Lenka (56 let): Nevěřila jsem, že existují šedesátiletí mamánci. Z nadějného vztahu jsem nakonec raději vycouvala

JC ukončit vztah tím, že odejdu z vypjaté situace a poté nebudu zvedat hovor, je trochu jiné, než se posadit a na rovinu jim nebo tedy později jen jemu říct, že toto mi nevyhovuje, aby za mnou přišel dvakrát v týdnu na přesně vymezené hodiny. Tady neplatí, že je projev slabostí ze vztahu vycouvat. Není. Ji by s nimi čekalo takové malé soukromé peklo na zemi....protože s pevným vztahem matka a syn nemáte šanci hnout. Vždycky budete ta druhá, oba se vám budou snažit vymluvit vaší domněnku, říkat, že děláte z komára velblouda a zbytečně žárlíte. Jelikož jsem ve svém životě měla manžela i na čas spolubydlícího jedináčka s velice úzkým vztahem k mamince, vím moc dobře, o čem mluvím. Jede se tam, kam rozhodně maminka, jde se k ní tehdy, kdy rozhodně ona. Celá rodina se přizpůsobí tomu, co chce ona. Bez ohledu na to, zda se to někomu nehodí. Od mamánka je jediná cesta, odchod. A odejde žena, která je silný jedinec. Slabá žena nebude chtít být sama a tak bude čekat a doufat, že se něco změní. Samo se totiž nezmění nic a v tomto případě fakt není reálná šance. Zejména v takovém věku. Každé dospělé dítě by mělo dojít do fáze osamostatnění. Někdo tam dojde i ve společné domácnosti, někdo s odstěhováním. Pokoušet se změnit druhé, aby též byli samostatní, je běh na velice dlouhou trať s nejistým výsledkem. Znamená to denně vést válku, bez přehánění vést boj proti přesile, která je v dobře zajištěné pevnosti. Je fakt, že moji dva partneři neměli pevně stanovené vycházky, ale maminky musely být téměř u všeho a řídily náš život de facto na dálku. Tedy nic neproběhlo bez jejich souhlasu. Vzájemná symbióza syna a maminky se projevuje dle vzorce typu....maminka by taky ráda s námi šla na koncert, maminka nás zve zítra na oběd, maminka říká, abychom si taky koupili kulatý stůl, maminka zítra přijde na návštěvu, maminka taky na dovolenou nejezdila, doma je přece plno práce, atd atd. Rozumná tchýně, do které mají maminky jedináčků vesměs dost daleko, má svůj život, své známé a koníčky, dovede mlčet se svými nevyzadanymi radami a nechá si pro sebe svoje názory, na které většinou není nikdo zvědavý. Když jsem se stala tchýní, a jsem hned dvojnásobná, měla jsem v paměti to, čím jsem procházela já. Bydlíme blízko sebe, děti jsou na našem sídlišti zvyklé, ale když se vidíme, je to z jejich iniciativy. Co vaří, jak uklízejí, kam jdou a kdy se vrátí, mě vůbec nezajímá. Je to jejich věc.

Svobodný mládenec, zjevně bezdětný, by měl být v tomto věku pro ženu hledající partnerský vztah vždy výstrahou. Jeho maminka v to hraje roli spíše minimální. Nicméně by byla škoda, kdyby paní Lenka po této zkušenosti na muže zanevřela a již nový partnerský vztah nenavázala. Tak jí tímto přeji hodně štěstí!

EK naprostý souhlas, tak to v životě chodí. Nicméně, kdyby byla silná, neboli sama sebou, tak by neutekla a nechci se opakovat (10:20), bylo by to jako v jednom vtipu :-)

JC to je samozřejmě fakt. Nicméně ona spíš utekla. Tím nahrála soupeři na smeč. Petrova maminka měla šanci upevnit se synáčkem pouto. ,, Podívej, Petříku, chová se jak blázen. Inu další, co by si ráda sedla do teplého hnízdečka. Člověk aby se bál doma říct svůj názor. No řekni, není nám spolu nejlíp? A víš co? Zítra si uděláme svíčkovou. Tak, jak ji máš rád."

E.K. 22:09 - Paní Lenka, v případě, že by uměla být sama sebou, tak jako vítěz by odešla středem s milým úsměvem, ale bez usednutí a od plic řečeného. Někdy mlčení řekne víc, než sáhodlouhé moralizování.

09:04: ...... a není daleko doba, kdy se vrátí starobince a chudobince a tam se teprve ukáže, v jakém poměru v nich budou "nedospělí" starci a stařeny, a ti co děti vychovali, ale děti ztratí zájem, protože "samy budou mít málo".

Když nemusíte vychovat děti, protože v ekonomy hanebně vedeném účetnictví státního důchodového systému se bezdětným složí na důchod ze svého odvodu sociální daně (nesprávně pojištění), cizí děti, které jste nevychovali, pak není problém nedospět až do důchodového věku.

Nahlédla jsem do rubriky Vtipy. Stává se, že vtip přestává být vtipem. "Každý člověk je "nějaký". To, že neodpovídá mým představám ještě neznamená, že ta dokonalá jsem já."

00:57: Tak nějak jsem to myslela (21:07), jen jsem se z pohledu muže neuměla vyjádřit. Každý živočišný druh je obdařen instinktem (má srdce), ale ne každý dá přednost rozumu. Já také vím, že pro řadu lidí jsem "jednoduchá", no a co, mám z toho být zklamaná, ponížená.....?, přestane se snad Země točit kolem Slunce? Moje zklamání způsobuje moje mysl, nikdy mé srdce ♥

Malá technická poznámka. Ten muž, kterého paní Lenka popisuje jako "mamánka" není ve skutečnosti "mamánek". Mamánek je nesamostatný muž, který se o sebe neumí postarat a je závislý na mamince. Neumí si vyprat - uvařit, bydlí u maminky v malém bytě, atd. Tady je to obráceně - maminka je spíše závislá na synovi a oba si bydlí v domě se zahradou. Docela Je možné i to, že syn s matkou jsou domluveni, aby matka byla překážkou vážnějšímu vztahu, o který ten muž ve skutečnosti vůbec nestojí! Ten muž si chce jen občas užít sexu a popovídat s inteligentní ženou - nic víc. Je to tedy spíše obstarožní "SVOBODNÝ MLÁDEC".