Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus - Radujme se, dokud jsme mladí

Všechny moje milé*, děkuji vám ze srdce moc za vaše dobrá slova*

Zlaté bezstarostné mládí, přeji jim že srdce, že se mládež umi radovat, čas nezastavíme.

Poslední zvonění je pěkná tradice. Hezké a téměř bezstarostné mládí jsem rozhodně neměla, na gymnázium nemám dobré vzpomínky. Ale vynahradila mi to pedagogická fakulta.

Hezký článek. Poslední zvonění byla hezká tradice, ale zdá se, že se od ní v poslední době upouští. V Praze už nejsou k vidění ani maturitní tabla.

Hezká vzpomínka. měla jsem na střední škole latinu a zpívali jsme si Gaudeamus igitur... Maturovala jsem v roce 1962.

Jako mnozí čtenáři také já ráda vzpomínám na svá studentská léta. Na SPŠ oděvní v Prostějově bylo navíc tradicí, že se před Vánocemi konaly tzv. "zpěvy na schodech". Byla to taková recese podobná "poslednímu zvonění", kdy studentky maturitních ročníků parodovaly známé písně pro pobavení, ale zároveň poděkování profesorům.

Ano, poslední zvonění má svoje neopakovatelné kouzlo.... :-) :-)

Poslední zvonění bylo boží, zrovna nedávno jsem našla i fotky :)

Na tohle si taky pamatuju, běhaly (byly jsme holčičí škola SPŠO) po Holešovicích a loudily korunky. Už se nepamatuju, kolik jsme vyžebraly.

Článkem jsem si připomněla i naše poslední zvonění...jako by to bylo včera :-)