Povědomí domova
FOTO: archiv Jana Zelenky a Věry Ježkové

Povědomí domova

1. 6. 2023

K tomu, aby člověk cítil pořádně silně vědomí domova, je moc důležité, kromě jakéhosi vědomí sounáležitosti s místem, kde žije, také mít doma vše stále na stejném místě. Ať už se jedná o nábytek, lednici, trenky v šuplíku, ponožky, nebo knihu, kterou si chcete přečíst.

Když podvědomě i potmě nahmátnu vypínač, či dveře lednice, posiluje to u mne hřejivé vědomí domova. Je to jistota, že vše je takové, jak být má.

Co vše vlastně obsahuje ten příjemný pocit domova? Obávám se, že to není jen ten prostý fakt, že potmě nahmátnu kliku, protože ji nikdo nemohl přemístit jinam.  Že se potmě nepřerazím o vysunuté křeslo, či židli, nenabourám do přemístěné skříně, a po paměti trefím třeba i na záchod.

V těchto pocitech je člověk značně konzervativní a jeho mozek má v sobě uloženo množství podvědomých stereotypů, které nám usnadňují naše žití.

Problém může ale nastat v případě, že je rodina početnější a pak je pro jednoho docela těžké, ba přímo nemožné, přizpůsobit tyto mozkové stereotypy ostatních členů rodiny k obrazu svému. Úplně stačí, když dítě nechá hračku uprostřed pokoje, nebo když tam nechá třeba i židli, nebo když si manželka ve vaší nepřítomnosti usmyslí, jinak uspořádat obývák. A vy, v  ustálené představě svého podvědomí, se o to přerazíte.

„Hergot, kdo tu zase dělá bordel?“ vybouchnete jak přetopený kotel.

Zkrátka, chceme být obklopeni věcmi, které mají svá ustálená místa. I člověk podstaty spíše cholerické, je v tomto ohledu striktně konzervativní. Mnohdy bychom také chtěli, aby i jevy vnějšího světa, události všední i nevšední, jevy politické a třeba i sportovní, měly svůj ustálený průběh, tak, jak to máme nastavené ve svém mozku. Tak, jak vnímáme, to podstatně širší vědomí svého domova. Ale v  tomto případě je to přímo nemožné.

Nemůžete otevřít okno a do ulice zařvat:

„Hergot, který z papalášů tu zase dělá bordel?“, a myslet si, že změníte svět. To si sice můžete myslet, ale je vám to houby platné. A pokud to budete dělat i častěji, dostanete se spíš do maléru.

Dobré by bylo, kdyby se člověk cítil doma alespoň v těch zásadních otázkách života. Aby byly tyto problémy a všechny zásadní otázky vždy na svém místě. A pokud možno tak, aby to konvenovalo s naším podvědomým vnímáním reality.

Ale ještě jedna okolnost může náš pocit domova výrazně ovlivnit. Tou okolností je cestování. Hodně jsme se ženou cestovali. A užívali si poznání jiných světů a jiných civilizací. Měli jsme v tomto případě zcela totožné zájmy.

 Ale všechny ty cesty světem, které jsme spolu v uplynulých zhruba třiceti pěti letech absolvovali, mi přinesly, kromě několika vydaných cestopisů, i jedno velké poznání. A sice poznání domova. Uvědomoval jsem si to vždy, když jsme, ať už autem, či letadlem, překračovali naše hranice a mířili domů. Je až paradoxní, že se člověk musí dostat hodně daleko, třeba až na druhý konec světa, aby se svému domovu přiblížil.

Jan Zelenka

 

*

Domov. Slovo, které ve většině z nás nejspíš vyvolá představu a pocit bezpečí, pohody a příjemného prostředí. Domov je místo, kam se rádi vracíme.

Domov ale také nemusí znamenat pro všechny totéž. Řečeno jinými slovy, domovů je víc, jsou různé. Pro někoho je domov jeho byt nebo dům, také místo nebo město, kde se narodil, nebo i celá země, pro jiného dokonce ztichlá putyka …

Někdy jdeme domů, i když nejdeme domů. Například, jsme-li na dovolené a vracíme se odněkud do hotelu, kde jsme ubytováni, říkáme, že jdeme domů. Někde se cítíme jako doma.

Znám mladou ženu, která se narodila v Praze české matce a anglickému otci. Během pracovního pobytu v Austrálii se seznámila s Kanaďanem, s nímž pak krátce žila na Novém Zélandu. Po nějaké době ji následoval do Prahy. Uvažovali, že by se přestěhovali do Kanady. Z toho nakonec sešlo kvůli silným mrazům v oblasti, odkud on pochází. Nyní bydlí v Karlíně a přemýšlejí o tom, že se přestěhují do Anglie, aby on byl ve svém jazykovém prostředí. Jsou to lidé kosmopolitní, domov je pro ně celý svět. Doma jsou tam, kde jsou spolu. Je to svým způsobem krásné, svědčí to o jejich pevném vztahu. Já tam ale cítím neukotvenost, absenci skutečného zázemí. Je to nejspíš tím, že nejsem dobrodruh.

