Výdaje na důchody začínají dalece přerůstat možnosti státního rozpočtu. Reforma však počítá s tím, že postupnými změnami důchodový systém dokážeme stabilizovat a důchody budeme i nadále pravidelně zvyšovat.
V červnu tohoto roku dostane průměrný senior ke svému pravidelnému důchodu 760 Kč navíc. Průměrný starobní důchod tak překročí hranici 20 tisíc korun. Následně pak bude probíhat každý rok v lednu pravidelná valorizace, tedy navýšení důchodů tak, aby kompenzovalo inflaci. To se týká důchodů starobních, invalidních i pozůstalostních.
Kdyby ale došlo k dramatickému růstu cen (o 5 % a více, jako tomu bylo v roce 2022), dostanou penzisté ke svému pravidelnému důchodu ještě navíc od července do prosince před valorizací tzv. dočasný příspěvek. Ten bude tvořen ze dvou částí. První část dočasného příspěvku bude fixní, tedy pro všechny penzisty stejná částka.
Druhá část dočasného příspěvku bude variabilní, tedy pro každého jiná, a vypočítá se na základě aktuální výše důchodu daného člověka. Laicky řečeno, kdo má důchod nadprůměrný, bude mít druhou část dočasného příspěvku o něco větší, naopak penzista s podprůměrným důchodem o něco menší, ale celkové procentní navýšení bude mít vyšší.
Například: v případě, že by došlo opět k rychlému růstu cen, senior s průměrným důchodem 20 tisíc korun měsíčně by získal ke svému důchodu ještě dočasný příspěvek 597 korun. U nadprůměrného důchodu 26 tisíc korun měsíčně by šlo o příspěvek 711 korun. Naopak u nízkého důchodu ve výši 14 tisíc korun by příspěvek činil 483 korun. Snahou ministerstva je neprohlubovat rozdíly mezi výší jednotlivých důchodů.
Co to znamená pro státní pokladnu?
Kdyby byl tento model aplikován už v roce 2022, státní rozpočet by podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky ušetřil zhruba 14 miliard korun. „Slíbil jsem, že na změny v důchodovém systému se podíváme realisticky a hlavně koncepčně. Musíme zajistit férové penze pro všechny, kteří celý život pracovali. Zároveň je ale třeba, aby financování důchodů bylo udržitelné,“ vysvětluje Jurečka.