Proč odmíítám být pouze konzumentem
Ilustrační foto: Pixabay

Proč odmíítám být pouze konzumentem

10. 2. 2023

Je před vyučováním, těsně před koncem 1. pololetí a děti si sdělují, co by si přály. Viktorka povídá: „Pokud budu mít pěkné vysvědčení, tak dostanu nový mobil“. Rodiče jí ho jistě koupí, ale zdravit jí ještě nenaučili. Knihy se dětem dnes málo kupují, nechodí s nimi pravidelně do přírody, ani některá zvířata, která se u nás běžně vyskytují, již děti neznají. Třeba si někteří myslí: „Koupím dětem novou hračku, děti se zabaví a budu mít více času pro sebe. Tím jsem dostal impuls napsat tento článek. Lidé začínají ztrácet vnitřní hodnoty jako je soucit, solidarita, krása, láska k jiným, ohleduplnost, odpovědnost, svědomí a odpuštění. Nejen jídlo, spotřební věci, sex, ale podle mě i duše potřebuje potravu.   

Lidé mnohdy nakupují věci, co nepotřebují. Dnes jsou mladí lidé závislí na počítačích, mobilech, autech a dalších výrobcích. Vlastněním těchto vymožeností si lidé také zvyšují svůj společenský status. Mají z toho, že si něco nového koupí pocit štěstí, který brzy vyprchá a svou pozornost zaměří na další konzum. Dnes si můžete koupit jakékoliv zboží v neomezeném množství. Na prvním místě je spotřeba. Roste zadlužení lidí, zhoršuje se jejich zdravotní stav. Sedí doma u počítače nebo mobilu, málo sportují, nechodí ven. Nadměrnou spotřebou hrozí ekologické katastrofy způsobené velkým množstvím odpadů a škodlivin v přírodě.

Strašně nemám rád, když se mnou někdo manipuluje. Skrytě i otevřeně. Reklama na nás denně chrlí nesmysly. Kup si zázračné léky, drahé věci, pak budeš in. Budeš nejlepší. Nejhorší je, že tím křiví i charakter dětí. Každý musí být ten první. Druhé místo je již prohra. Musíš být výkonný, musíš se přemáhat. Hlavně zvyšovat spotřebu. Ničit přírodu i své zdraví. Proč se lidé ženou za penězi? Celý týden se dřou a v pátek, ano v pátek se opijí, zdrogují, aby tu zátěž vůbec přežili. Další dva dny se z toho léčí. Je tohle život? Psychiatrické léčebny se plní.

Kašlu vám na reklamy, nechci být jednička, nechci vaše přetvářky a podrazy a falše. Jsem duší plebejec. Myslím si, že jsem i vzdělaný, ale stejně nejlépe mi je mezi obyčejnými lidmi. Ano, tam je ve vztazích méně divadla. Nemusím být ostražitý, nemusím být ve střehu. Půjdu si raději sednout pod strom a zaposlouchám se do šumění jeho větví. Lehnu si trávy a otevřu si knížku. Pohádám se u sportu. Vylezu na nějakou horu a budu se kochat výhledem. Poslechnu si dobrou hudbu. Žiju, dokud můžu… Na závěr si asi řeknu, že to bylo přece jenom krásné, nikoliv prázdné…

