Páteř je někdy svinstvo

Příspěvek paní Tolarové mi připomněl ,že jsem zažila něco podobného.V roce 1970 jsme byli na dovolené v kempu na Slunečných jezerech u Bratislavy. Když manžel slézal ráno z palandy v chatce chytly ho záda tak intenzivně,že jsme původně mysleli,že budeme muset volat sanitku. Nakonec jsem vše sbalila a odjeli jsme domů . Měla jsem tehdy za sebou tři jízdy v autoškole . Domů jsem dojela ,nikde nás nekontrolovali.Samozřejmě intenzita provozu byla s tou dnešní nesrovnatelná .Když si dnes na tento zážitek vzpomenu,mám husí kůži .

Článek jsem přečetla jedním dechem. Věřím, že jste si užil víc než dost. Pobavilo mě zastavení policistů, ti museli být hodně naštvaní, že jste nenadýchal.

Páteř je asi výsadou stárnutí, jenže dobrý lékař , když je, umí dost pomoct.

Děkuji všem za komentáře a jako prémii všem stejně trpícím s páteří, nabízím skvělou komedii se stejně postiženým mužem, který si navíc zkomplikoval život dárkem od spolupracovníků do důchodu. Ale dopadne to dobře, a to já mám vždy rád. "DÁREK" https://www.youtube.com/watch?v=yW_3t7vhwRM Pod videem je napsáno, že je sledování omezeno věkem, nepíše se jakým, tak to nechám na vás. :)

Tak o tom bych také něco věděla. :-)

To stáří už nám pokoj nedá ,ale když se ráno probudíme a nic nás nebolí, tak jsme bohužel po smrti.

Mně by asi to trhnutí nepomohlo. Rozjíždějí se mi obratle. Před operací jsem měl bederní ujeté o 4 - 6 mm a skříplou míchu. A je to tu znova. Ale se vším se dá žít.

Ještě připíšu, že asi v 35 letech jsem najednou vůbec nemohla zvednout do strany levou nohu, rentgen v kyčli nic neodhalil, mořila jsem se tak týdny, pak mi jeden známý zprostředkoval návštěvu u jejich známého starého lékaře, on byl potomek bělogvardějců, kteří do naší republiky emigrovali před bolševiky po první válce. Ten se na mě podíval, jak jsem přišla, a hned řekl, že mám překroucenou pánev. Jedním trhnutím mě pak na boku na lehátku napravil.

To mi vyprávějte! Já jsem už léta chodící "zablokovaná páteř". A jak to různě působí, je až neuvěřitelné. Ale takových je nás tu jistě hodně. Jen těch dobrých fyzioterapeutů je málo.

Martine, dovedu si představit, že Vám fakt nebylo dobře, přesto jste to popsal tak, že jsem se s chutí zasmála. Doufám, že páteř už nezlobí, uličnice jedna...