Babička v péči rodiny
Ilustrační foto: Ingimage

Babička v péči rodiny

22. 9. 2022

Říká se, že jedna máma uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednu mámu. Já jsem v naší rodině zažila něco jiného.

Můj táta byl z deseti dětí, vyrostli na vsi, sourozenci se časem rozprchli do celé republiky. Teta Vikta vstoupila do řádu a přijala jméno Tarzicie. A když její rodiče zestárli, měla možnost je opatrovat v domově pro staré lidi. Jenže po jakési reorganizaci staré lidi z domova vystěhovali a navíc babička ovdověla. Její nejstrarší sestra - moje teta Marie - si ji vzala domů. Sama měla tři děti, strýc také nevydělával kdovíkolik a tehdy se sourozenci rozhodli posílat své sestře Marii měsíční příspěvek. Vlastně se složili babičce na důchod.

Já byla dítě školou povinné, a když jsme se o tom s tátou bavili, moc se mi to líbilo. Těsně po válce neměl asi nikdo ze sourozenců tátovy rodiny kdovíjaké příjmy, i když rozdíly mezi jednotlivými rodinami určitě byly. Proto sourozenci posílali 50 nebo 100 Kč měsíčně babičce na přilepšenou. Navíc si pamatuji oslavy babiččiných 70. a 80. narozenin. To jsme se k tetě Marii sjeli a i když měla třípokojový byt, muselo to pro ni být náročné. Ale vždycky to zvládla ke spokojenosti celé rodiny.

Dnes už nikdo z nich nežije, ale ten příklad, který mi dali, mi ukazuje, jak je skvělé, když o sobě členové rodiny vědí a umějí se podpořit.

Současná situace je jiná, spíš, aby rodiče měli pro své dospělé děti nějakou finanční rezervu, když přijde větší nečekaný výdaj. Ale mám i kamarádku, jejíž děti jsou na tom všechny dobře a kamarádka od nich každou chvíli dostane nějaký dárek. Však má od čtyř dětí deset vnoučat, které k babičce jezdí moc rády. 

Příběhy naší rodiny
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Je štěstí, když si příbuzenstvo rozumí a dokonce ti nejbližší si navzájem pomohou. Znám rodiny, které jsou rozkmotřeny léta a prarodiče nevidí své vnuky, to je pak smutné.
Jan Zelenka
Ne vždy to tak bývá. I když moje dcery jsou hodné a když je třeba, tak pomohou. Stáří je prevít!
Jana Šenbergerová
Šťastná to žena! Většinou to tak, bohužel, nebývá.
Naděžda Špásová
Podpora v rodině je hezká věc, tedy pokud je z čeho. Je takové pořekadlo " kde nic není, ani čert nebere". Podobné to bylo v mé rodině, z manželovy strany to bylo o dost lepší.
Zuzana Pivcová
Maruško, je to moc hezké, když spolu drží zajedno členové rodiny a příbuzenstva. My se sestrou neznáme celý život, co je to sourozenecká řevnivost a nedobrý vztah. Vždy jsme si navzájem přály a pomohly, jak jen to šlo. A někdy šlo opravdu o dost. Jsem ráda, že nyní zde v jižních Čechách tu máme známé, kteří vždy pomohou. Jsou o generaci mladší a jsou běžně zvyklí pomoci svým maminkám v našem věku. Tak to tak berou i u nás. Díky za pěkný článek.
Zdenka Soukupová
Maruško, máte krásnou rodinu. Ale mnohdy to funguje tak jak popisuje Eva, bohužel.
Eva Kopecká
Konečně jsem si všimla, že můžu hodnotit i já a pochopila, jak. Hurá. Moje známá má dvě sestry a dva bratry. V jejich rodině vždy fungovalo, že když rodiče něco potřebovali, sourozenci se domluvili na určitý den a vyhrnuli si rukávy. Zrovna tak, když potřeboval některý z nich, ostatní se sjeli a pomohli svorně. To je ovšem jeden příklad kladný na x záporných. Když vidím, jak dva sourozenci mají po rodičích domek napůl, jeden tam dělá a druhý mu za to dělá dusno, nebo jeden vše ohledně pozůstalosti zařizuje a druhý se na údržbě potřebného a obíhání úřadů odmítá podílet, jak jeden opraví svoji půlku a vysoko tím nemovitost zhodnotí, aby tam mohl s rodinou být v létě na vzduchu a druhý, který to zpočátku odmítal, mu řekne, já ti teda tu svou půlku prodám....je mi nanic. Neumím si dost dobře představit, jak by takoví lidé, co přišli k majetku, na jehož budování se nijak nezúčastnili, jen došlo k zákonnému dědictví a dělají problémy jeden druhému, se domluvili na společné péči o toho starého rodiče. Myslím, že to hodně záleží na rodičích, jakým způsobem ta rodina funguje. Pokud mají jednoho oblíbence, kterému všechno dají a druhé dítě je v rodině neoblíbeno a trpěno, jaký vztah mají ti sourozenci mít mezi sebou a s rodiči...a kolikrát se stane, že na stáří poslouží ten, který nemá co oplácet a vracet. Protože nedostal ani lásku, ani nějaký ten bonus. Jen se na to už nemůže dívat. No a je logické, čeho se za to dočká. Kritiky. Ty se o tu mámu nestaráš správně. Budu se muset zastavit častěji. Někdy obdivuji, když se tak rozhlédnu, čeho jsou někteří lidé schopni a co někteří vydrží a unesou...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.