My jsme byli v mládí lepší. Ten pocit má mnoho starších lidí, ale pozor na něj
Ilustrační foto: Pexels

My jsme byli v mládí lepší. Ten pocit má mnoho starších lidí, ale pozor na něj

8. 6. 2023

My jsme pořád neseděli doma, běhali jsme venku. Byli jsme zdravější, odolnější. Nebyli jsme tak přecitlivělí, rozmazlení. Tyto věty často říká střední a starší generace, když hodnotí mladé lidi. Hodnocení je disciplína, jejíž obliba stoupá úměrně s přibývajícími roky.

Je totiž zatraceně těžké nehodnotit. Svět se výrazně mění a mnoho věcí je naprosto jiných, než bývaly v dětství a mládí dnešních padesátníků a starších. A ty změny jsou tak rychlé, jako nikdy dříve. Je tedy logické, že životní styl, chování a názory generací se stále více odlišují, protože mladí lidé snadněji podléhají trendům, módě, různým technickým vymoženostem. Starší lidé s nimi v tomto směru krok držet nemohou, i kdyby se snažili sebevíc.

„V poslední době mám pocit, že jsem vnučce už jen pro smích. Dříve jsme si rozuměly víc. Možná je to tím, že je v pubertě, možná tím, že život jejich vrstevníků opravdu nejsem schopna pochopit. A dávám to najevo. Nejsem typ babičky, která by jen přikyvovala hlavou na každou novou pitomost. Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu, i když to není populární,“ říká pětašedesátiletá Kamila.

Ovšem, když na toto téma zavedete řeč s její vnučkou, uslyšíte: „Babička mě pořád jen poučuje, kritizuje. Máma říká, že to musím vydržet, že staří lidé takoví jsou, že se dříve žilo jinak, že to se mnou babička myslí dobře. Ale nechápu, proč mi pořád vyčítá, že sedím u počítače a nechodím ven, když ona taky pořád sedí na Facebooku. Jenže já Facebook nepoužívám, na něm jsou už jen důchodci.“

V další rodině v poslední době dochází k hádkám, protože dědeček neustále zdůrazňuje, že vnoučata jsou rozmazlená. „Pořád říká, že jsou jako sněhové vločky, které se brzy rozpustí. Kdesi si ten název přečetl a pořád tím argumentuje. Ale srovnávat dětství lidí, kteří vyrůstali v bídě po válce a dnešek, to je přece nesmysl. Jistě, že se děti mají lépe, že jsou rozmazlené. Kdyby kdysi rodiče měli takové možnosti jako my, rozmazlovali by děti stejně,“ přemítá jeho dcera, čtyřicetiletá Zuzana.

Největší potíže v mezigeneračních vztazích způsobuje tvrzení starších lidí, že ve srovnání s dnešními dětmi a mládeží, oni byli lepší. Zdravější, fyzicky zdatnější, psychicky odolnější, nerozmazlení, poslušní, pracovití a tak dále.

Ale bylo tomu tak? Nebo jen žili v těžších časech, kdy odolnější prostě být museli? Nebo si částečně minulost idealizují, vidí na ní jen to hezké, to co se jim hodí?

„Rozdíly ve vnímání světa u různých generací byly a budou, jde jen o to, nakolik si člověk různé předsudky a mýty s tím spojené připouští. Ale nejde jen o to, že by byli příkří staří lidé k mladým, totéž se děje i naopak,“ míní gerontoložka Iva Holmerová.

Nezisková společnost nazývající se Společně dělala před časem na toto téma průzkum. „Přes třicet sedm procent seniorů tehdy uvedlo, že současná mladá generace je horší než ta jejich, třicet procent ji označilo za stejnou,“ uvedl Jakub Carda, který průzkum prezentoval veřejnosti.

Není to špatná zpráva. Ukazuje, že ne každý senior je ubručený myslící si, že dříve bylo lépe, nýbrž je mezi nimi mnoho realistů, kteří vědí, že zpravidla vždy jde především o úhel pohledu, nikoli o to, že by celá generace byla jiná než bývala ta předešlá.

„Pozoruju, že starší lidé, kteří se umí bavit s mladými, zajímají se o nové věci, o to, co mladé baví, co poslouchají, co čtou, jsou zpravidla v lepší psychické kondici, než ti, kteří říkají, že mladí dnes za nic nestojí, že jsou takoví či makoví a vidí na nich spíše to špatné,“ říká terapeutka Jana Novotná. „Projevuje se to i v domovech seniorů. Někteří klienti si rádi povídají s mladými pečovatelkami a pečovateli, zajímají se o jejich život. Jiní se naopak stýkají především mezi sebou, mladých se na nic neptají, jen je kritizují, hodnotí. Stačí aby pečovatelka měla tetování, hned se na ni dívají úkosem, pomlouvají ji, říkají, jak je to ošklivé, dokonce jí to říkají přímo do očí. Samozřejmě, že se jim to nemusí líbit, ale proč by měli mít právo to hodnotit? To je stejné, jako by se ta mladá dívka dívala na jejich fotku z mládí a řekla jim, že měli ošklivý účes. To by jim taky nebylo příjemné,“ vypráví.

Kdo nemá sklony neustále se ke všemu vyjadřovat a vše kolem sebe hodnotit, mívá zpravidla více času sám na své myšlenky, na své zájmy a tudíž je spokojenější než ti, kteří uvíznout v přesvědčení, že dříve bylo vše lepší.

