Zuzana (62 let): Nechala jsem si vymýt mozek a málem přišla o rodinu

Nikoliv "komentáře", nýbrž semináře.

Zuzko 13:22 - i já s touto větou souhlasím,hned mi to při četbě naskočilo,že je to tak,spokojený člověk to nemusí zdůraznovat......

Pro mě ale dávat najevo spokojenost není totéž jako potřeba zdůrazňovat svou spokojenost. To je to, co jsem si vzala z článku. Dávat najevo spokojenost lze i neverbálně, úsměvem, přátelským a pohodovým kontaktem s druhými lidmi, nekomentovanými hezkými činnostmi. Zatímco zdůrazňování vlastní spokojenosti se děje především slovním ujišťováním. druhých. Víc už k tomu dodávat nebudu.

Zkusme aplikovat jedno z mouder JC na její výplod v 15:53. Vše co píšeš, vypovídá o tobě! …..:)

Pokud je člověk "spokojený a vyrovnaný" díky vymytému mozku, ať už v různých seminářích, či kurzech, s ayahuascou, či bez ní, tak potřebu zdůrazňování má. S vyjádřením, že "dobré dílo se chválí samo", to nemá nic společného, neboť takový člověk, něco co by se mělo chválit samo, nikdy nevytvoří.

Já jsem nikdy podobným vysávačkám nepodlehla, ale měla jsem známou která ano. Bylo to jak z filmového horroru. Vše věnovala těm, které ji vymyli mozek. Děti i rodiče s ní rozvázali jakýkoli kontakt. Před cca 2 lety jsem jí náhodou potkala. Z veselé a rozumně uvažující ženy byla bezdomovkyně co postávala u metra.

Už jsem si zvykla na tváření "záporáků", když jim na dotaz, jak se mám, odpovím, "Kdyby to bylo lepší, už by to nebylo ono." Je hodně lidí, kteří to nedokáží strávit.

Zuzko, já jsem toho názoru, že je lepší dávat najevo spokojenost, než mít důvod nadávat na všechno kolem a to jen díky vlastní neschopnosti. Někdy nesnášenlivost dokáže vyvolat i skutečnost, že se má druhý dobře, ale už nevidí, co to obnáší.

Velmi souhlasím s vyjádřením, že vyrovnaný a spokojený člověk nemá pořád potřebu zdůrazňovat, jak vyrovnaný a spokojený je. Už za našeho dětství se říkalo, že "dobré dílo se chválí samo".

Kdysi jsem se cestou paní léčitelky, ke které jsem dlouho chodila, dostala na přednášku do společenství (netroufám si říct sekty), které mi paní chtěla doporučit. Bylo to krátce před tím, než se objevila tzv. kuřimská kauza, a když jsem jen maličko nahlédla, jak to tak funguje, umizela jsem okamžitě a bez návratu. Ale měla jsem i trochu strach.