Jsem už starý. Tato věta se stala společensky nežádoucí

Za dva roky nezaměstnanosti jsem najezdil 4500 km a ve všech firmách jsem se setkal s odpovědí....pro naši firmu jste neperspektivní, my hledáme mladší lidi. Když jsem šel na pohovor, první otázka byla..váš rok narození a k další otázce jsem se už nedostal, vždy následovala už odpověď co jsem psal na začátku.

Když mi bylo 48 a ze známých důvodů přišly vážné problémy s páteří, tak mi neuroložka řekla: "A co takhle lázně, nejela byste?" a já na to: "Nikdy jsem v lázních nebyla, když byly zadarmo, tak jsem je nepotřebovala a teď když jsem stará," neboť jsem se v osmačtyřiceti stará cítila, "tak zas nemám nárok." Na to paní doktorka pravila: "Stará budete tak za 30, 35 let!" a 3x vždy po roce jsem byla komplexně (na křížek) v lázních. Poškození páteře bylo natolik velké, že lázně nepomohly a během dvou let jsem podstoupila tři operace páteře. Dnes je mi o 25 let víc a stará se opravdu necítím, spíše naopak a užívám si vše, co jsem si před padesáti lety užívat nemohla. Stejně jako v dnešní OD, "Jak si kdo ustele, tak si lehne.", neboť stále platí: "Každý sám je štěstí svého strůjcem." ♥

Na článku se mi líbí úvodní foto, potom tolerance v závěru - člověk může i nemusí být aktivní. Jinak souhlasím s p. Juditou. Ono těmi technologiemi se to tu jen hemží, viz. minule - Co vám mohou nabídnout mladí - pomohou vám s technologiemi, bude to dobře trávený čas. Přijde mi to trochu málo. Přitom většina dnešních seniorů technologie používala v práci a mladí by si od nich měli spíš odpočinout.

Mám pocit, že když se dnes řekne "učit se novým věcem" myslí se tím umění ovládat všechny možné aplikace a že jich je. To mi jako žádné učení novým věcem nepřijde a většinu starších a starých lidí to asi fakt nezajímá. Já odolávám dosud i občasným tlakům rodiny, abych si koupila nový telefon, jenže já nepotřebuji vyhledávat jak se kam dostanu, co kde mají nového, nemusím si v autobusu, čekárně u doktora, na lavičce v parku šmejdit v mobilu, abych se náhodou neunudila, či nedejbože neměla přehled o tom, co se kde šustlo. A už vůbec netrpím mánií kdeco fotit a natáčet. V podstatě mi nevadí, že se dost lidí...mladších...podivuje, proč to či ono v 71 letech nemám, proč si to nepořídím, že je to dobré, snadné a kdovíjaké...já po tom netoužím. Naopak mi vyhovuje v něčem žít tzv. po staru. Počítač používám, samozřejmě, takže co potřebuji, to si vyhledám, třeba i knihy si objednám na dobírku, či různé informce, které se dříve hledaly v encyklopediích...to považuji za velkou výhodu.ale nepovažuji za učení se nové věci, když na něm pracujete už kolik let. Ovšem to, že dnes už se neví, co vám vnutit za "chytrosti", na něž musí být aplikace, divže není na to, co si máte a nemáte myslet, tak to opravdu ne. Podle mě to lidi neučí nic, jen je to připravuje o samostatné myšlení, tvořivost, schopnost si poradit i bez aplikací.

Článek mě potěšil. Zrovna na dnes jsem měla připravený článek na podobné téma.