Lanovkou na Sněžku a pěšky zpátky
Všechny fotografie: Martina Růžičková

Lanovkou na Sněžku a pěšky zpátky

18. 9. 2022

Cílem většiny našich dovolených a výletů byly a jsou převážně hory. Když jsme si letos v létě plánovali výlety, podotkla naše vnučka, že je to ostuda, že jsme ji za 15 let, co je na světě, ještě nevzali na Sněžku.

Uvědomili jsme si, že s námi v Krkonoších sice byla několikrát, ale na jejich nejvyšší vrchol z různých důvodů nedošlo. Rozhodli jsme se chybu napravit a pozvali ji na výlet.

Do Pece pod Sněžkou jsme dojeli autem. Na Sněžku jsme sice nestoupali pěšky, ale i cesta lanovkou je parádní zážitek.

 https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-1-.jpg

Počasí nám přálo, slunce hřálo a ani vítr se nás tentokrát nesnažil sfouknout dolů. Mohli jsme si tedy dostatečně užít prohlídku vrcholu i úžasná panoramata, která se tu nabízejí. Byly bychom tam s vnučkou fotily ještě déle, ale děda nám připomněl, že nás čeká dlouhá cesta, a je proto nutné raději vyrazit.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-11-.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-3-.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-7-.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-8-.jpg

Po pohodlné kamenné Jubilejní cestě jsme sestoupili do Obřího sedla, minuli jsme polský Slezský dům, před kterým se shlukovali občerstvení chtiví turisté, a z vyhlídky jsme obdivovali Obří důl a majestátní Studniční horu.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-12-.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-14-.jpg

Modrá značka pak vede drsně krásnou krkonošskou tundrou a po dřevěném chodníku přes Úpské rašeliniště k Luční boudě. Ta patří k nejvýše položeným horským chatám u nás. Nalezený základní kámen stavení, které poskytovalo útočiště poutníkům do Slezska, nese letopočet 1623. Dnešní stavba vznikla v období 2. světové války a sloužila jako ubytovna wehrmachtu. Po mnoha peripetiích je tu dnes drahý hotel s vlastní pekárnou a pivovarem, kde se vaří pivo Paroháč.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-19-.jpg

K zamyšlení nad nevyzpytatelností a silou hor přivede poutníka kaplička v sedle mezi Luční a Studniční horou. Původně byla postavena na místě, kde v roce 1798 zahynul při svážení dřeva Václav Renner. Nyní je tu symbolický památník obětem hor. Uvnitř jsou na tabulkách uvedena jména obětí a údaje o událostech, které je stály život.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-21-.jpg

Tundra se pomalu mění v kvetoucí louky a my scházíme k Výrovce, další známé krkonošské boudě. 

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-24-.jpg

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-26-.jpg

Při povlovném stoupání na Liščí horu nám do zad pralo sluníčko, takže nám přišla vhod nedaleká Lyžařská bouda, kde jsme si dopřáli chvilku odpočinku s limonádou a kávou a obdivovali výhled na protilehlou Černou horu.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-27-.jpg

Červenou značku, po které jsme putovali od Luční boudy, jsme opustili na křižovatce Pod Lesní boudou a pokračovali po zelené a od rozcestníku Lučiny po modré. Z této cesty se příchozím odkrývají nádherné výhledy na Sněžku a okolní hory. Blízké svahy jsou plné chat, menších sjezdovek a vleků. Mezi známé chaty patří např. Svornost, Husova a Žižkova bouda.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-31-.jpg

Pak už cesta strměji klesá na okraj Pece pod Sněžkou k sjezdovce Javor. K autu jsme museli projít ještě velkou část městečka. Po téměř 19 km, které jsme zdolali, nás už docela bolely nohy.

https://www.i60.cz/images/thumbs/snezka-34-.jpg

Jako vždy jsem obdivovala manžela, který je po turistickém výkonu ještě schopen soustředěně a bezpečně řídit zpáteční cestou.

Domů jsme dovezli unavenou, ale spokojenou vnučku, spoustu fotek a neméně hezkých zážitků.

 

https://www.outfanatic.com/clanek-1152-Krkonosska-tundra-jedinecna-priroda-kterou-jinde-na-svete-nenajdeme

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%C4%8Dn%C3%AD_bouda

https://www.gigaplaces.com/gigalist-nejkrasnejsi-krkonosske-horske-boudy/

http://www.vyrovka-krkonose.cz/rubrika/11-Historie-Vyrovky/index.htm

https://mapy.cz

 

 

 

cestování Do stovky 2022 Tip na výlet
Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Před několika lety jsem scházela úplně stejnou cestou a se stejnými zastavkami ze Sněžky dolů. Je to nádhera, dnes jsem se ráda znovu prošla. Krkonoše jsou moje srdeční záležitost.
Elena Valeriánová
To musel být krásný výlet, vnučka na něj bude vzpomínat i v dospělosti. Parádní fotky, děkuji.
Anna Potůčková
Moc hezké fotky. Tam bych lanovkou někdy moc ráda vyjela. Pěšky bych to nedal ani tam a asi ani zpět.
Irena Mertová
Krásné fotky. Na Sněžce jsem nebyla a ani už zřejmě nebudu. Ale pohledy jsou nádherné.
Věra Ježková
Martino, moc hezký článek i fotky. Kdybyste byli bývali vzali Áju na Sněžku jako menší holčičku, jistě by byla bývala nemusela podniknout takovou zpáteční štrapáci. Statečné děvče. :-)
Alena Tollarová
Martino, měli jste štěstí na nádherné počasí, pokorně přiznávám, že tiše závidím, i když 19 km by na mě bylo moc. Na Sněžku už se těžko podívám a o nějaké tůře si můžu nechat jen zdát. Fotky jsou parádní a zážitky, zvláště když jste vše zvládli s vnučkou, zůstanou krásnou vzpomínkou.
Jitka Hašková
Martino, to jsi odvážná. Krásný výlet. Na Sněžce jsem byla jednou v životě v 70. letech s kamarádkami na běžkách. Asi před 3 roky jsme chtěly jet s kamarádkou lanovkou na Sněžku, ale nakonec jsme jely jen na Růžovou horu, tam jsme se prošly na Růžohorky a zpátky lanovkou. Foukal tenkrát dost vítr a nebyla jistota, že bychom se dostaly zpátky lanovkou dolů. Do Pece jsme šly z Modrého Dolu a zase jsme se tam vracely přes Obří Důl. I tak nám to stačilo až až.
Blanka Lazarová
Martino, krásný výlet, krásné fotky. Dali jste si docela velké sousto. Já bych to už nedala. Ale pěkně jsem si zavzpomínala jak jsme to na kurzech běhali na běžkách. Liščí hora byla naše noční můra, Výrovku jsme dokonce jednou odhrabávali, jak byla celá pod sněhem. A noční akce z Richtrovek na Černou horu a zpět, to by bylo dlouhé vyprávění. Moc jsi mě potěšila. Máte můj velký obdiv. :-) :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.