Především je dobré si uvědomit, že pod pojmem růžová, si lze představit pestrou škálu odstínů. Od světle pudrové přes sladkou růžovou až po barvu tak zářivou, že z ní bolí oči. Nejméně se ženy bojí světlých odstínů, ale opět záleží na tom, o jaký typ růžové jde. Může být elegantní stejně tak jako hravá, slaďoučká, legrační.
Ale je nesmysl tvrdit, že v určitém věku ten či onen odstín nelze nosit. Sladce růžová šála k černým kalhotám, černému svetříku a černému kabátku rozhodně není kombinace, kterou by bylo třeba odmítat jen proto, že ženě není třicet. Když jde o růžovou, je rozhodně vhodnější řídit se odstínem pleti, barvou vlasů a celkovým typem dámy, než datem narození, které má v občanském průkazu.
Růžová totiž zpravidla velmi sluší stříbrovláskám a ženám s přirozeně černošedými promelírovanými vlasy. V módě opravdu neplatí žádná pravidla, takže úplně stejně dobře může v růžovém svetříku vypadat blondýnka jako brunetka. Snad jen zrzky by měly být v případě volby růžové více opatrné, k výrazně rezavým či měděným vlasům je obtížné najít odstín, který by se s nimi takzvaně nepral.
Jinak ale opravdu není třeba se růžové bát. Jistě, její výrazné, ostré odstíny mohou na někoho působit spíše rušivě, zbytečně vyzývavě, ale na druhé straně, móda je hra, tak proč si někdy nedopřát něco, co trochu vzbudí pozornost, diskusi. I když jde o řeči typu: „Viděli jste ji v tom šíleném růžovém kabátě? Zbláznila se? Vždyť jí už muselo být šedesát a ona si pořídí růžový kabát!“
Ano, růžová vždy bude vzbuzovat kontroverzní názory. To ale neznamená, že se ji máme odsuzovat. Vždyť ne každý den je v životě růžový, tak proč si do něj trochu růžové občas nedodat aspoň na oblečení.
