MATTY aneb několik let života u invalidního vozíku
Všechny fotografie: Eva Mužíková

MATTY aneb několik let života u invalidního vozíku

18. 5. 2022

Jmenuji se Matty a jsem devítiletý, trochu křížený černý pejsek. Můj páníček je upoutaný na invalidním vozíku od svého mládí a mne si před pěti lety pořídil, aby nežil sám.

Což o to, to bych pochopil, ale takový velký pes jako jsem já potřebuje hodně a hodně pohybu. V tomto případě opak je pravdou.

Moje každodenní kratičké "procházky" za účelem vyvenčení ještě před rokem probíhaly na vodítku. Kráčel jsem podle pomalu jedoucího invalidního vozíku, stále stejnou trasou, bez možnosti pořádně se proběhnout. Sem tam jsem si "přečetl" pár vzkazů od ostatních pejsků, "odepsal" a zase zpátky domů. Dostával  jsem obyčejné granule a zbytky jídla od sousedky, což mělo za následek moje tloustnutí! Můj páníček mne měl moc rád, ale tímto mi přeci jen ubližoval. Začaly mne bolet klouby, jakýkoliv pokus o vyskočení kamkoliv byl bolestivý, nemožný.

                                                         * * *

"Evko, mám k Tobě prosbu," zavolala mi před rokem takhle večer známá pejskařka Jana. "Ráda bych pomohla jednomu pejskovi, který je odkázán jen na chůzi u vozíku. Pomůžeš mi s tím?"

A tak nastala díky Janě v životě Mattyho zásadní změna, která mu udělala jeho život o mnoho radostnější. Ve všední dny pro něj chodí o pracovní pauze nejméně dvakrát týdně na dva kilometry vzdálené sídliště, spolu s ním a s její fenkou Dorinkou obejdou rybníky a les. O víkendech si jej bere v sobotu domů a vrací ho až v pondělí dopoledne. Když se jí to občas nehodí zaskočim i já. Dlouhé víkendové procházky absolvujeme většinou spolu všichni čtyři. Matty je u nás jako doma, před nedávnem jsem ho měla ve svém bytečku přes měsíc v jednom kuse, majitel byl v nemocnici a Janě nejezdil měsíc výtah. Ráno si pro Mattyho přišla, vyvenčila ho spolu s Dorkou a pak mi je přivedla oba, aby ušetřila klouby i Dorce. Chůze do pátého patra není ani pro zdravého pejska dobrá. Ke všemu kupuje Mattymu na veterině každé dva měsíce prášky na bolest kloubů, dva kusy, každý 1000,- Kč! Nekvalitní granule nahradila kvalitními na snížení jeho váhy. Je zkrátka skvělá. 

                                                       *  * *

Jsem nyní šťastný pejsek, lidičky. Díky dvěma dobrým duším se můžu prohánět po loukách, vyválet se v trávě, brodit se v rybníku a potocích, hrabat myšky a nosit spoustu klacků do omrzení. Potkávat psí kamarády, vychutnávat si bábinčino drbání za ušima a hlazení na rozvaleném bříšku. Užíváním léku a podstatnému snížení váhy došlo i ke snížení bolesti mých kloubů. Už můžu vyskočit i na bábinčinu válendu a přitulit se k ní.  Díky koupání a častému kartáčování je můj kožíšek krásně lesklý a voní. Zkrátka život se mi před rokem obrátil na ruby tím správným směrem a já už zase "skáču přes kaluže":).

                                                         * * * 

Zdraví vás velice šťastný pejsek Matty, kámoška Dorinka a při pohledu na Matyho radujícího se ze života, šťastné kamaradky Jana a Bertice.

domácí mazlíčci Můj příběh pes
Hodnocení:
(4.9 b. / 39 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
I já zdravím Mattyho, Dorinku, p.Janu a naši Bertici. Krásný článek, je vidět, že obě ty pejsky milujete a oni vás. A tak to má být. Krásné fotky.
Naděžda Špásová
Bertíku, já pořád říkám, že ty bez pejska být nemůžeš. Jak tu bylo napsáno, zasloužíte s Janou obě metál, škoda, že majitel Mattyho, i když invalida, je tak trochu zabedněnec. Oba pejsci mají velkou kliku, tak jen tak dál, Matty u tebe jednou určitě skončí. :-)
Blanka Lazarová
Evi, jste obě zlaté. Však vám to psí mazlíčci jistě oplácejí. Hlídám cca 2x týdně pejska dcery. Je u mě rád, je zvyklý i přespat, má svůj pelíšek, hračky, prostě vše, co potřebuje. Tak vím, co to obnáší. Mám zvířata moc ráda, ale když je na vše člověk sám a jediný, je to hodně omezující. V rodině je to mnohem lepší. Přeji Mattymu, Dorince i vám šťastné dny. Ať se daří. :-)
Jan Zelenka
Pejskové jsou radost. Ta moje má už 14 a půl a tak si dávám pozor, aby se měla co nejlépe. Zatím je čilá a pohyblivá.
Vladislava Dejmková
Dobře, že jste se všichni vzájemně našli!
Dana Puchalská
Moc hezký článek o nejlepším příteli člověka. Děkuju. :-D
Anna Potůčková
Prima článek o Maty. Ten je určitě ted štastný, že má více pohybu a tím může provádět i více psích lumpáren. Zasloužíš si Evi metál za tu lásku, kterou psům dáváš!
Alena Švancarová
Evičko,slova jsou zbytečná.Za článek jsem ráda,je z něho cítit jen samá radost.Mám z toho radost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.