Tři přání
Foto: autorka

Tři přání

16. 2. 2022

Ve svém věku už těch přání moc nemám. To nejdůležitější je, abych se mohla o sebe sama postarat, být pohyblivá a nezávislá na pomoci jiných.

Už mnoho let cestuji hlavně veřejnou dopravou. A právě ten úvodní snímek jsem pořídila také v únoru. Vracela jsem se ze své rodné vesničky, která se nachází na Drahanské vrchovině a je celá obklopená hlubokými lesy. Ovšem kůrovec a poslední silné vichry přímo vytvořily katastrofické scénáře krajiny, kterou jsem projížděla - jak ukazuji na úvodním snímečku.

Občas jsem se ani nestyděla za slzy ...

Další den jsem se vydala do vzdálenějšího obchodu - mám to tři kilometry - jdu s batůžkem bočními klidnými ulicemi a velmi ráda si vychutnávám klidné a tiché ráno s hlavou v oblacích a zpěvem ptáčků. Ovšem po nějaké chvíli si uvědomuji, že v ranní rychlosti jsem si nevzala kolečko do košíku a 2 Kč na zpáteční cestu autobusem - už se nechci vracet - jsem daleko.

Ihned přestávám sledovat okolní krajinu a usilovně se dívám na zem, jestli náhodou někde neuvidím nějakou zapadlou minci. Jdu několika ulicemi - mnohde jsou chodníky čisťoučké, jinde plné odpadků - mnoho zbytků cigaret, různých pohozených papírů, odhozených roušek, zátek od různých nápojů a jiného nepořádku. Jdu kolem jedné restaurace a tam dostávám nápad se zde víc rozhlédnout.

Totiž při naší poslední vycházce s kamarádkami do přírody jsem se dozvěděla, že nějaká paní vždy chodívala v neděli ráno kolem restaurací a často tam našla nějaký drobný peníz. Další říkala, že šla na zahradu a přímo u plotku našla 100 Kč, jiná zase vyprávěla, že na vesnici vždy po pouťové zábavě chodily děti k tanečnímu parketu a také našly nějakou minci. A mám štěstí, vidím pohozené kolečko do košíku - takže první úspěch ...

Ale ještě potřebuji ty 2 Kč. Takže další upřené pohledy jen a jen na cestu - stále nic. Nevím, jestli bych dokázala požádat někoho neznámého o 2 Kč. Musím přiznat, že mne právě v nedávné době oslovily dvě neznámé paní s prosbou o 20 Kč - že nemají na autobus. Když vidím potřebné a ty mince u sebe mám, tak jim je dám. Jinak všechno platím kartou, kterou mám zablokovanou - takže v autobuse by se asi řidiči nelíbilo, kdybych mu tam vyťukávala pin a platila jen 2 Kč?

V obchodě beru košík a sundám si bundu - po delší cestě je mi vždy teplo. Vytahuji z batohu brýle a vidím tam i tu potřebnou asi zapomenutou dvoukorunovou minci - takže mám vyhráno!

Ale tato poslední cesta mi ukázala to, co normálně nevidím - to množství odpadků kolem chodníků? Já se totiž jindy tou svou ranní procházkou do vzdálenějšícho obchodu hlavně kochám krásami přírody - obloha je nádherná za každého počasí i v každé roční době - sleduji hezké domečky, upravené zahrádky - vím, že jsou i některé horší, na ty se moc nedívám.

Ale abych se dostala zpátky ke svému "dalšímu přání".

Už v roce 1990, když jsem přijela za maminkou do rodné vesničky, tak začalo jezdit kolem našeho domu veliké množství nákladních aut plně naložených pokácenými smrky. A moje maminka už tehdy říkávala krásným horáckým nářečím:

  "Proč jenom se začalo kácet tolik stromu? Deť za chvilko v tech našich krásnéch lesich nic nezbode"

V roce 2012 už maminka nežila a já si tehdy prochodila pěšky celý region s foťáčkem abych měla památku - na ten pro mne nejkrásnější kraj. Jak Vám ukáži na fotografiích - tehdy to byly ještě všude nádherné hluboké lesy, smrky ověšené šiškami, pod nimi hodně hub, krásné lány obilí, louky plné květin s létajícími motýlky a bzukotem včeliček. Nedalo se to pochopitelně přirovnávat ke krajině mého dětství a mládí, ale tehdy stále ještě ta příroda žila!

Já vidím lesy nejen u nás, ale všude, jako zelené plíce planety! A ty plíce se bohužel ničí všude. Les totiž působí v krajině jako velmi účinný stabilizátor. V horku krajinu ochlazuje, v mrazech otepluje i dobře zadržuje vodu. Můj dědeček jako dobrý hospodář vždy říkával:

  "Ne zlato, ale dřevo je jedna z nélepšich investic rozomnyho hospodáře. A strome mosime všeci sázet pro naše děti a vnóčátka"

Rády jsme chodívaly s kamarádkami do lesa sbírat borůvky, maliny, ostružiny, hledat houby, dýchat čistý vzduch. Letos snad ani neporostou, vždyť nemáme les - nemáme stromy?

