Soňa (61 let): Hledám lásku, nechci se v mém věku už o někoho starat

Chlapi to tak mají, vím to už od ranného mládí. Proto jsem se vždy snažila být samostatná. Kromě dvou omylů, které trvaly celkem 4 roky, jsem se žádným nežila a teď, když je mi 50+, už žádného na nic nepotřebuji.

Tak to vás tady v tom pečovatelství vyžadovaném druhou stranou asi trumfnu, dámy :-) kdysi dávno jsem šla na první schůzku. Přišel tam pán, celkem dobře oblečený, ale páchl potem a v krku měl slavíka. Ze slušnosti jsem se netočila ihned, šli jsme na kafe do restaurace hned vedle, odmítla jsem ale oběd i zákusky. Za to jsem se nevyhnula proslovu o požadavcích pána. Přestěhuji se k němu, nebudu muset skoro nic dělat, jen prát, uklízet a vařit podle jeho potřeb. A na toho slavíka si brzy zvyknu. Kafe jsem si zaplatila sama a šla. Jeho telefonní číslo jsem zablokovala a v duchu si prozíravě děkovala, že jsem pánovi nesdělila své bydliště. Asi mne varovalo, jak vehementně se mne na vše v prvním telefonickém hovoru ptal.

Milá paní Soňo, jsem ve stejném věku, takže jsem nějaké životní rozumy a zkušenosti už pochytala. Docela jsem se pobavila nad Vaší trefně a výstižně zformulovanou životní zkušeností. Víte, v našem věku se od nás to pečovatelství zřejmě očekává. Mám zkušenost obdobnou. Nešlo o vnuky, ale o ovdovělého rodiče bývalého přítele. Předpokládalo se, že veškerý čas budu věnovat těm dvěma, nechám plavat jak své koníčky, tak své děti a vnouče, svůj rekreační objekt a veškerý volný čas krom práce vyplním nahrazováním rodiny těm dvěma. Půjdu s nimi, kam oni chtějí, udělám, co oni vymyslí a hlavně jim vyplním ty volné sváteční dny. Což prostě při chození do práce naprosto nebylo možné. Vztah samozřejmě ztroskotal, mám svou představu o trávení svého času a nikomu nebudu rodinu nahrazovat, mám svou. Umím být sama a nepochopím, že někdo neumí být ve dvou a potřebuje třetího. Koho bude dirigovat, dovychovávat a volnočasově zaměstnávat.

Jsem rád, že autorka našla sílu se od sobeckého partnera oprostit.

A Bůh řekl:"Dobrého chlapa najdeš na každém rohu!" Pak se zamyslel a udělal zeměkouli kulatou.

Pane Berka, z vašeho pohledu je chlapů plno. Ale z pohledu žen jich zase tolik není. A jsou buď ženatí, a nebo potřebují pečovatelku. A víte, že muži umírají dřív, než ženy a tudíž je žen víc. Stačí se podívat na zájezdy, výlety atd... Jezdí, chodí většinou ženy. A hodně je jich vdov, rozveených adt..

Chlapů je plno. Jen seznamky nejsou vhodné. Zkuste to jinde. Myslím si, si člověk by měl si dát na misky vah. Na jedné straně muže, který mě přitahuje, je mi s ním dobře a který mi pomůže s opravami a prací v bytě a na chalupě a na druhé straně s přívažkem vnoučaty, které ruší můj klid. Buď chci cítit teplo toho druhého nebo sedět sama v místnosti. Stačí si vybrat. Jindra

Jestliže jste hledala jen lásku, nikoliv povinnosti, měla jste si začít láskyplný vztah s mužem, který je zadaný. Ten vám určitě nepřivede vnoučata na starost. Proč se cítíte sama? Máte dceru. Nemáte žádné známé, žádné přátele? Je spousta činností, ke kterým určitě vlastního mužského nepotřebuji. Chodím na Univerzitu třetího věku, jezdíme na poznávací výlety, pěstujeme turistické výlety po kraji. Opakuji si němčinu a angličtinu, hodně čtu, háčkuji, pletu, vyšívám, ráda vařím. Ovdověla jsem v 43 letech, měla jsem přítele, od svých 48 do 62 let, bohužel také zemřel, ale nechtěla jsem s ním sdílet společnou domácnost. Už Anton Pavlovič Čechov ve svých povídkách psal o tom, že si neberete jen toho jednoho "milovaného", ale berete si s ním i celou jeho rodinu. Asi fakt málo čtete.

Souhlasím s Magdou, je na vás, jak si to zařídíte.

Přemýšlíte, že jste udělala chybu? Ano, udělala - měla jste toho sobce i s jeho povedenou rodinou vyhodit dřív... Ale teď už je to snad v pořádku a určitě vám odlehlo. Užívejte si společnost nejbližšího člověka - sebe!