Historie zámku Chyše ve stejnojmenné obci sahá až do 12. století. Z původně gotického hradu, vladyckého sídla, se postupně zrodil renesanční, pak barokní a nakonec novogotický zámek. V průběhu staletí se v něm vystřídalo několik šlechtických rodů - Berkové z Dubé, Michnové z Vacínova, Kolovratové a naposledy Lažanští z Bukové.
V roce 1766 získal předlužené panství ve veřejné dražbě Prokop I. Lažanský z Bukové. Tím byla sloučena dohromady tři velká panství v této oblasti – Chyše, Manětín a Rabštejn. Po smrti Prokopa I. roku 1804 došlo k rozdělení majetku mezi jeho dva syny Prokopa II. a Jana, čímž došlo v Čechách k rozdělení rodiny Lažanských na dvě linie – manětínskou a chyšskou. Po smrti Prokopa II. roku 1823 dědí celé panství jeho syn Prokop III.
Lažanští, kteří se významně uplatňovali v zemských úřadech, prosluli také jako barokní mecenáši s vazbami na přední umělce z různých oborů. Patřili mezi ně například sochař Jan Brokoff, malř a architekt Jan Baptista Mathey či malíř a portrétista Petr Brandl. A právě jeho stropní olejomalba je určitě nejvzácnějšm dílem na zámku, který rozhodně stojí za vidění.
Karel Čapek v Chyši
Prokop III. zemřel roku 1868 bezdětný. Následně díky sérii předčasných úmrtí přešlo podle řádu primogenitury panství na hraběte Vladimíra Lažanského, který v roce 1917 zaměstnával coby domácího učitele svého syna Prokopa IV. Lažanského spisovatele, novináře a dramatika Karla Čapka. Tomu se ale údajně na zámku moc nelíbilo - jednak byl malý Prokop poměrně zlobivým dítkem, především ale Čapkovi nedělalo dobře prostředí zámku, zejména vlhko a chlad, které měly nepříznivý dopad na Čapkovu rozvíjející se Bechtěrevovu nemoc.
Přesto - podle milé průvodkyně zámku - pobyt v Chyši Čapka inspiroval k napsání některých děl. Jednak jím měla být povídková kniha Zahradníkův rok (spisovatel často navštěvoval zahradníka chyšského zámku), ale hlavně jeho stěžejní román Krakatit. V době Čapkova pobytu na zámku totiž došlo k explozi muničního skladu Škodových závodů ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Bolevci. Následky celkem tří po sobě jdoucích výbuchů byly tragické - 202 mrtvých, z toho 33 dětí.
Devastace za období komunismu a následná obnova
Prokop následně v roce 1925 panství zdědil a vlastnil jej až do roku 1945, kdy mu bylo zkonfiskováno. V roce 1946 se majitelem objektu stává Ředitelství lesů a statků, později tu je Střední zemědělská škola. Největší zkáza zámku nastala v letech 1967 – 1989, kdy se správcem stává ONV Most. Prostory zámku byly do roku 1967 využívány jako škola v přírodě pro děti z pánevní mostecké oblasti. Dřevěné podlahy správce překryl linoleem, malby na stěnách přetřel barvou, stejně tak byly přelakovány dveře místností i některý nábytek. Po roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, čímž nastalo období největší devastace. V červnu 1989 se vlastníkem zámku a přilehlého parku stala společnost Balnex, která o čtyři roky později nabídla celý areál k prodeji.
Inzerátu v médich si v roce 1994 náhodně všiml Vladimír Lažanský z Děčína, potomek rakouské větve šlechtického rodu. Na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil s manželkou Marcelou s cílem zachránit tuto významnou kulturní památku. V roce 1996 byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy, v roce 1999 byla otevřena první zámecká expozice, jež byla v roce 2009 rozšířena o prostory rezidence majitelů panství v 1 patře zámku.
V roce 2003 odkoupili manželé Lažanští i vedlejší pivovar, kde nyní vaří nejen vynikající ležáky, ale i tradiční česká a moravská jídla. Ideální tečka za prohlídkou skromného, ale hezkého a na historické události bohatého zámku.