Eva (59 let) Manžel mě uráží. Prý to nemyslí zle, mě to trápí
Ilustrační foto: Ingimage

Eva (59 let) Manžel mě uráží. Prý to nemyslí zle, mě to trápí

13. 9. 2022

Přestala jsem se mu líbit. Chápu to, přibrala jsem, už nevypadám jako ve třiceti. Dává mi to neustále najevo. Nedávno před společnými přáteli komentoval nevybíravým způsobem mou postavu. Trápí mě to, cítím se ponížená.

Už si toho všimla i dcera. Řekla, že bych si to neměla nechat líbit. Několikrát jsem se pokusila s manželem si promluvit. Ptala jsem se ho: „Jak by ti bylo, kdybych před kamarády řekla, že máš velké břicho a že mi to vadí?“ Smál se. „No tak to před nimi řekni. Jarek a Mirda mají panděro rozhodně větší než já, ti tě pochopí,“ řekl.

On není zlý. Má rád humor, je šprýmař, rád si z lidí utahuje. Vždycky býval takový trošku rýpavý, mají to v rodině. Oni jsou zvyklí se pošťuchovat, říkat si ironické poznámky. Zpočátku jsem si myslela, že jsem moc háklivá, ale některé věci jsou příliš. Pamatuji se, jak dcera byla v pubertě, nespokojená sama se sebou a přijeli jsme k manželově rodině. Tchán přišel, podíval se na dcerku a řekl něco ve smyslu, že se jí pořádně zvětšily prsa od doby co ji neviděl. No je normální aby tohle řekl děda vnučce? Mi to přišlo nechutné. Rodina se smála, že jsem moc přecitlivělá, holka se styděla.

Vlastně se teď proti mně obrátilo to, co jsem celý život tolerovala, přestože mi to vadilo. Vybavuju si, jak jsme leželi před lety na pláži  u moře, kolem šla nějaká paní a můj muž normálně nahlas řekl: „Ta je teda má, ty jsou“. Normálně přede mnou komentoval velikost ňader nějaké ženy.

Když jsem mu vynadala, byl pak naštvaný. Já pak někdy na choulostivá témata žertovala s ním, když jsem chtěla, ať je doma pohoda. On řekl, že mám velký zadek, já mu řekla, že má velké břicho. Pro něj legrace, běžná konverzace.

Není žádný buran, primitiv. Má v práci docela vysoké postavení, jen je zvyklý na kolektiv mužů, kteří se zřejmě vyjadřují poněkud hrubě. Já nebyla zvyklá z domova na takové chování, ale bohužel jsem ho časem přijala jako normu. Takže teď to mám.

Nedávno mi manžel řekl, že vypadám jako dýně. Přátelsky mě přitom poplácal. Já se rozbrečela.

On se mi smál, ptal se: „Co blbneš, vždyť to je sranda.“

Postupně jsme ztratila sebevědomí. Jdu kolem výlohy, kontroluju se, stále se na sebe někde dívám. Vidím unavenou, starou, oteklou ženskou, která se přestala usmívat. Ptala jsem se dcery, jak vypadám. Řekla, že otráveně. Ptala jsem se jí, jestli jsem odporně tlustá. Řekla, že blázním, že mám na svůj věk trochu plnější postavu, ale tu jsem přece měla vždycky.

Štve mě ten současný trend, jak se pořád ženy porovnávají, ukazují si vysportovaná břicha a chlubí se, že na svůj věk vypadají skvěle. Já nevím, jak mám vypadat na svůj věk. Moje máma taky měla před šedesátkou břicho a zadek. Nikdy jsem nebyla a nebudu vysportovaná, pevná, štíhlá. Můj muž taky ne. Jenže já jsem v poslední době tak znejistělá, že si už připadám odporná. Pořád čtu rady, že žena má mít ráda sama sebe a podobně. Nevím, co si pod tím představit. Už mi nedělá radost nic. Ani když držím dietu, ani když si dám zákusky. Stejně mě manžel shodí, nepochválí mě, nevšimne si, že jsem byla u kadeřníka, že jsem zhubla, že mám novou halenku. Když něco řekne, tak vždy je to něco negativního. A nakonec z toho já vyjdu jako hloupá, přecitlivělá, bez smyslu pro humor.

V poslední době o tom víc mluvím. Před kamarádkami, před dcerou i před mužem. Říkám si, že mu možná dojde, že mě trápí. Nebo mu někdo řekne, že mě trápí. Možná to bude k ničemu. Ale nevím, co mám dělat. Nikdy by měl nenapadlo, že ve věku kolem šedesátky začnu přemýšlet nad tím, jaké by to bylo začít žít sama. Bez neustálých komentářů, trapných vtipů, prostě být sama, v klidu a naučit se mít sebe sama ráda. Třeba bych konečně přišla na to, co si pod tím slovním spojením přesně představit.