Kadeřnice, k níž chodím již několik let, je Ukrajinka. Je vdaná, má čtyři děti, v Praze žije dlouho. Když jsem se k ní nedávno objednávala, řekla mi, že další týden má dovolenou. V kadeřnictví jsem se jí zeptala, zda bude tady, nebo pojede domů (na Ukrajinu, kde má rodinu). Odpověděla: „Domů.“ Zatímco se věnovala mým vlasům, přemýšlela jsem, co jí mám říct, až budu odcházet. Popřát jí v současné situaci hezkou dovolenou nepřipadalo v úvahu. Popřála jsem jí tedy všechno dobré. Smutně se na mě podívala a řekla: „Já vám taky.“

Věra Ježková

 

 

* * * 

 

 

 

bydlení životní styl
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Hezky jste to sepsali dohromady. Pro mě domov zahrnuje vše co jste popsali oba. I ty věci na svém místě i celou naši zem. Když jsem v zahraničí a jedu domů, tak především do Česka, do Prahy. Díky.
Soňa Prachfeldová
Věrko a Honzo moc pěkně jste to sepsali. Domov je tam, kde se člověk cítí dobře má pocit že tam je chráněn od všeho zlého. Třeba zvířátka která máme nebo si je přivedeme, ty také velice přilnou k domovu kde je jejich pán.
Naděžda Špásová
Těch domovu jsem měla víc. Všude bylo něco, co narušovalo mojí spokojenost a pohodu. Až v r. 1980 jsem se nastěhoval s manželem a synem do našeho vlastního, jsme tu pořád. Čtyřku vystřídala lidská dvojka a zvířata a jsme tu moc spokojeni. Když řeknu, že jdu domů, tak jdu opravdu domu.
Martina Růžičková
Moc hezká zamyšlení. Jsem ráda, že opět společně publikujete. :-) Pro mě je domov místo, které mi přináší pocit jistoty. Kde vždy najdu věci, které jsou mi milé, kde mohu odpočívat.
Zuzana Pivcová
O svůj domov v dětství jsem přišla ve 13 letech. Bydlení v Týně jsem dlouhá léta jako domov nebrala, ale jiný jsem neměla. Myslím, že dost málo lidí zde vystřídalo tolik bydlišť včetně přechodných jako já. Od roku 1993 se stal mým domovem byteček na Jižním Městě - Chodově. A teď je mým domovem Týn, kde jsem původně nechtěla být, a když jedu z Prahy, říkám, že jedu domů. Ve vojenském archivu jsem se setkala s řadou emigrantů, kteří zůstali i po listopadu v cizině. Ale všichni stejně tak trochu toužili po naší vlasti. Jedna paní odešla v roce 1968 do Británie, odtud do Kanady a další domov si vytvořila na Tahiti, cestovala z jedné země do druhé, říkala, že všude, kde pobude, se jí začne stýskat po nějakém tom dalším domově, ale že ve své podstatě si připadá, že nemá domov nikde. Tak to bych nechtěla. Děkuji vám oběma za pěkný příspěvek k zamyšlení.
Jana Jurečková
Přeskupovat nábytek bych si u nás doma nedovolila, protože vím, že manžel to nesnáší. Musí to zůstat tak, jak to je. Jednou jsem mu uklidila skříň, ale on pak nemohl nic najít. Raději má ten svůj mírný nepořádek. Někdy jedu do Světlé Hory, kde jsem prožila dětství, ale domov mám ve svém současném bydlišti /Dub nad Moravou, poblíž Olomouce/. Jsme tady už 30 let. Nikdy a nikam bych se nechtěla stěhovat, protože to tu mám moc ráda.
Alena Švancarová
Tady mě hodně zaujala věta - ....doma jsou tam,kde jsou spolu.Jak je tohle důležité si to uvědomovat.
Anna Potůčková
Mám ráda věci na svém místě. Když něco hledám tak vím kam "šáhnout". Já ve svém životě měla domovů více, celkem jich bylo pět. A tento pátý doufám že bude zde na zemi poslední. Jsem tu hodně spokojená.
Alena Velková
V přeskupování věcí a nábytku jsem mistr...dělám to asi proto, aby mi domov nezevšedněl, ale co si pak musím vyslechnout... :-))
Hana Šimková
Sluší vám to. Vypadáte, že jste spolu doma.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%