A tak to moje "druhé přání"?
Aby se zase dokázaly obnovit lesy a příroda novou výsadbou. My jako děti jsme chodily pomáhat lesy ve školním věku vysazovat i s učiteli a nebylo nám to zatěžko - naučili jsme se hezké práci a také si víc lesů vážit. A nemyslím si, že jsme se tím ochuzovali o školní vědomosti.

Když jsme místo vyučování byli na brigádě v lese - zase jsme se učili něco úplně nového a snad i daleko užitečnějšího. A to jak pro naše zdraví, tak i pro zdravou přírodu?

A moje třetí přání jak sobě tak i vám všem ostatním je velmi jednoduché a prosté:

  "Buď klidný tento život náš, buď jenom tichou písní v míru, v poctivosti i ohleduplnosti. A také v těch nejlepších sousedských, přátelských i rodinných vztazích a to bez bolu, žalu a tísní."

 

 

Můj příběh Zimní soutěžení 2022
Hodnocení:
(5 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Koldová
Děkuji za pěkný článek,plně se s obsahem ztotožnuji.I mě velmi mrzí v jakém stavu je mnoho našich lesů.Jezdívali jsme k rodičům do Pacova,vždy jsme tam nasbírali spoustu hub a borůvek,nyní jsou místní rádi,že najdou pár hub do bramboračky a trochu borůvek na koláč.Manželova babička žila na venkově a v létě se živili sbíráním hub a borůvek,za den prý nasbírala nůši.Ale vadí mě i to ,jak se hospodaří s ornou půdou atd.atd.,bylo by to na dlouhé "povídání"
Marie Ženatová
Ještě jednou vám všem děkuji ze srdce za vaše kladné hodnocení i osobní vyznání. Pro Jitušku C. - Ano, je málo těch kdo chodí nakupovat do vzdálenějšího obchodu s batůžkem pěšky. Jsem moc ráda, že to tak zatím zvládám i když občas se mi také někdy nechce. Ale ta krásná a klidná rána za každého ročního období skutečně za tu námahu stojí. Ale právě teď u nás dost fouká vítr. A pro Janičku P. - dříve jsem se cítila v lesích sama velmi bezpečně, vím také co to byla vůně poledního lesa - dnes už také víc pociťuji ta různá nebezpečí ?
Zdenka Jírová
Tak taková přání mám také. Les mám také velmi ráda, obdivuji staré stromy, ráda si je fotím. Bohužel, už do lesa nemohu chodit, mám potíže s chůzí, ale stále si na krásné procházky se sběrem hub nebo jen tak , vzpomínám a kochám se krásnými fotografiemi právě takovými, jaké jsi nafotila ty. Moc ti za ně děkuji.
Jan Zelenka
Krásný, pozitivní text. Já bych měl přání jen jedno. Aby přestala vládnout ta hnusná politika a aby lidé zase k sobě našli cestu. Pak se dá realizovat vše.
Soňa Prachfeldová
Maruško je to moc hezké, dojímavé a čisté ♥
Jana Porcalová
Napsala jste to, paní Maruško, skutečně srdcem, je nás mnoho, komu je z toho plundrování lesů smutno až zle. Ta auta těžce naložená kládami už mi jezdila kolem chalupy ještě dřív, než udeřil ten žravý brouk, v devadesátkách. Moc ráda jsem chodila do lesa na borůvky, houby, cítila jsem se tam bezpečně, dnes nevím, jestli bych nehledala za každým stromem vlka nebo přemnožená prasata. Jak byl krásný a jak voněl třeba takový polední les!
Jitka Caklová
Milá Maruško, neznám nikoho, kdo by neměl první přání. Není mnoho lidí, kteří umí psát srdcem, tak jako Vy a už vůbec neznám nikoho, ať mladého nebo starého, kdo by chodil nakupovat s batůžkem na zádech do tři kilometry vzdáleného obchodu. Asi tady někde by měl začít každý, jinak příroda nemá šanci k uzdravení. Děkuji Vám za krásný, srdcem napsaný článek.
Marie Ženatová
Všechny moje milé moc vás zdravím a děkuji ze srdce za vaše dobrá slova*
Jarmila Komberec Jakubcová
Velmi pěkný článek.
Dana Puchalská
Neznám z mých přátel a známých nikoho, kterému by byl stav naší příroda lhostejný. Mám lesy ráda a když vidím,co se s nimi občas děje,tak mi do smíchu doopravdy není.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.