Dříve to bylo lepší. Nebo ne? Proč malujeme minulost na růžovo

No vidíte a měl jste tohle za socialismu?

OS - neuniklo, i kupované potraviny byly kvalitnější než dnes. Nežila jsem stále na venkově. Koupili jsme např. běžné mléko v obchodě a z něj jsem dělala tvaroh ještě v době, když byly děti malé. Dnes kupuji tvaroh hotový, protože z mléka by vzniklo něco, co ani nechci popsat. Děkuji vám za diskuzi, ponechme si každý své názory, nemá to smysl.

Pane Kotas nikdo vás nenutí je kupovat máme tady spoustu českých pivovarů i regionálních minipivovarů.

Myslím si, že potraviny byly kvalitní, bez chemikálií (mléko se muselo hned vypít nebo svařit), zase byl menší výběr, ale hlad jsme rozhodně neměli, aspoň já ne, toho základního bylo dostatek (v paměti mám šedesátá léta, nevím, jak to bylo po válce), já měla štěstí i na školní jídelny, i později na závodní ... Našlo by se toho plno, co bylo lepší, no a zase plno blbého a dnes to samé ... Proč by vzpomínky měly vést k hádkám, jak je v uvedeno v poslední větě článku?

Pane Kotas nemáte pravdu a dám vám příklad. Za socialismu se pivo anylyzovalo jedním starým refraktometrem jehož výsledky byly plus mínus autobus, takže jste si nemohl být jistý ani obsahem alkoholu v zakoupeném výrobku o mikrobiologické čistotě ani nemluvě. Dnes mají pivovary moderní anylyzátory, které vám změří takřka cokoliv a nepustí ven vadný výrobek.

Paní Richterová asi vám uniklo, že jsem psala o potravinách průmyslově vyrobených nikoliv o téch, které si vypěstujete doma.

LK - zdravím, též hodně čtu, ještě bych dodala, hlavu vzhůru, dokud se zpívá, ještě se neumřelo :-)

Je to nostalgie,vzpomínky a hlavně věk,co nám maluje uplynulou dobu na krásnější.Možná prožívám nejlepší dobu teď,nic nemusím,skoro všechno můžu. Nemoci se mi zatím vyhýbají,času mám haldy....Stejně nyní,jako celý můj život,si čtu a tím se přenáším do jiných míst a sedím přitom pohodlně doma. Co jediné je už pro mne nedosažitelné,co si nekoupím ani za zlato celého světa (kdybych ho měla),je mládí, ta energie zvídavosti,ty očekávané možnosti,lásky a představy. Dnes už je jen pohled na konec života,spíš na ty nehezké a smutné záležitosti. Jo a jídlo: jíme,abychom žili,nic víc.

Na hezké věci si člověk rád zavzpomíná. Ale jsem ráda, že žijeme ve svobodné zemi. Snad to tak zůstane i pro naše vnoučata a jejich děti.

..... a pokud se někdo cítí jako můj nepřítel, je to jeho věc, která se mě netýká :-)