Norové mají svůj proslulý Nordkapp a pro nejsevernější pól Česka zlidověl stejný název. Český Nordkap je rovněž nejsevernějším bodem bývalého Československa a Rakousko-Uherska a také nejsevernějším bodem historické země Čechy. Je označený velkým pamětním kamenem. Pravda, moře z českého Nordkapu sice neuvidíte, ale vzdušná vzdálenost k tomu Baltskému činí jen 290 km, což je nejkratší vzdálenost Česka od moře. Blízkost moře zde ovlivňuje počasí, které tu obvykle panuje vlhčí než na většině území republiky.
Opačným směrem na jih bychom naměřili 278 kilometrů k našemu nejjižnějšímu bodu u obce Studánky – protilehlému bodu Stezky středozemím. Ve své úvodní části vás Stezka středozemím provede zvlněnou a málo obydlenou krajinou, kde se střídají lesnaté vrcholy a pastviny. Šluknovská pahorkatina je jedním z méně známých pohoří České republiky, téměř zcela vyplňuje Šluknovský výběžek, zasahuje však částečně i do sousedícího Saska, kde nese název Zittauer Gebirge, neboli Žitavské hory.
V katastru obce Lobendava leží nejsevernější bod ČR, ovšem poblíž najdeme další zeměpisné rekordy: nejsevernější rozhlednu Tanečnice a v Lobendavě stojí náš nejsevernější kostel. Po 15 kilometrech pak doputujete do Šluknova, našeho nejsevernějšího města. Pro většinu návštěvníků představuje největší zajímavost ve Šluknově renesanční zámek obklopený anglickým parkem. V zámku sídlí také informační centrum a místo každoročně ožívá v červnu během Zámeckých slavností bohatým programem, trhy a koncerty.
Ač to dnes nevypadá, Šluknovský výběžek měl na konci 18. století spolu s Prahou a Ostravskem největší hustotu osídlení na území Českého království. V té době zde hrála prim zejména textilní výroba a na Šluknovsku mimo jiné vznikly některé ikonické výrobky jako kapesní nůž „rybička“, nejdelší sériově vyráběná motorka na světě Čechie nebo slavné jégrovky.
Centrem turistiky Šluknovského výběžku je ovšem Krásná Lípa, kde končí dvoudenní cesta Šluknovským výběžkem. Tady byl založen první turistický klub v oblasti a zde také začíná historicky nejstarší naučná stezka, v roce 1941 otevřená Köglerova naučná stezka, obnovená v roce 2006. Načerpat informace můžete v Domě Českého Švýcarska a přes ulici dvoudenní túru zapít místním pivem Falkenštejn.
Jan Hocek, magazín Moje země
Další zajímavé články najdete v časopise Moje země. Výhodné předplatné i s dárkem v podobě Kvízového speciálu si můžete objednat zde.