mytologie vynalézt jedna z  devíti řeckých múz Melpomene, dcera boha Dia s bohyní Mnémosyné. Byla Múzou tragédií a patronkou zpěvu. Hudba měla v minulosti úzkou souvislost s magií. Lidé s její pomocí rozmlouvali s Bohy, oslavovali vítězství a dodávali si odvahy před bojem. Jako první hudební nástroj jsou označovány šamanské bubny, které byly objeveny v Číně a lidé je znali zřejmě v době 6000 let př. Kr.

O vlivu hudby na duševní zdraví člověka toho bylo napsáno mnoho. Poslech hudby zlepšuje psychický stav, náladu, ale může zvýšit výkon a inteligenci člověka, jak vyplynulo z průzkumu vlivu Mozartovy hudby, a je označováno jako Mozartův efekt.

O spojení hudby a medicíny se lze dočíst v Bibli, kde je psáno jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Také šamani využívali spojení rituálů a hudby k léčbě. Slavný Pythagoras hrál každý večer svým studentům nádherné skladby na liru a zbavoval je tak starostí a stresu.
Eduard Hanslick napsal: Hudba ovlivňuje duševní rozpoložení rychleji a intenzivněji než kterékoliv jiné umění. Ostatní umění přemlouvají, hudba přepadá.“

Uměním se lze i předávkovat. Nevím, zda to platí pro poslech hudby, ale pohled na umění může způsobit u některých jedinců tzv. Stendhalův syndrom. Stendhalův syndrom, někdy se mu říká Florentský syndrom nebo Pařížský syndrom, je psychosomatická nemoc, která způsobuje zrychlený tep, závratě, zmatení a dokonce i halucinace v případě, že je jedinec vystaven zkušenosti mající velký osobní význam, především při pohledu na umění. Termín se může použít i pro podobnou reakci na nezměrnou krásu přírody. Název Stendhalův syndrom pro tuto poruchu použila jako první doktorka Magheriniová. Vycházela z poznámek spisovatele Stendhala, který popisoval pocity, když navštívil v roce 1817 Itálii. „Když jsem uviděl florentské památky, cítil jsem se v tranzu, až jsem omdlel.“ 

Se zájmem se četla, že hudba ovlivňuje i růst rostlin. Nejúčinnější je zvuk violoncella. V Indii vědci zjistili, že vlivem klasické hudby rostly některé rostliny o 20 procent rychleji oproti rostlinám v tichu. Obiloviny rostly rychleji díky houslím. Hrozny na italské vinici byly díky muzice sladší a zdravější.

Ani vliv hudby na zvířata nezůstal stranou zájmu vědců. Pop-music nechával psy lhostejnými, heavy-metal provokoval některé jedince ke štěkání a vytí (ani se nedivím při její hlasitosti), klasická hudba je uspávala.
„Hudba má jedinečnou moc vyjádřit vnitřní stavy a pocity. Dokáže přímo probodnout srdce, nepotřebuje žádné zprostředkován,“ řekl neurolog Oliver Sacks.

Někdo moudrý napsal, že hudba spojuje lidi bez ohled na hranice, rasu, náboženství, politické a ekonomické podmínky. Hudba sjednocuje.

Stačí tak málo, jak si zpříjemnit život, zahnat chmury a starosti. Poslechnout si oblíbenou skladbu a nechat se unášet jejími tóny. Vydat se s rodinou nebo přáteli za krásami přírody nebo shlédnout dechberoucí díla ve Veroně, Jeruzalémě či muzeu Louvre v Paříži nebo... Pokračovat můžete již sami, jak a čím si chcete zpříjemnit svůj život. Stačí tak málo, chtít být šťastný a něco pro to udělat. 

 

Zdroje: Wikipedie, Vl. Marek – Tajné dějiny hudby, Bakalářská diplomová práce „Vliv hudby na člověka.“ - Jaroslava Říhová

 

 

 

 

 

hudba psychika životní postoj
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Hudbou si život moc nezpříjemňuji. Radši knížkou a hořkou čokoládou. :-) Mám ráda sbory. Od okamžiku, kdy jsem se na fakultě při semináři z němčiny poprvé setkala s Ódou na radost, je toto Beethovenovo dílo moje nejoblíbenější, nejvíc na mě působí (i díky textu Friedricha Schillera).
Jiří Dostal
:-) Taky jsem jako nedoslýchavý ztropil skandál v brněnském Janáčkově divadle; vzal jsem ruskou partu na Labutí jezero a milá Raisa mi do lepšího ucha houkla : "Jeviště by potřebovalo beton, strašně těm labutím vržou prkna" Býval jsem smíšek... :-)
Naděžda Špásová
Jano, moc ti děkuji za tvá slova chvály, opravdu mě potěšilo, že je tu někdo, komu se moje fotky opravdu líbí. Přeji tobě i pejskovi radost a zdraví.
Zuzana Pivcová
oprava, prostě jsem .......
Zuzana Pivcová
Některá hudba mě velmi uklidňuje, některá přímo povznáší, při některé se mi vybaví určité životní situace. Ale něco mě naopak dráždí, a nemusí to být tzv. moderna. Oristě jsem v tu chvíli v jiné dimenzi. Moc děkuji za zajímavou úvahu.
Miloslava Richterová
Děkuji za Váš milý článek o hudbě, hudbu miluji, velice s Vámi souhlasím a líbí se mi závěr článku. A což teprve, když se člověk na muzicírování sám podílí. Však naši moudří předkové zpívali velice často i hráli, hudba človíčka provázela celý život. Pozoruji i na sobě, jakou moc má příroda. Člověk však musí mít dávku vnímavosti ke všemu krásnému. (Jen pro odlehčení, o vlivu hudby na zvířata věděl i režisér Z.Troška :-)
Anna Potůčková
Hudba dokáže zahnat i v mém případě chmury, špatnou náladu a splíny. Poslouchám různé žánry i když vážnou hudbu jen zřídka kdy. Bez hudby by byl náš život o hodně ochuzený
Jana Kollinová
Pane Zelenko, zmínil jste zalíbení ve skladbách Mozarta. S přihlédnutím k Vaší rozsáhlé literární tvorbě by se dalo říci, že Vás Mozartův efekt neminul. :-)
Jana Kollinová
Naďo, ty máš těch podnětů ke zpříjemnění životy hodně a dík, že je sdílíš je i s ostatními. Po úrazu už toho moc nenachodím, ale doslova se kochám Tvými fotografiemi z výletů.
Jan Zelenka
Co se týče hudby, máte naprostou pravdu. Až do svého dvaadvacátého roku věku jsem vyrůstal v rodném domě Antonína Dvořáka a tam jsem přišel k vážné hudbě. Mám rád opery, operety a především Dvořáka. A pak také barokní hudbu. Mozarta a Vivaldiho. Tato hudba je prý vysokofrekvenční. Když jsem po nocích psal svůj studentský román Zrcadlo nesplněných přání, pouštěl jsem si u toho Mozartovo Divertimento, nebo Vivaldiho 4 roční období. Nyní to mám s posloucháním jakékoli hudby těžké, kvůli vážné sluchové vadě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.