Jana (67): Po smrti sestry jsem začala mít vztah s jejím mužem. Dcery mě kvůli tomu nenávidí

Jana Zahradníková - to snad nemůžete myslet vážně? S dcerami momentálně nevychází a ještě je má v této situaci upozorňovat, že jí budou dělat obsluhu? To je poněkud nevhodné. A co se týká samotného vztahu těch dvou, nic nechutného na tom nevidím. Když je jim spolu dobře, není jediný důvod, proč by spolu nemohli být. Jsou dospělí, svéprávní, tak snad ví, co dělají. A že s tím dcery nesouhlasí? Jejich problém. Já být tou mrtvou, byla bych raději, kdyby byl můj manžel s mou hodnou sestrou než s nějakou cizí fúrií...

Kdyby to byly Pavlovy dcery, které by se takto zachovaly z lásky k zesnulé mamince, tak neřeknu ani "popel", ale když vlastní dcery neunesou štěstí vlastní mámy, považuji za vrchol sobeckosti, možná i deficit vlastního štěstí, tím hůř. Nemohu radit, tuto zkušenost nemám, ale jak jsem se za posledních pár let poznala, dala bych sebe a svoje štěstí na první místo.

Možná by stálo za to,občas dcerám zavolat, že si potřebujete popovídat, něco pomoct, aby se stavily a třeba každá 2x týdně vám věnovaly odpoledne. To, že jste roky sama a zřejmě jste si zvykla, se s roky mění. Upozorněte je na to, že roky přibývají a třeba taky budete potřebovat menší obsluhu. Myslím, že to asi nedopadne. Stačí mít chřipku a kdo vám podá čaj,kdo vás podrží při vstávání? Možná by to mohla být cesta k pochopení.

Třeba je to přání zesnulé sestry, aby byli spolu ♥

Popravdě řečeno vůbec nechápu co je na tom vztahu špatného nebo dokonce nechutného. Smutné je spíš to, že dcery trestají paní tím, že nevidí vnoučata. Asi bych tomu dala ještě čas, i když u vnoučat ten čas hrozně letí ale tím spíš, až povyrostou, babičku už nebudou tolik potřebovat a ona bude sama.