V naší kuchyni jsem šéfem já!
FOTO: Taťana Veselá

V naší kuchyni jsem šéfem já!

30. 1. 2023

Coby čerstvá novomanželka jsem se rozhodla svého miláčka potěšit jídlem, jež miloval, stejně jako já. Jeho maminka totiž uměla upéct takové buchty, jako nikdo jiný na světě! Měla zvláštní přísadu, o které moc nemluvila, ale používala ji hlavně u pečení péřových buchet, a to lásku...

Protože jen s láskou dokážete oblažit srdce a chuťové pohárky svých nejbližších, což má tchyně uměla. Na její buchty vzpomínám dodnes. Zejména na buchtičky s krémem, které mi upekla, když mě můj kluk k nim do rodiny přivedl poprvé. Maminka z něho nenápadně dolovala, co mám nejraději a představte si, že mi buchtičky s krémem připravila. Bylo to mé první, ale chvála bohu ne poslední jídlo u budoucí tchyně. Tehdy jsem si fakt pošmákla. Byly mňamózní. Maminka byla ještě stará škola a kynuté těsto bylo její doménou. Na to nikdo neměl!

Nicméně jsem se rozhodla jít v jejích šlépějích. A co si budu nalhávat, také jsem si chtěla pochutnat ;-) Načež jsem se rozhodla, že –  již manželovi – připravím stejně tak dobré buchtičky s krémem, jako umí jeho maminka. Na tom přece nic není! Vezmu si kuchařku a pojedu podle ní. Práce mi šla od ruky. Byla jsem tehdy na mateřské, synek si pokojně hrál a mně se povedly buchtičky radost pohledět. Stejně tak maličké, jako pekla tchyně.

 

buchtičky

 

S radostí jsem je vložila do rozpálené trouby, pečlivě je hlídala, aby se nepřipálily a za slabou půlhodinku byly upečené.

Jenže, jak jsem byla natěšená, neuvědomila jsem si, že jsem začala s kuchtěním příliš brzo, a manžel měl dorazit z práce asi až za tři hodiny. Tak, aby buchtičky nevystydly, vrátila jsem je zpátky do trouby, kde odpočívaly v tom žáru další hodiny.

Když manžel přišel z práce, celá radostná mu prostírám oběd. Avšak jak jsem buchtičky vzala do ruky, zhrozila jsem se. Ony v troubě dočista ztvrdly na kámen! Já dostala nejdřív vztek a jak jsem je mrskala do prázdného odpadkového koše, ony vyskakovaly zpátky jako tenisáky! To mě dorazilo a rozbrečela jsem se. Jen si představte natěšenou novomanželku, která chce trumfnout tchyni a takhle to dopadlo! A můj manžel? Na to nikdy nezapomenu.

Zbytek buchtiček, co zachránil před vyhazovem, si nacvrnkal do talíře, přelil vanilkovým šodó a se slovy:

„Ono se to rozmáčí a bude to dobrý“, srdnatě všechny snědl.  A možná díky tomu jsem na buchtičky nezanevřela a dneska už upeču také tak dobré, jako uměla moje hodná tchyně.

Ale upřímně – TAK dobré zase ne, ty uměla jenom ona ❤

gastronomie Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Švancarová
Moje první škvarkové placky.Zadělala a šup s nimi do trouby,maminka je nenechávala přece kymout.Nojo,ale mamka dělala z kypřícího prášku,tatínek to tak měl rád.Já měla placky tvvrdé jak ty buchty.No začátky vaření byly veselé,já neuměla vůbec nic .když jsem se vdávala,co vaření,přece stačí láska,no né?Než opadnou růžové brýle.pak záleží na buchtách,svíčkové atd.Je to tak?
Marie Měchurová
Všechny druhy pečiva z kynutého těsta milujeme. Navíc, nemusím vážit žádné suroviny, mám to v oku. Moje tchyně zase uměla výborné bramborové placky. Dělám je podlé ní, ale nikdy nejsou, jako ty její. Moc vtipný článek.
Alena Švancarová
Moje první buchty tak s těmi se dala rozbíjet okna jak byly tvrdý.Přesto jsem na kynuté těsto nezanevřela a dělala tak dlouho,že jsem profesionál.Dělám ráda z kynutého těsta,dobře se mi s ním pracuje.Dukátové buchtičky,když dělám tak opravdu dukátové,pěkně malinké,jednu vedle druhé.A nemám žádnou pekárnu,pěkně zadělávám ručně.
Věra Halátová
Já jsem se dívala, jak kuchařky dělají věnečky z odpalovaného těsta. Co je na tom? To je přece jednoduché! Tak jsem si je chtěla také připravit. Uvařila jsem kaši, vymíchala těsto, vypadalo krásně, sáčkem jsem na plech udělala věnečky a dala to péct. Krásně naběhly, říkala jsem si jaá jsem šikulka. Pak jsem je z trouby vytáhla a věnečky pšššš, splaskly. Plnila jsem krémem dva a dva k sobě, rozkrojit se nedaly. A kuchařky mi pak prozradily, že věnečky musím dát do horké trouby, nechat věnečky "naskočit" a pak teplotu snížit a věnečky dosušovat. Kdo nic nedělá, nic nepokazí, příště budu chytřejší, drahoušci. V každém pečení je zkušenost a "grif".
Alena Velková
Táňo, vtipnou historkou jste mi připomněla, jak jsem svému muži v začátcích vztahu pekla bábovku, jen jsem troubu místo na pečení zapla na gril...po uhašení bábovky a vyvětrání bytu jsme kousek schovali do dózičky na věčnou památku pro budoucí generace...ještě jí mám schovanou :-))
Vladislava Dejmková
Milá vzpomínka. Mám z raných dob manželství podobnou. Náhodou jsem dostala čočku (zrovna to byla doba, kdy nebyla běžně k dostání) a uvařila jsem "prima čočkovku". Ovšem jsem čočku zapomněla propláchnout a pečlivě prohlédnout, bylo v ní pár kamínků. A muž si ulomil kousek zubu. Naštěstí na mé vaření nezanevřel.
Anna Potůčková
Co já se ve své profesi nazadělávala těsta na kynuté výrobky. Mnohdy i ze 30 kg mouky. At už na ty buchtičky, Honzovy buchty, na vdolky či na ovocné knedlíky a houskové knedlíky (u houskových knedlíků to bylo i 50 kg mouky), takže tento druh těsta mám v malíku. Doma kynutá těsta peču hodně často. A vnoučata milují moje buchtičky s krémem, manžel zase zbožnuje tvaroháčky.
Marie Faldynová
Jo, kynuté těsto, to je prostě poťouchlý materiál, ale když se povede. stojí to za tu práci!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.