Ale skutečnost je taková, že s takto se neuvěřitelně rychle měnícím  světem se dokáží vyrovnávat jen silní jedinci. Protože myslet si, že dříve bylo vše lepší, je vlastně naprosto přirozené.

 

psychika společnost životní postoj
Hodnocení:
(4.6 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ludmila Černá
Mám šest vnoučat a jedno pravnouče. Nevím, zda jsme byli lepší či horší, asi to bude kus od kusu. Fakt je, že na celé škole bylo pár dětí s nadváhou, obézní nikdo. Nebyly odpolední pořady v televizi ani chytré telefony, takže jsme byli venku, jak jen to šlo. Sice jsme museli doma pomáhat a chodili do školy i v sobotu, ale času jsme měli víc než dnešní děti. Kdybych porovnávala moje znalosti v deseti letech se znalostmi mé vnučky, asi by to byl velký rozdíl. V můj neprospěch. Osobně nemám s mladými lidmi problém, jsem s nimi ráda. Osobně i jako malá jsem ráda chodila k některým starým lidem na návštěvu a moc ráda poslouchala jejich vyprávění. Jasně, když mi dědeček říkal "to za první republiky", v duchu jsem protočila oči. Ale když mi vyprávěl, co zažil na frontě, to bylo jiné. Myslím si, že problém je spíš v tom, že bychom chtěli, aby svět šlapal podle nás. Jenže on nešlape a je dobré to respektovat. Tady by měl být smajlík.
Hana Rypáčková
Takové řeči" bejvávalo dobře" nevedu. Ráda jsem s mladými a nesetkávám se s nepochopením. Spíš , když už žiji v dnešku, učím se od mladých..
Oldřich Čepelka
Je zajímavý, že někdy člověk potřebuje celej život na to, aby zjistil, jak byl v mládí blbej.
Oldřich Čepelka
Já vždycky tvrdím, že nejlepší je zůstat mladý, zdravý a bohatý. Ale lidi mě v tomhle neposlouchají…
Hana Řezáčová
Nic nového pod sluncem :-) , bylo ( a bude) to tak vždycky - vzpomínám si, jak moje babičky leckdy nad mladými kroutily hlavami a vzpomínaly, jak to bylo za jejich mladých let - jaké měly vychování, jak rodičům vykaly, jak musely umět vařit, jak chodily pěkně a hlavně slušně oblečené, atd. atd. .... A vzpomínám na jejich "rady" a "řeči" ráda a s úsměvem ...
Marie Faldynová
Já jsem v mládí určitě lepší nebyla, tak špatnou paměť nemám. A opravdu nevím, jestli bych chtěla být mladá v dnešní době.
Zuzana Pivcová
Mohu to hodnotit zase jen z pozice svého věku. Myšlení mladých nemohu plně chápat, jsem někde jinde. Jim to určitě připadá normální, jak to dnes je. Jiného neznají a nějaká vyčtená historie je neovlivní, to musí člověk zažít. Se svým dnešním chápáním bych nechtěla být mladá, ale jinak mladší ano.
Soňa Prachfeldová
Jako mladí jsme určitě nebyli lepší ,jen jsme žili v jiných podmínkách a ty znamenaly, že jsme žili skromně ,ani nám to nepřišlo, protože jsme nic jiného neznali. Určitě tady byl větší pocit bezpečí pro lidi i pracovat se muselo povinně, což nebyla zase až tak špatná věc. Zase jsme měli ohraničené zóny, kam jsme jenom směli jet,s kým se smíme stýkat, vlastně nás velká strana chránila ve vlastním zájmu. Na druhou stranu musím říct nebyla taková bída o byty o školky a nyní se přidal nedostatek studijních míst. I přes dostatek našich mladých lidí to též vůbec nemají jednoduché. Každý režim má své. Až vymřou pamětníci, naše generace, kdoví jak se bude podávat historie.
Lenka Kočandrlová
My jsme žili ve větších jistotách, celkem poklidně. Báli jsme se atomových a neutronových bomb. Stále jsme slyšeli o boji za mír. Nemohli jsme jezdit do ciziny,jak by se nám chtělo. Psali jsme si dopisy,co se slíbilo,se dodrželo. Dnes není jisté nic,čumění do rádobychytrých telefonů umožňuje klidně vše na poslední chvíli zrušit. Zase se bojíme atomové bomby. Mladí bez mobilů jsou úplně vyřízení. Jezdí se po světě až je všude přelidněno a mnohdy se nezná nic doma. My žili více pospolu,dnes mladí mi připadají velmi osamocení. Vidím klady i zápory,ale nechtěla bych už být dnes mladá.
Jan Zelenka
Společnost se vyvíjí, nemůže být logicky stejná, jako dřív. Mění se, bohužel, i některé základní životní hodnoty. Určitě není možné ale tvrdit, že dříve bylo vše lepší. To ne. Těžko můžeme chtít od mladých, aby hodnotili stejně dobu, ve které jsme prožívali své mládí. Prostě ji neznají. Ze svých chytrých telefonů to nevyčtou. My jsme nezažili tolik techniky a tak jsme na rozdíl od nich četli. každý z nás to může vnímat jinak.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

19%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%