Můj příběh společnost životní postoj
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Pane Berka já s tímto vaším článkem naprosto souhlasím. Skutečně nejsou všichni takoví jak píše paní Blanka L. Moje vnoučata jsou vytížena až moc, mobily používají také, ale až ve vyšších třídách. Ale i já vidím kolem sebe víc ten negativní posun - záleží skutečně na každém, jak se do konzumní společnosti nechá vtáhnout. Protože skutečně většinou každá společnost přece právě kvůli blahobytu zaniká. Za cenu vyššího blahobytu se ničí víc a víc příroda i zdraví všech a hlavně také zdravý rozum. ♠ Na sobě jsem už i já začínala vidět, že trávím až zbytečně mnoho času u počítače. Takže s těmi vašimi závěrečnými větami se plně ztotožńuji ♠
Martin Vrba
Myslím, že to tak není. Děti jsou dnes naprosto vytíženy, tak jak nebyly ani moje děti (tedy Husákovy) a já se s nimi vůbec, co do rozmanitosti zájmů, vůbec rovnat. Moje vnoučata chodí pravidelně sportovat do oddílu tance, fotbalu, jezdí s rodiči pravidelně na výlety po Česku i do zahraničí, čtou (vnučka dělá pokusy - píše sama malé články). Chodí do výtvarného kroužku. Samozřejmě, že jsou zbytek toho volného času na telefonu nebo na počítači. Čeho jsem si všimnul, tak oproti mým dětem dnešní děti si chodí mnohem později lehnout - třeba až ve 23 hodin a ten menší spánek jim nijak nevadí (?) Všechny moje vnoučata mají sklon k hyperaktivitě. Po kom asi? Dnešní vnoučata jsou ale zase "obtěžována" politikou a jsou jim vštěpovány zase jen ty správné názory, jako to bylo v 50. letech, jen témata jsou jiná - dnes už samozřejmě jen ta "správná" - brrrr - já je nebudu ani vypisovat. :)
Blanka Lazarová
Mně se ten váš článek líbí. Ne nejsou všichni takoví, ale myslím, že poměr jedněch vůči těm druhým se pomalu, ale jistě obrací. A určitě je to vidět ve školách, když může někdo v průběhu třeba 30-ti let vidět ten posun a změnu. Nechci být pesimista, ale je toho hodně co vidím kolem sebe a nelíbí se mi to. Vidím i to pozitivní, ale ráda bych toho pozitivního viděla víc.
Ludmila Černá
Asi máte pravdu, ale ne všichni jsou takoví. Podívejte se kolem sebe, kolik lidí, i mladých, pomáhá. Ježíškova vnoučata, při záplavách, Ukrajině, postiženým atd. Je hodně dobrovolníků napříč generacemi. Každopádně bez televize je život jednodušší, protože reklama útočí na každého, od dětí po seniory. A že ve věcech štěstí nenajdeme, jedině sami v sobě, v tom máte pravdu.
Marie Faldynová
Źe se z vysedávání u počítačů degeneruje je dnes vědecky dokázáno. Kdo chce, ten se podle toho zařídí. Mě se to vysedávání u počítačů taky nelíbí. Drogy jsou cesta do blázince, to se taky ví už dost dlouho. Jen to není pro každého důležitá informace. Komu není rady, tomu není pomoci.
Marie Měchurová
Záleží na každém z nás jestli se do toho, co popisujete, necháme vtáhnout. V naší rodině jsou na prvním místě každodenní zážitky a nepotřebujeme k tomu žádný luxus.
Jana Kollinová
Pane Berko, zřejmě jste vstal špatnou nohou a ještě jste si nasadil černé brýle. Ono to až tak zlé nebude. Je jiná doba. To, že dnešní generace vyznává jiné hodnoty než my a chová se jinak je zcela přirozené a nevidím důvod, proč by mělo to být odsouzení hodné. Článek je velmi pesimistický a to mi u Vás nesedí. :-)
Zdenka Soukupová
Kdysi jsem někde četla citát (nevím od koho) ve smyslu: Každá civilizace zanikla kvůli blahobytu. Odmítám být pesimista, ale zdá se mi, že je citát trochu pravdivý. Jindro, trochu jste ten citát rozvedl, ale já věřím že se snad svět vzpamatuje.
Jarmila Komberec Jakubcová
Naše mládí jsme prožili v jiném světě, bez mobilů, počítačů a sociálních sítí. Dnešní doba je jiná, vidím to u svých vnoučat. Bez těchto vymožeností neumí ani žít. Místo aby si hráli venku, sedí u mobilu či počítače. Tak si neumím představit, kdyby najednou se všude vypnuly počítačové sítě, nešel internet, zmizel byl signál na mobil. V neděli jedou na týden na Lipno, tak doufám, že tam na lyžích odloží své mobily,
Alena Velková
Dnes se věci vyrábějí záměrně tak, aby se co nejdříve rozbily, občas je to fakt šílený :-(

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.