Všechny fotografie: Anna Čípová

Místo mého srdce: Pustevny

1. 3. 2023

Od roku 1976 žiji v Beskydech, které se staly mojí srdeční záležitostí. Mám celou řádku míst, kam se ráda vracím. Patří mezi ně i Pustevny s krásnou přírodou a stavbami postavenými na konci 19. století podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče.

Pustevny

- jsou dostupné autem nebo autobusem po silnici z Prostřední Bečvy nebo sedačkovou lanovkou z Trojanovic.

- jsou turistickým rozcestníkem pro výstup na horu Radhošť nebo na vrcholy Tanečnice, Čertův Mlýn a Kněhyně.

- nabízejí možnost ubytování a občerstvení v několika různých zařízeních

- mají několik vyhlídkových míst, krásné výhledy jsou především z altánu Cyrilka a stezky Valaška

- jsou v zimě oblíbené u běžkařů, pro které se pravidelně upravují běžecké stopy.

Pustevny jsou často cílem mých výletů. Letos jsem tam byla už dvakrát, z prvního výletu jsem připravila fotoreportáž. Snad mi dáte za pravdu, že 9. února byl krásný zimní den.

cestování města a obce Místo mého srdce 2023

Autor: Anna Čípová

Hodnocení:

(5 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marcela Pivcová 1.3.2023 20:45

V tomto kraji jsem dosud nikdy nebyla, tak jsem si alespoň prohlédla krásné fotografie. Z míst, kde v současnosti pobývám, ať už v Praze nebo v jižních Čechách, je to kraj hodně vzdálený.

Helena Přibilová 1.3.2023 19:41

Pustevny jsem navštívila v letním období a toto místo mě naprosto okouzlilo. Na Vašich nádherných zimních fotografiích vyhlížejí přímo pohádkově.

Naděžda Špásová 1.3.2023 16:15

Pustevny jsou místo, které bych ještě za svého života chtěla navštívit. V zimě jsou krásné, ale já bych zvolila léto. Fotky jsou super.

Jarmila Komberec Jakubcová 1.3.2023 14:40

Aničko letos musím Pustevny navštívit. Díky za krásné foto.

Zuzana Pivcová 1.3.2023 13:46

Aničko, napsala jsi to stručně a jednoznačně. Není třeba se více rozepisovat, protože srdce lze vnímat i na dálku. Děkuji.

Anna Potůčková 1.3.2023 12:39

Ač to není od nás daleko, tak zde jsem zatím nebyla ani v létě a ani v zimě. Musím navrhnout kamarádce a spolu bychom tam mohly udělat alespon jednodenní výlet. Fotky jsou nádherné a k návštěvě přímo vybízí.

Dana Puchalská 1.3.2023 11:29

Aničko,co napsat jiného než n á d h e r a . Pustevny znám jako mnozí přede mnou jenom v létě. Děkuju.

Mirka Motyková 1.3.2023 11:21

Aničko, jedním slovem, nádhera..... Důvod na jarní setkání ...

Vladislava Dejmková 1.3.2023 10:56

Nádherné zimní fotografie. Letos jsem žádný sníh naživo neviděla, tak mě to nadchlo. Je tam opravdu krásně.

Jana Kollinová 1.3.2023 10:25

Dívám se na fotografie a vůbec se nedivím, že Vás Pustevny okouzlily.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Místo mého srdce: Kopec Horka a stará škola

Je to už hodně dávno, ale ten magický výhled z kopce Horka, ničím nerušený na všechny strany, kde Křižanovská vrchovina plynule přechází v Jevišovickou pahorkatinu, mám stále před očima.

Anna Novotná

Místo mého srdce: Dolní Štěpanice

Dolní Štěpanice jsou součástí obce Benecko v Krkonoších. Rozkládají se ve dvou údolích kolem říčky Jizerky a potoka Cedron. Za historické datum založení osady se pokládá rok 1304, kdy byl předán do užívání štěpanický hrad Janovi z Valdštejna.

Vladislava Dejmková

Stačí se dobře rozhodnout

Název článku jsem zvolila proto, že se jedná o rychlé rozhodnutí. Je středa 23.10.24 a Petr s…

Naděžda Špásová

Pozvánka do mého kraje: Navštivte starodávnou Kouřim

Jistě mi dáte za pravdu, že nejkrásnějším místem na světě je naše krásná vlast. Jsou v ní obsaženy všechny krásy světa: hory i nížiny, lesy i pole, řeky i rybníky, snad jen moře nám chybí, ale k tomu se dá po pár hodinách dojet k sousedům. A té historie v tom všem!

Zdenka Jírová

Vůně léta: Když vás chytne toulavá

To se tak někdy stává. Alespoň u mě. Najednou mě chytne toulavá a ze dne na den se rozhodnu, že musím někam vyjet. A už je to tam. Kde? No přece v mé hlavě. Jakmile se mi tam uhnízdí nějaké přání, tak mi to nedá a nedá, dokud si ho nesplním.

Soňa Prachfeldová