(Redakce zná celé jméno pisatelky, ale přála si uvést jen křestní, foto je ilustrační)

 

 

manželství Můj příběh vztahy a sex
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Mám pravdu pouze v tom co jsem prožila sama. I já jsem před padesáti lety zažila "první setkání" podobného charakteru, ale z pohledu ženy, coby budoucí snachy, jsem v průběhu svého prvního manželství pochopila, že to mělo pro mě být prvním varováním. Bohužel jsem ho nepostřehla
Martin Vrba
Paní Caklová, zamyslel jsem se nad sebou a zkonstatoval jsem, že máte ve všem pravdu. :)
Jitka Caklová
Ještě dodám: Niterně jste přesvědčen o tom, že jste dokonalý muž, ale "při prvním setkání" 13.9.2022 15:44 jste se zachoval jak puberťák a "schoval se pod maminčiny sukně. To opravdový chlap nikdy neudělá.
Jitka Caklová
01:35 Bla, bla , bla, ...... Myslíte, že všechno víte nejlíp, hlavně o druhých, co podle vás dělají špatně, jak by to měli dělat dobře, jak se cítí dívky v pubertě, ..................... přitom víte kulový. Máte hlavu plnou iluzí a chybí vám to základní, být mouchou abyste pro svoji "pravdu" měl důkazy. Možná jednou, až se zamyslíte sám nad sebou, což se nemusí stát, tak vám dojde, že vše, co píšete o druhých, vypovídá jen a jen o vás.
Martin Vrba
Paní Kopecká, já nemám vůbec nic proti Vašemu hodnocení toho příběhu paní Evy, jen nesouhlasím nikdy s tím zobecňováním, že se tak a tak chovají muži a že tak a tak se chovají ženy. Mne vždy zajímá, proč se každý jednotlivec chová tak a tak. Vůbec jsem nemohl například pochopit doslova "bláznění" mé tchyně, nejdříve nám dala "požehnání" na svatbu ale nepřijela - prý měla uzávěrku v práci, po svatbě psala mé ženě stále na jméno za svobodna až do své smrti, stále jí opakovala, že nejsem vhodným partnerem pro ni, ale svého syna k nám předala v jeho deseti letech, protože ona si chce přece ještě užít a on, že potřebuje chlapské vedení - ano scházel se po sklepích s narkomany a na lžíci si "vařil" a pak píchal drogy - zajistil jsem, že dochodil ZDŠ a dal se dohromady a pak jsem ho poslal zase k mamince - kradl nám peníze, psala na vojenskou správu - že není možné, abych měl modrou knížku, že vypadám jako pravý voják - že to bude podvod a snad (důkazy nemám), aby nás rozvedla, tak psala střídavě anonymy o nevěře nám oběma. Ta maminka mé ženy byla velice nešťastná, že zůstala sama, že si žádného muže nedokázala udržet delší dobu, ale z manželem se rozvedla sama, když vyšla najevo jeho první nevěra, ke které ho vlastně vyprovokovala - pomluvila ho, že v posteli za nic nestojí, ale ona mu byla také nevěrná a ještě se tím na malém městě chlubila. A vidíte - nic nezobecňuju a netvrdím, že všechny tchyně jsou stejné, že všechny ženy jsou stejné, že všichni muži jsou stejní. A k posouzení zdejších příběhů nám chybí to základní - museli bychom být mouchou na zdi u těch lidí a vidět, jak to bylo ve skutečnosti - vždy tam chybí líčení toho příběhu z druhé strany - od toho partnera a hodně lidí umí dobře lhát - nejen já. :)
Jitka Caklová
Oprava: ... volám DÍKY!!! ........
Jitka Caklová
Paní Evo, za Váš příspěvek volám díky a dávám oba palce nahoru a kdybych jich měla 10, dám je nahoru všechny :-) :-) :-)
Eva Kopecká
Omlouvám se za překlepy, to můj mobil. Porucha není na vašem přijímači. Ovšem pan Brno....to se povedlo. Nová přezdívka....
Eva Kopecká
Vůči mužům žádnou zášť skutečně nemám. Můj muž nechtěl, abych vypadala líp. Patrně k tomu měl své duvody. Ve svém manželství jsem si to spořádala. Skončilo. Litoval on a mockrát. Jenomže když koukám kolem sebe, kolikrát jsem byla svědkem takového nepříjemného chování u letitých manželů a partnerů, že mi až zatrnulo. Prohodí dáma před důchodem....na tyhle věci já nikdy nebyla....a on...už mu to nejde...mám pokoj.... V duchu jsem ho litovala...je to snad normální součástí života, ne? Prohodí jeden o své dlouholeté přítelkyni....ale já s ní nebydlím, my se jen vídáme, to je jen takové, no, ale...vy byste se mi líbila....paní byla chvilku z doslechu. Milá, příjemná, oba byli ve věku...no, jistě mu krom jiného uvařila, uklidila....bylo to nefér. K čemu být vysazený na určitou skupinu lidí. Nejsou všichni stejní...stejně jako my. Když člověk vidí despotu nebo semetriku, hospodského povaleče nebo šmudlu, chronického záletníka nebo frigidní manželku, která to prezentuje ještě jako přednost....chudáci jejich protějšky asi. Ovšem, každý zase má, co si vybral. To, že jsem udělala v manželství špatnou zkušenost, není pro naši otázku v diskusi směrodatné. Jak říkám, partner naší paní Evy je s ní dlouhé roky, bere ji jako inventář a samozřejmost. Je pro něj pohodlné, že je oplácaná, kdyby se dala k turistům a zeštíhlela tam, mohla by se tam zakoukat a nebo by mohla zjistit, že se chlapi k ženám umí chovat i jinak. Manžel naší paní Evy ji svými poznámkami drží doma. Volně přeloženo, nikam nelez, jsi tlustá, buď se mnou doma, ty hrošíku, kdo by mi vařil a pral, a taky, kdybys byla štíhlá, vypadal bych vedle tebe tlustě a stařec já, a o to taky nestojím. Pane Brno, Vy to schválně převracíte, abyste hájil svoje barvy, že...to, že nejste takový Vy, ještě neznamená, že to manžel Evy a jemu podobní neříkají....
Martin Vrba
17:03 a 17:13 To nemyslíte vážně, oponenty nikdy nepovažuji za blbce, ale vždy jen za lidi, kteří mne mohou napravit v mých omylech. Ale nemohu zabránit tomu, když se tak cítí, určitě jim to vymlouvat nebudu. :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.