Lenka (56 let): Nevěřila jsem, že existují šedesátiletí mamánci. Z nadějného vztahu jsem nakonec raději vycouvala

Každá žena myslím má představu, že pro partnera je ta na prvním místě. Je nesnadné konkurovat dokonale mamince. Člověk by snad pochopil, že se muž ohledně po jiné. Mladší, štíhlejší, pohodovější, aktivnější, poskytující muži potřebnou dávku volnosti na koníčky a kamarády atd. To, že muž má na prvním místě matku, by nebyl až takový problém. Ať si každý žije, jak chce. Ale proč se tedy takový muž angažuje v nějaké známosti. Od s odpuštěním závisláka přece každá jednou, dřív nebo později, pokud má nějaký soudný rozum, zákonitě musí odejít. Paní Lenka utekla z bojiště jako poražený. Mohla odejít jako morální vítěz. Kdyby s milým úsměvem usedla a řekla té dvojici svoje. Jako třeba, ani by mě nenapadlo se sem stěhovat. S vámi dvěma by tu nevydržela ani ženská se svatozáří. Protože tady by každá musela poslouchat tvoji maminku, jako ji posloucháš ty. Je to tvoje škoda, ale i její. Dávno tady mohly běhat nějaké děti a vy dva jste z nich mohli mít radost. Takhle tu budete pořád sami. Já bych jim dala bábovku a knížky. Nikdo neříká, že ten pán je špatný. Nebo ta stará paní. Ale ať si žijí svůj uzavřený život a nezasahují do životů jiných lidí. Jednou tam on zůstane úplně sám. A jak tu někdo správně řekl, nezmění se. Bude ale nešťastný, protože v důchodu bude jednou tak akorát koukat z okna, zda mu už vezou oběd....

Paní pisatelka si o případném budoucím vztahu vytvořila, ve své hlavě, určitou představu a jelikož se nenaplnila, tak samozřejmě ten špatný je on. Když trochu zapátrám v paměti, kolika potencionálním tchýním jsem v představách o potencionální snaše nevyhovovala já. No a co, svět se nezbořil, zkrátka mě viděly jinýma očima, než jsem se viděla já :-)

Paní pisatelka měla nechat vztah jen na úrovni kamarádství,půjčování knih,vykecávání se a podobně.Měla vzít do úvahy třebas jen to,že pán byl menší než ona,s pupkem a matkou v zádech.To by nedělalo dobrotu nikdy,a kdyby ta matka zemřela,tak on by stejně stále jel v koleji,kterou vyjezdil s matkou....Někdy je méně více,já osobně nepotřebuji seznámení s neznámýmí starými pány,neb mám bezva manžela,ale kdyby náhodou něco někdy se stalo,tak nikdy s cizím dědkem nějaké intimity a sestěhování a podobně!!!

Já si myslím, že ideální vztah těch dvou milenců v tom vyšším věku by měl zůstat u toho, co je spojuje, tedy že by spolu jen věčně (nebo do smrti matky) randili a tedy se na sebe vždy znovu a znovu těšili. Bylo by to i vztahu prospěšné, nezevšedněli by si a "neklesli" do všedního manželství s problémy typu: "Ty jsi si do manželství přinesl jen jedny trenýrky a nezvedáš záchodové prkénko a ty ani zase nevíš, když zůstaneme na záchodě, jak se má správně nastrčit na trn toaletní papír, aby se netřel při odvinování o stěnu záchodu." Ano - jen tak mohou zůstat trvale nad věcí u problémů jiných - například u "Mnoho povyku pro nic." :) A klidně se bez úřadů rychle rozejít, přestat se navštěvovat, když se bude stále ten papír třít o stěnu a jednomu z nich z toho už bude "šibat". Nebudou si muset nic si vyčítat, protože bude mít každý svůj příbytek i svůj toaletní papír a někdo i svou maminku. :)

Někoho podobného jsem od vidění znala. Nejhorší je, když pak maminka zemře a syn zůstane v padesáti nebo i později úplně sám.

Samozřejmě že existují. Ovšem vyplave to až po čase. Žádný muž hned nevybalí, že pokud se půjde za kulturou nebo pojede na výlet, touží vzít i matku, aby to spláchnul takříkajíc jedním vrzem. A nejradši je má obě pohromadě na svátky, volné dny a tak. Dá se pochopit, že dvěma z té trojice to absolutně vyhovuje. Ta třetí, která se cítí přebytečná a na vedlejší koleji, to po čase vzdá. Jsou věci neměnné. Fér by bylo, kdyby ten pán byl týden s přítelkyní a týden s matkou. Takto pendlovat a určité hodiny vymezit jen pro tu novou nemůže být základem pro zdravý vztah.

Jeden z mála životních příběhů, kdy žena Lenka (56) se nestala manželkou, muž (60) se nestal manželem a jeho matka (80) se nestala tchyní a všichni si tak zase šťastně žili, jak jim to vyhovovalo, dokud nezemřeli. :)